Alessandra Giungiová
| Alessandra Giungiová | |
|---|---|
| Narození | 5. května 1966 (56 let) Řím |
| Povolání | judistka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v judu | ||
| zlato | MS 1991 | pololehká váha |
| stříbro | MS 1989 | pololehká váha |
| bronz | MS 1987 | pololehká váha |
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 1988 | pololehká váha |
| zlato | ME 1995 | pololehká váha |
| stříbro | ME 1994 | pololehká váha |
| stříbro | ME 1996 | pololehká váha |
| bronz | ME 1987 | pololehká váha |
| bronz | ME 1991 | pololehká váha |
| bronz | ME 1992 | pololehká váha |
| bronz | ME 1993 | pololehká váha |
Alessandra Giungi [Džundži], (* 5. května 1966 Řím, Itálie) je bývalá reprezentantka Itálie v judu.
Sportovní kariéra
Judu se věnovala od 12 let ve Frosinone pod vedením Sandra Rosatiho. Celou svojí sportovní kariéru patřila k osobnostem evropské pololehké váhy. Známá byla především její rivalita s Britkou Rendle.
Na olympijských hrách startovala celkem třikrát. V roce 1988 v Soulu bylo ženské judo jako ukázková disciplína, kde vybojovala 3. místo. V roce 1992 na olympijských hrách v Barceloně sahala po medaili, ale v náročné konkurenci nakonec obsadila nepopulární 5. místo. Olympijské hry v Atlantě v roce 1996 se jí výsledkově nevydařily.
Po skončení aktivní kariéry v roce 1996 u judu zůstala jako trenérka. V roce 2012 na olympijských hrách v Londýně získala její svěřenkyně Rosalba Forciniti bronzovou olympijskou medaili.
Výsledky
| Turnaj | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | |
| pololehká váha | |||||||||||||
| Olympijské hry | 5. | úč. | |||||||||||
| Mistrovství světa | úč. | úč. | 3. | 2. | 1. | 5. | úč. | ||||||
| Mistrovství Evropy | — | — | úč. | 3. | 1. | 5. | — | 3. | 3. | 3. | 2. | 1. | 2. |