Alex Koenigsmark

Alex Koenigsmark
Narození27. května 1944
Plzeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí23. ledna 2013 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel, dramatik a scenárista
Témataliteratura a divadlo
RodičeJosef Koenigsmark[1] a Alena Koenigsmarková[1]
PodpisPodpis
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alex Koenigsmark (27. května 1944 Plzeň – 23. ledna 2013 Praha[2]) byl český spisovatel, dramatik a scenárista, syn spisovatele Josefa Koenigsmarka a malířky Aleny Koenigsmarkové.[3]

Život

Učil se kameníkem, vystudoval Střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích, na vojně u silničního vojska dosáhl hodnosti desátníka. V roce 1972 absolvoval obor dramaturgie na FAMU u prof. Milana Kundery, krátce pracoval ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg, dále ve svobodném povolání. Napsal řadu televizních scénářů, většinou pro Slovenskou televizi. Ze svých děl měl osobně rád například Mário a kouzelník nebo Nebezpečné známosti, z těch pro Českou televizi Jasnovidec (2005, režie Jiří Svoboda), z filmových scénářů například Přezůvky Štěstěny (Galoše šťastia, 1988, režie Juraj Herz). Napsal několik divadelních her (Edessa, V posteli s Kressidou, Adié, miláčku, Den nevyzvednutých). Bylo mu vydáno několik knih, kupř. fejetony Jak se stal Rockefeller miliardářem, novelu Chlast aneb Cesta sekčního šéfa k moři a román Siromacha (MF, 2007).[4] Poslední roky svého života strávil v Dobřichovicích u Prahy.

Byl nositelem ceny Evropský fejeton roku.[5]

Zemřel roku 2013 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Scénář

  • A.C. Dupin zasahuje (1970)
  • Mário a kouzelník (1978; film vyhrál Stříbrnou nymfu v Monte Carlu za režii[6])
  • Nebezpečné známosti (1979)
  • Hra na telo (1979)
  • Galoše šťastia (1986)
  • Úsmev diabla (1987)
  • V rannej hmle (1990)
  • Závist (1995)
  • Největší z Pierotů (5dílný TV seriál, 1990)
  • Jasnovidec (2005)
  • Masaryk (2016)

Divadelní hry

  • Edessa (1978)
  • V posteli s Kressidou (1979)
  • Adié, miláčku! (1980)
  • Kdo mluví s koněm (1981)
  • Mňau, aneb ach Thalie (1987)
  • Profesionálové (1987)

Knihy

  • Cesta sekčního šéfa k moři (1990)
  • Pánské historky (1993)
  • Všechny pánské historky (1996)
  • Ponuré grotesky – 3 divadelní hry z Činoherního studia Ústí nad Labem (1994)
  • Jak se stal Rockefeller miliardářem aneb Neštěstí mohou být rozličná (2003)
  • Příběh unavené manekýnky (2005)
  • Siromacha (2007)
  • Chlast aneb Cesta sekčního šéfa k moři (Akropolis 2009)
  • Nesmrtelná duše aneb Facka má padnout rychle (Akropolis 2009)
  • Černá krev (Akropolis 2011)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slovník české literatury po roce 1945. Dostupné online. [cit. 2021-05-01]
  2. ↑ Zemřel Alex Koenigsmark. Britské listy [online]. 2013-01-23 [cit. 2018-04-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Alex Koenigsmark ve Slovníku české literatury po roce 1945
  4. ↑ Blog Alexe Koenigsmarka
  5. ↑ Autority – Katalogizační lístek – Knihovna města Plzně – katalog Clavius. lanius.kmp.plzen-city.cz [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ https://www.tvfestival.com/img/history/documents/1977/1977_palmares.pdf

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“