Alexa Guarachiová

Alexa Guarachiová
Alexa Guarachiová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (2005 – květen 2015)
ChileChile Chile (od června 2015)
Datum narození17. listopadu 1990 (32 let)
Místo narozeníFort Walton Beach, Florida, USA[1]
BydlištěDestin, Florida, USA
Výška173 cm[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek717 161 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů134–122
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění347. místo (2. listopadu 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů258–184
Tituly5 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (20. září 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021, 2022)
French Openfinále (2020)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Opensemifinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Openčtvrtfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220506a6. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trénink na Citi Open 2018

Alexa Guarachiová, celým jménem Alexa Guarachi Mathison (* 17. listopadu 1990 Fort Walton Beach, Florida), je chilská profesionální tenistka narozená ve Spojených státech, které reprezentovala do května 2015. Drží americké a chilské občanství. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala jeden titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2015 na 347. místě a ve čtyřhře pak v září 2021 na 11. místě. Trénují ji Craig Veal a Fernando Guarachi.[3][1]

V chilském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Paraguayi, v němž prohrála dvouhru s Montserrat Gonzálezovou a po boku Daniely Seguelové i čtyřhru. Chilanky odešly poraženy 1:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře.[4]

V letech 2010–2013 vystudovala bakalářský obor public relations na Alabamské univerzitě, za niž hrála univerzitní tenis.[3]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v lednu 2006, když na turnaj v rodném Fort Walton Beach s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Britce Jane O'Donoghueové z třetí světové stovky.[2][5]

Na okruh WTA Tour vstoupila říjnovým Hong Kong Tennis Open 2017.[3] Do hlavní soutěže prošla po výhře v kvalifikačním kole nad Jil Teichmannovou. Na úvod dvouhry však prohrála s šedesátou čtvrtou hráčkou žebříčku Naomi Ósakaovou. V hongkongské čtyřhře skončila se spoluhráčkou Kaitlyn Christianovou také v první fázi. Premiérovou kvalifikaci WTA odehrála již na Cachantún Cupu 2008 ve Viña del Mar po udělení divoké karty.[3] V prvním kvalifikačním kole ji vyřadila Španělka ze čtvrté světové stovky Arantxa Parraová Santonjaová.[5]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře antukového Ladies Championship Gstaad 2018. Po boku Američanky Desirae Krawczykové ve finále zdolaly španělsko-švýcarskou dvojici Lara Arruabarrenová a Timea Bacsinszká.[6] Dalších pět deblových finále však prohrála. Z washingtonského Citi Open 2018 odešla poražena s Novozélanďankou Erin Routliffeovou od čínsko-chorvatské dvojice Chan Sin-jün a Darija Juraková.[7] V boji o titul na Istanbul Cupu 2019 ji s Američankou Sabrinou Santamariovou deklasovaly turnajové jedničky Tímea Babosová s Kristinou Mladenovicovou.[8]

Na kantonském Guangzhou International Women's Open 2019 v závěrečném utkání neuspěla s Mexičankou Giulianou Olmosovou proti čínsko-německému duu Pcheng Šuaj a Laura Siegemundová.[9] Ve finále BGL Luxembourg Open 2019 pak po boku Christianové nenašla recept na americké teenagerky Coco Gauffovou s Caty McNallyovou.[10] Rovněž ze závěrečné klání na St. Petersburg Ladies Trophy 2020 odešla s Christianovou poražena od Japonek Šúko Aojamové a Eny Šibaharaové.[11][12]

Debut v nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Wimbledonu 2018 s Erin Routliffeovou, když zvládly kvalifikaci. V úvodním kole čtyřhry je však vyřadily třetí nasazené Češky a pozdější vítězky Barbora KrejčíkováKateřinou Siniakovou.[5]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2020French OpenantukaUSA Desirae KrawczykováMaďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 5–7

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č)
Premier / WTA 500 (1–2 Č)
International / WTA 250 (3–4 Č)

Čtyřhra: 12 (5–7)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.22. července 2018Gstaad, ŠvýcarskoantukaUSA Desirae KrawczykováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Švýcarsko Timea Bacsinszká
4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka1.5. srpna 2018Washington, D.C., Spojené státytvrdýNový Zéland Erin RoutliffeováČína Chan Sin-jün
Chorvatsko Darija Juraková
3–6, 2–6
Finalistka2.28. dubna 2019Istanbul, TureckoantukaUSA Sabrina SantamariováMaďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
1–6, 0–6
Finalistka3.21. září 2019Kanton, ČínatvrdýMexiko Giuliana OlmosováČína Pcheng Šuaj
Německo Laura Siegemundová
2–6, 1–6
Finalistka4.20. října 2019Lucemburk, Lucemburskotvrdý (h)USA Kaitlyn ChristianováUSA Coco Gauffová
USA Caty McNallyová
2–6, 2–6
Finalistka5.16. února 2020Petrohrad, Ruskotvrdý (h)USA Kaitlyn ChristianováJaponsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
6–4, 0–6, [3–10]
Vítězka2.13. září 2020Istanbul, TureckoantukaUSA Desirae KrawczykováAustrálie Ellen Perezová
Austrálie Storm Sandersová
6–1, 6–3
Finalistka6.11. října 2020French Open, Paříž, FrancieantukaUSA Desirae KrawczykováMaďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
4–6, 5–7
Vítězka3.27. února 2021Adelaide, AustrálietvrdýUSA Desirae KrawczykováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–7(4–7), 6–4, [10–3]
Vítězka4.13. března 2021Dubaj, SAEtvrdýChorvatsko Darija JurakováČína Sü I-fan
Čína Jang Čao-süan
6–0, 6–3
Vítězka5.29. května 2021Štrasburk, FrancueantukaUSA Desirae KrawczykováJaponsko Makoto Ninomijová
Čína Jang Čao-süan
6–2, 6–3
Finalistka7.6. srpna 2023Washington, D.C., Spojené státytvrdýRumunsko Monica NiculescuováNěmecko Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová
4–6, 4–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.červenec 2019Båstad, ŠvédskoantukaČerná Hora Danka KovinićováJaponsko Misaki Doiová
Rusko Natalja Vichljancevová
5–7, 7–6(7–4), [7–10]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 3 (1–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.květen 2014Antalya, TureckotvrdýFrancie Océane Dodinová6–4, 4–6, 3–6
Vítězka1.červenec 2014Vancouver, KanadatvrdýJaponsko Juka Higučiová6–3, 1–6, 7–6(8–6)
Finalistka2.září 2015Monterrey, MexikotvrdýChorvatsko Tereza Mrdežová0–6, 7–6(7–2), 3–6

Čtyřhra (20 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.květen 2014Antalya, TureckotvrdýUSA Kate TurvyováSrbsko Barbara Bonićová
Mexiko Ximena Hermosová
6–3, 7–6(10–8)
2.říjen 2014Oslo, Norskotvrdý (h)Srbsko Nina StojanovićováUkrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová
6–4, 7–6(9–7)
3.listopad 2014Oslo, Norskotvrdý (h)Rusko Darja LodikovováUkrajina Maryna Kolbová
Ukrajina Nadija Kolbová
6–3, 2–6, [10–6]
4.prosinec 2014Santiago, ChiletvrdýUSA Lauren AlbaneseováChile Fernanda Britová
Brazílie Eduarda Piaiová
6–4, 6–1
5.leden 2015Fort-de-France, FrancietvrdýFrancie Shérazad ReixováKanada Rosie Johansonová
Kanada Gloria Liangová
6–2, 6–1
6.leden 2015Saint Martin, FrancietvrdýJaponsko Ajaka OkunováUSA Lena Litvaková
Kanada Sonja Molnarová
7–5, 6–3
7.duben 2015Jackson, Spojené státyantukaUSA Caitlin WhoriskeyováČesko Kateřina Kramperová
Austrálie Jessica Mooreová
6–7(4–7), 6–3, [11–9]
8.červenec 2015El Paso, Spojené státytvrdýUSA Jennifer BradyováUSA Robin Andersonová
USA Maegan Manasseová
3–6, 6–3, [10–7]
9.únor 2017Manacor, ŠpanělskoantukaUSA Lauren EmbreeováUSA Jaeda Danielová
USA Quinn Gleasonová
6–1, 7–5
10.březen 2017Tampa, Spojené státyantukaČínská Tchaj-pej Hsu Chieh-yuUSA Emina Bektasová
USA Sanaz Marandová
6–3, 4–6, [10–4]
11.květen 2017Charleston, Spojené státyantukaUSA Emina BektasováUSA Kaitlyn Christianová
USA Sabrina Santamariová
5–7, 6–3, [10–5]
12.květen 2017Naples, Spojené státyantukaUSA Emina BektasováUSA Sophie Changová
Norsko Ulrikke Eikeriová
6–3, 6–1
13.červenec 2017Auburn, Spojené státytvrdýUSA Emina BektasováAustrálie Ellen Perezová
Brazílie Luisa Stefaniová
4–6, 6–4, [10–5]
14.listopad 2017Toronto, KanadatvrdýNový Zéland Erin RoutliffeováBelgie Ysaline Bonaventureová
Mexiko Victoria Rodríguezová
7–6(7–4), 3–6, [10–4]
15.leden 2018Daytona Beach, Spojené státytvrdýUSA Usue Maitane ArconadováNorsko Ulrikke Eikeriová
Bělorusko Ilona Kremenová
6–3, 6–4
16.březen 2018Irapuato, MexikotvrdýNový Zéland Erin RoutliffeováUSA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
4–6, 6–2, [10–6]
17.duben 2018Pelham, Spojené státyantukaNový Zéland Erin RoutliffeováUSA Maria Mateasová
Mexiko María José Portillo Ramírezová
6–1, 6–2
18.duben 2018Dothan, Spojené státyantukaNový Zéland Erin RoutliffeováUSA Sofia Keninová
USA Jamie Loebová
6–4, 2–6, [11–9]
19.květen 2018Charleston, Spojené státy (2)antukaNový Zéland Erin RoutliffeováUSA Louisa Chiricová
USA Allie Kiicková
6–1, 3–6, [10–5]
20.květen 2019Bonita Springs, Spojené státyantukaNový Zéland Erin RoutliffeováUSA Usue Maitane Arconadová
USA Caroline Dolehideová
6–3, 7–6(7–5)


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexa Guarachi na anglické Wikipedii.

  1. a b c Alexa Guarachiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210315a15. března 2021
  2. a b Alexa Guarachiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210315a15. března 2021
  3. a b c d Alexa Guarachi Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Alexa Guarachiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200814a14. srpna 2020
  5. a b c Alexa Guarachi Matches [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Maiden title in Gstaad for college grads Guarachi and Krawczyk [online]. WTA Tour, Inc., 2018-07-23 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Guarachi’s and Routliffe’s Run Ends in Citi Open Finals [online]. WASHINGTON, D.C.: University of Alabama, 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. İstanbul Cup'ta çiftler şampiyonu Timea Babos-Kristina Mladenovic! [online]. Fanatik, 2019-04-28 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (turecky) 
  9. von Henrike Maas. Laura Siegemund: Ein Wasserschlauch und die Doppel als Highlights [online]. My Tennis, 2019-11-27 [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-14. (německy) 
  10. Gauff, McNally win second doubles title in Luxembourg [online]. WTA Tour, Inc., 2019-10-19 [cit. 2019-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Back-to-back: Bertens rolls to second straight St. Petersburg title [online]. WTA Tour, Inc., 2020-02-17 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Аояма и Сибахара выиграли турнир WTA в Петербурге в парах. РИА Новости [online]. 2020-02-16 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Citi Open 2018 (41946591570).jpg
Autor: Keith Allison from Hanover, MD, USA, Licence: CC BY-SA 2.0
2018 Citi Open Tennis
Guarachi RG19 (33) (48199183131).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Guarachi RG19 (33)