Alexander Erler
Alexander Erler | |
---|---|
Alexander Erler v Blois (2022) | |
Stát | Rakousko |
Datum narození | 27. října 1997 (26 let) |
Místo narození | Innsbruck, Rakousko[1] |
Bydliště | Kufstein, Rakousko |
Výška | 193 cm[1] |
Hmotnost | 83 kg[1] |
Profesionál od | 2015[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 671 562 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–1 |
Tituly | 0 ATP, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 322. místo (4. října 2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 40–27 |
Tituly | 5 ATP, 8 challengerů, 18 ITF |
Nejvyšší umístění | 32. místo (8. května 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2023) |
French Open | 1. kolo (2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
US Open | 1. kolo (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. května 2024
Alexander Erler (* 27. října 1997 Innsbruck) je rakouský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2020 na 322. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 32. místě. Trénují ho Daniel Huber a Thomas Weindorfer.[1]
V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 soulským kvalifikačním kolem proti Jižní Koreji, v němž s Miedlerem prohráli čtyřhru. Rakušané odešli poražení 1:3 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval srpnovou čtyřhrou Generali Open Kitzbühel 2015, do níž obdržel s Němcem Philippem Kohlschreiberem divokou kartu. Na úvod však podlehli Brazilci Joãu Souzovi hrajícímu s Čechem Jiřím Veselým.
Premiérové finále na túře ATP proměnil v titul, když do deblové soutěže Generali Open Kitzbühel 2021 nastoupil s krajanem Lucasem Miedlerem opět na divokou kartu. Ve finále zdolali česko-nizozemské turnajové dvojky Romana Jebavého s Matwé Middelkoopem po zvládnutých koncovkách obou setů. S Miedlerem odehrál na okruhu první společný turnaj, jímž začala dlouhodobá spolupráce.[4] Následně triumfovali na události z kategorie ATP 500, říjnovém Erste Bank Open ve Vídni. V souboji o titul je nezastavila mexicko-argentinská dvojice Santiago González a Andrés Molteni. V sezóně 2022 tím navázali na čtyři challengerové tituly.[5] Třetí triumf dosáhli na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2023 opět v úrovni ATP 500. V závěrečném duelu porazili americké deblisty Nathaniela Lammonse s Jacksonem Withrowem po zisku obou tiebreaků. První trofej mimo Rakousko oba posunula na nová kariérní maxima, Erler po skončení figuroval na 42. a Miedler na 43. příčce deblového žebříčku.[6]
Na grandslamu debutoval v mužském deblu Australian Open 2023, kde s Miedlerem na úvod vyřadili desáté nasazené Rohana Bopannu s Matthewem Ebdenem. Ve druhé fázi však nenašli recept na česko-slovenské spoluhráče, Jiřího Lehečku s Alexem Molčanem. Do série Masters Rakušané premiérově zasáhli na březnovém Miami Open 2023. Rovněž jako na navazujících Mutua Madrid Open 2023 a Internazionali BNL d'Italia 2023 z téže kategorie však prohráli úvodní zápas.[7] Čtvrtou trofej vybojovali na mnichovském BMW Open 2023, když ve finále přehráli německé turnajové jedničky Kevina Krawietze s Timem Pützem ve dvou setech.[8] Druhý titul z jediného turnaje si poprvé odvezli z Generali Open Kitzbühel 2023. Na antukové události pod Alpami triumfovali po dvou letech díky závěrečné výhře nad čtvrtými nasazenými, Ekvádorcem Gonzalem Escobarem a Kazachstáncem Oleksandrem Nedověsovem.[9]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 8 (5–3)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červenec 2021 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Lucas Miedler | Roman Jebavý Matwé Middelkoop | 7–5, 7–6(7–5) |
Vítěz | 2. | říjen 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Lucas Miedler | Santiago González Andrés Molteni | 6–3, 7–6(7–1) |
Vítěz | 3. | březen 2023 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Lucas Miedler | Nathaniel Lammons Jackson Withrow | 7–6(11–9), 7–6(7–3) |
Finalista | 1. | duben 2023 | Marrákeš, Maroko | antuka | Lucas Miedler | Marcelo Demoliner Andrea Vavassori | 4–6, 6–3, [10–12] |
Vítěz | 4. | duben 2023 | Mnichov, Německo | antuka | Lucas Miedler | Kevin Krawietz Tim Pütz | 6–3, 6–4 |
Vítěz | 5. | červenec 2023 | Kitzbühel, Rakousko (2) | antuka | Lucas Miedler | Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov | 6–4, 6–4 |
Finalista | 2. | únor 2024 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Lucas Miedler | Nicolás Barrientos Rafael Matos | 4–6, 3–6 |
Finalista | 3. | duben 2024 | Marrákeš, Maroko | antuka | Lucas Miedler | Harri Heliövaara Henry Patten | 6–3, 4–6, [4–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 8 Č) |
ITF (7 D; 18 Č) |
Dvouhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | září 2018 | Káhira, Egypt | antuka | Simone Roncalli | 6–2, 7–5 |
2. | září 2018 | Káhira, Egypt | antuka | Jordan Correia | 6–3, 6–1 |
3. | září 2018 | Káhira, Egypt | antuka | Dante Gennaro | 6–4, 6–1 |
4. | Jul 2019 | Wels, Rakousko | antuka | Duje Kekez | 6–4, 6–4 |
5. | listopad 2019 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Jan Zieliński | 7–5, 6–1 |
6. | duben 2021 | Meerbusch, Německo | antuka | Arthur Cazaux | 6–2, 4–6, 7–5 |
7. | květen 2021 | Antalya, Turecko | antuka | Adrian Andrejev | 6–4, 6–1 |
Čtyřhra (26 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2015 | Ismaning, Německo | koberec | Constantin Frantzen | Kevin Krawietz Tim Sandkaulen | 2–6, 7–6(7-5), [10–8] |
2. | únor 2017 | Antalya, Turecko | tvrdý | Sebastian Ofner | Volodymyr Užylovskyj Anton Zajcev | 6–2, 3–6, [10–7] |
3. | srpen 2017 | Innsbruck, Rakousko | antuka | Matthias Haim | Bernd Kossler Lukas Ollert | 6–4, 7–6(7–3] |
4. | srpen 2018 | Innsbruck, Rakousko | antuka | Jakob Aichhorn | Alejo Vilaro Mariano Kestelboim | 6–1, 1–6, [11–9] |
5. | září 2018 | Káhira, Egypt | tvrdý | Markos Kalovelonis | Arjan Goveas Anirúd Čandrasékar | 6–4, 7–6(3–7) |
6. | březen 2019 | Trento, Itálie | tvrdý | Markos Kalovelonis | Felix Corwin Danny Thomas | 6–3, 6–4 |
7. | listopad 2019 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Neil Oberleitner | Luke Johnson Jan Zieliński | 6–4, 6–0 |
8. | únor 2020 | Heráklion, Řecko | tvrdý | David Pichler | Valentin Guenther Kai Wehnelt | 3–6, 6–4, [10–4] |
9. | březen 2020 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Bogdan Bobrov | Antoine Cornut-Chauvinc Constantin Schmitz | 2–6, 7–6(7-4), [12–10] |
10. | září 2020 | Caslano, Švýcarsko | antuka | David Pichler | Antoine Cornut-Chauvinc Harold Mayot | 7–5, 6–4 |
11. | září 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | David Pichler | Fermin Tenti Ignacio Monzon | 6–4, 6–1 |
12. | prosinec 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | David Pichler | Skander Mansouri Mats Rosenkranz | 6–2, 7–6(14–12) |
13. | prosinec 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | David Pichler | Skander Mansouri Dan Added | 7–6(9–7), 6–3 |
14. | prosinec 2020 | Monastir, Tunisko | tvrdý | David Pichler | Alexander Kotzen Constant Dela Bassetiere | 6–2, 6–2 |
15. | leden 2021 | Monastir, Tunisko | tvrdý | David Pichler | Benjamin Pietri Théo Arribagé | 6–4, 7–6(7–5) |
16. | únor 2021 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Skander Mansouri | Naoki Nakagawa Rjóta Tanuma | 6–0, 7–5 |
17. | únor 2021 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Skander Mansouri | Lilian Marmousez Giovanni Mpetshi Perricard | 6–2, 5–7, [11–9] |
18. | duben 2021 | Biel, Švýcarsko | tvrdý | Maximilian Neuchrist | Lilian Marmousez Giovanni Mpetshi Perricard | 6–3, 4–6, [10–2] |
1. | listopad 2021 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | Lucas Miedler | Harri Heliövaara Jean-Julien Rojer | 6–3, 7–6(7–2) |
2. | prosinec 2021 | Forlì, Itálie | tvrdý (h) | Lucas Miedler | Marco Bortolotti Sergio Martos Gornés | 6-4, 6-2 |
3. | únor 2022 | Bengalúr, Indie | tvrdý | Ardžun Kadhe | Saketh Myneni Ramkumar Ramanathan | 6–3, 6–7(4–7), [10–7] |
4. | duben 2022 | Ostrava, Česko | antuka | Lucas Miedler | Hunter Reese Sem Verbeek | 7–6(7–5), 7–5 |
5. | červenec 2022 | Tampere, Finsko | antuka | Lucas Miedler | Karol Drzewiecki Patrik Niklas-Salminen | 7–6(7–3), 6–1 |
6. | srpen 2022 | Como, Itálie | antuka | Lucas Miedler | Dustin Brown Julian Lenz | 6–1, 7–6(7–3) |
7. | září 2022 | Tulln an der Donau, Rakousko | antuka | Lucas Miedler | Zdeněk Kolář Denys Molčanov | 6–3, 6–4 |
8. | květen 2023 | Cagliari, Itálie | antuka | Lucas Miedler | Máximo González Andrés Molteni | 7–6(8–6), 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Erler na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Alexander Erler na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. května 2024
- ↑ Alexander Erler na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. května 2024
- ↑ Alexander Erler na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 5. května 2024
- ↑ Alexander Erler & Lucas Miedler Capture Kitzbühel Title. ATP Tour [online]. 2021-07-31 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Alexander Erler and Lucas Miedler Clinch Vienna Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-30 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Austrians Erler/Miedler Win Acapulco Doubles Crown In Two Tie-breaks. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alexander Erler | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Erler and Miedler Win Munich Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Home Favourites Erler/Miedler Clinch Second Kitzbühel Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-05 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Erler na Wikimedia Commons
- Alexander Erler na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Alexander Erler na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alexander Erler na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Alexander Erler na Facebooku
- Alexander Erler na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.