Alex Beran

Alexander Beran
Narození22. července 1923
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. května 2019 (ve věku 95 let)
Liberec
ČeskoČesko Česko
Povolánímalíř, grafik a kreslíř
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alex Beran (22. července 1923 Liberec – 27. května 2019 Liberec) byl český malíř, kreslíř[1] a grafik.[2] Narodil se v severočeském Liberci. Zde se v ateliéru svého otce Jaro Berana seznámil s uměním. Po ukončení studia na gymnáziu studoval malířství na Baťově škole umění ve Zlíně pod vedením Eduarda Miléna a Jana Sládka. Ve svém mírně abstraktním díle zobrazoval přírodu, ale i lidi. Jeho díla byla vystavována v Čechách i v zahraničí.[1] Vedle komorních děl se podílel i na grafických pracích pro nakladatelství a některé jeho výtvory se dostaly i do veřejného prostoru.

Biografie

Alex Beran byl synem libereckého malíře a grafika Jaro Berana, v jehož dílně začínal s prvními výtvarnými pokusy. V letech 1934–1938 studoval na libereckém gymnáziu. Roku 1938 se s rodiči přestěhoval do Nymburka. Poté pokračoval na gymnáziu v Nymburce a následně v letech 1939–1943 studoval malířství na Baťově škole umění ve Zlíně u Eduarda Miléna a Jana Sládka. Roku 1945 byl nasazen na zákopech v Napajedlech, odešel do Nymburka a v roce 1946 se vrátil do Liberce. Od 1948 žil v Liberci, kde tvořil. Byl členem Svazu československých výtvarných umělců.[3]

Díla

Ve svém díle se zabýval malbou, kresbou a grafikou. Námětem mu byl jak člověk, tak krajina, zejména pak Jizerské hory.[1] Tvořil jak díla komorní, tak pro architekturu, věnoval se i knižní grafice. Mezi komorní tvorbu například patří díla ve sbírce Oblastní galerie Liberec Třináctiletá (olej na překližce, 1946), Bez ženy (olej na kartonu, 1956);[4] dále suché jehly Znamení lesa (barevná suchá jehla, 1971),[5] Máchovská variace (1986), Čtyři kompozice (1987) či Kompozice s kameny (1989).[6] Pro architekturu vytvořil kovový reliéf v ústeckém hotelu Interhotel Bohemia (1968)[7] či barevnou betonovou stěnu prodejny v Liberci.[1] Jako grafik se podílel na knihách Jakub Arbes a Česká lípa (Severočeské krajské nakladatelství (SKN), 1964),[8] Poklady liberecké galerie (SKN, 1964)[9] či Liberec (Městský národní výbor Liberec, 1966).[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1997. ISBN 978-80-86171-35-7. S. 142. 
  2. ↑ Alex Beran | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ ADMIN. Beran Alex [online]. 2020-10-08 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ České malířství XX. století ze sbírek Oblastní galerie v Liberci. [s.l.]: Severočeské nakladatelství, 1974. S. 36. 
  5. ↑ ČUBRDA, Zdeněk. Severočeská grafika. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1985. S. 118–119. 
  6. ↑ Současná grafika Liberecka. Liberec: Oblastní galerie Liberec, 1991. ISBN 80-85050-06-4. S. 6. 
  7. ↑ plastiky – Mírové nám., Ústí nad Labem – Mozaiky [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jakub Arbes a Česká Lípa. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1964. 
  9. ↑ VINTER, Vlastimil. Poklady liberecké galerie. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1964. 
  10. ↑ ČÁSLAVA, Jan. Liberec. Liberec: Městský národní výbor Liberec, 1966. 

Literatura

  • MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1997. S. 142.
  • Současná grafika Liberecka. Liberec: Oblastní galerie Liberec, 1991. S. 6.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“