Ales Bjaljacki

Ales Bjaljacki
Rodné jméno	Аляксандр Віктаравіч Бяляцкі
Narození	25. září 1962 (62 let) Vyartsilya
Povolání	spisovatel, lidskoprávní aktivista, literární vědec, literární kritik, literární historik, disident, politický vězeň, učitel a man of letters
Alma mater	Filologická fakulta Homelské státní univerzity Františka Skoriny (do 1984) Institute of Literature of the National Academy of Sciences of Belarus (do 1989)
Témata	literární věda, literární kritika, literární historie a ochrana lidských práv
Ocenění	cena Homo Homini (2005) Cena Pera Angera (2006) Cena svobody Andreje Sacharova (2006) honorary citizen of Genoa (2010) čestné občanství města Paříže (2012) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Natalia Pinchuk
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aljaksandr (Ales) Viktaravič Bjaljacki (nebo Ales Bjaljacký, bělorusky Алесь Бяляцкі, * 25. září 1962, Karelská SSR) je běloruský aktivista v oblasti lidských práv, vůdce organizace Vjasna, který spolu s touto organizací v roce 2005 získal cenu Homo Homini české nestátní neziskové organizace Člověk v tísni a v roce 2006 získal cenu Pera Angera.

V roce 2022 se stal jedním ze tří oceněných Nobelovou cenou za mír.^[1] 3. března 2023 mu běloruský soud uložil za "ilegální aktivity" trest 10 let vězení.^[2][3]

Čtvrtého srpna 2011 byl Ales Bjaljacki zatčen pro podezření z daňových úniků. Zatčení vyvolalo mezinárodní nesouhlas, Amnesty International prohlásila 11. srpna Bjaljackého za vězně svědomí. České ministerstvo zahraničí oficiálně vyzvalo Bělorusko, aby Bjaljackého propustilo,^[4] a zaručil se za něj předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, aby tím případně umožnil jeho vyšetřování na svobodě.^[5] V září 2013 byl vyhlášen historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou společně uděluje Rada Evropy, Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.^[6]

Dne 21. června 2014 byl Bjaljacki předčasně propuštěn z vězení, rok a půl před uplynutím čtyřapůlletého trestu. Je přesvědčen, že k osvobození mu pomohl i zisk Ceny Václava Havla.^[7]

Dne 14. července 2021 byl Bjaljacki opakovaně zatčen spolu s jinými aktivisty. Již dříve, v březnu 2021, vyšlo najevo, že proti centru Viasna bylo zahájeno trestní řízení podle článku o organizování a aktivní účasti na skupinových akcích, které hrubě porušují veřejný pořádek. Momentálně Bjaljacki se stále nachází ve vězení.^[8]

Počátkem ledna 2023 byl s Bjaljackim v Minsku zahájen proces.^[9] Skupina z organizace Vjasna čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek. Je tím míněno údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby do Běloruska nelegálně přiváželi peníze v cizí měně od zahraničních spolků a fondů. Bjaljacki byl v pátek 3. března 2023 odsouzen k deseti letům vězení,^[10] jeho zástupci ve vedení nevládní organizace Vjasna a viceprezidentu Mezinárodní federace lidských práv Valjancinu Stefanovičovi určila soudkyně Maryna Zapasnik trest devíti let vězení. K nepodmíněnům trestů osmi a sedmi let vězení byli odsouzeni také běloruští ochránci lidských práv Dzmitryj Salaujev a Uladzimir Labkovič.^[11][12]

Forum 2000 vydalo 3. března 2023 prohlášení, ve kterém toto politicky motivované odsouzení důrazně odsuzuje. Mezinárodní společenství musí požadovat okamžité propuštění Alese Bjaljackého a dalších politických vězňů v Bělorusku.^[13]

• Cena Homo Homini české nestátní neziskové organizace Člověk v tísni (2005)
• Cena Pera Angera (2006)
• Cena Václava Havla za lidská práva (2013)
• Cena za správný život (2020)^[14]
• Sacharovova cena za svobodu myšlení (2020)^[15]
• Nobelova cena za mír (2022) ^[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ales Bialatski na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ales Bjaljacki na Wikimedia Commons