Alexander Peya

Alexander Peya
Alexander Peya na French Open 2016
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození27. června 1980 (42 let)
Místo narozeníVídeň, Rakousko
BydlištěVídeň, Rakousko
Výška182 cm
Hmotnost76 kg
Profesionál od1998
Držení raketypravou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek4 428 635 USD
Dvouhra
Poměr zápasů22–51
Nejvyšší umístění92. místo (30. dubna 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2004, 2007)
Wimbledon2. kolo (2004)
US Open3. kolo (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů368–266
Tituly17 ATP
Nejvyšší umístění3. místo (13. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Opensemifinále (2013, 2016, 2018)
Wimbledonsemifinále (2011)
US Openfinále (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2013)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2015)
French Openčtvrtfinále (2015, 2018)
Wimbledonvítěz (2018)
US Open2. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200313a13. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Peya (* 27. června 1980 Vídeň) je rakouský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour sedmnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2007 na 92. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 3. místě. Trénují ho Scott Davidoff a Michael Oberleitner.[2]

Ve dvouhře nejvyšší grandslamové úrovně se nejdále probojoval do třetího kola US Open 2004. V mužské čtyřhře skončil jako poražený finalista na US Open 2013, když s Brazilcem Brunem Soaresem nestačili na indicko-českou dvojici Leander Paes a Radek Štěpánek. Ve smíšené soutěži si první grandslamové finále zahrál po boku Maďarky Tímey Babosové ve Wimbledonu 2015. Z boje o titul odešli poraženi od páru Leander Paes a Martina Hingisová.[3] Ve 38 letech si pak odvezl trofej z Wimbledonu 2018, kde startoval s Američankou Nicole Melicharovou. V závěrečném duelu přehráli bělorusko-britskou dvojici Viktoria Azarenková a Jamie Murray.[4]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 1999 utkáním 1. kola Světové skupiny Švédsku, v němž po boku Jürgena Melzera prohrál čtyřhru s párem Kulti a Tillström. Do dubna 2020 v soutěži nastoupil k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–10 ve čtyřhře.[5]

Rakousko reprezentoval na Hrách XXX. olympiády v Londýně, kde do mužské čtyřhry nastoupil s Jürgenem Melzerem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od Španělů Davida Ferrera a Feliciana Lópeze. Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. V deblové soutěži prošel s Oliverem Marachem do čtvrtfinále, v němž je vyřadili pozdější olympijští vítězové Marc LópezRafaelem Nadaem.

Do manželství s Nataschou Peyovou se v červnu 2012 narodil syn Noah.

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2013US OpentvrdýBrazílie Bruno SoaresIndie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
1–6, 3–6

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2015WimbledontrávaMaďarsko Tímea BabosováIndie Leander Paes
Švýcarsko Martina Hingisová
1–6, 1–6
Vítěz2018WimbledontrávaUSA Nicole MelicharováBělorusko Viktoria Azarenková
Spojené království Jamie Murray
7–6(7–1), 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (3–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (6–9 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (8–16 Č)

Čtyřhra: 46 (17–29)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.27. července 2003Kitzbühel, RakouskoantukaRakousko Jürgen MelzerČesko Martin Damm
Česko Cyril Suk
4–6, 4–6
Finalista2.7. května 2006Mnichov, NěmeckoantukaNěmecko Björn PhauRumunsko Andrei Pavel
Německo Alexander Waske
4–6, 2–6
Finalista3.12. října 2008Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Německo Philipp PetzschnerBělorusko Max Mirnyj
Izrael Andy Ram
1–6, 5–7
Finalista4.27. února 2011Delray Beach, Spojené státytvrdýNěmecko Christopher KasUSA Scott Lipsky
USA Rajeev Ram
6–4, 4–6, [3–10]
Finalista5.1. května 2011Bělehrad, SrbskoantukaRakousko Oliver MarachČesko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
5–7, 2–6
Vítěz1.24. července 2011Hamburk, NěmeckoantukaRakousko Oliver MarachČesko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–4, 6–1
Finalista6.31. července 2011Gstaad, ŠvýcarskoantukaNěmecko Christopher KasČesko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
3–6, 6–7(7–9)
Finalista7.27. srpna 2011Vítězston-Salem, Spojené státytvrdýNěmecko Christopher KasIzrael Jonatan Erlich
Izrael Andy Ram
6–7(2–7), 4–6
Vítěz2.14. ledna 2012Auckland, Nový ZélandtvrdýRakousko Oliver MarachČesko František Čermák
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–2
Finalista8.15. července 2012Båstad, ŠvédskoantukaBrazílie Bruno SoaresŠvédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–7(5–7)
Vítěz3.30. září 2012Kuala Lumpur, Malajsietvrdý (h)Brazílie Bruno SoaresSpojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
5–7, 7–5, [10–7]
Vítěz4.7. října 2012Tokio, JaponskotvrdýBrazílie Bruno SoaresIndie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
6–3, 7–6(7–5)
Vítěz5.28. října 2012Valencie, Španělskotvrdý (h)Brazílie Bruno SoaresŠpanělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
6–3, 6–2
Vítěz6.17. února 2013São Paulo, Brazílieantuka (h)Brazílie Bruno SoaresČesko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–7(5–7), 6–2, [10–7]
Vítěz7.28. dubna 2013Barcelona, ŠpanělskoantukaBrazílie Bruno SoaresŠvédsko Robert Lindstedt
Kanada Daniel Nestor
5–7, 7–6(9–7), [10–4]
Finalista9.12. května 2013Madrid, ŠpanělskoantukaBrazílie Bruno SoaresUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
2-6, 3-6
Finalista10.16. června 2013Queen's Club – Londýn,
Spojené království
trávaBrazílie Bruno SoaresUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 5–7, [3–10]
Vítěz8.21. června 2013EastbournetrávaBrazílie Bruno SoaresSpojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
3–6, 6–3, [10–8]
Vítěz9.11. srpna 2013Montréal, KanadatvrdýBrazílie Bruno SoaresSpojené království Andy Murray
Spojené království Colin Fleming
6–4, 7–6(7–4)
Finalista12.7. září 2013US Open, New York, Spojené státytvrdýBrazílie Bruno SoaresIndie Leander Paes
Česko Radek Štěpánek
1–6, 3–6
Vítěz10.27. října 2013Valencie, Španělskotvrdý (h)Brazílie Bruno SoaresUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–3), 6–7(1–7), [13–11]
Finalista13.3. listopadu 2013Paříž, Francietvrdý (h)Brazílie Bruno SoaresUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 3–6
Finalista14.3. ledna 2014Dauhá, KatartvrdýBrazílie Bruno SoaresČesko Tomáš Berdych
Česko Jan Hájek
2–6, 4–6
Finalista15.11. ledna 2014Auckland, Nový ZélandtvrdýBrazílie Bruno SoaresRakousko Julian Knowle
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 3–6, [5–10]
Finalista16.16. března 2014Indian Wells, Spojené státytvrdýBrazílie Bruno SoaresUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 3–6
Vítěz11.15. června 2014Queen's Club, Londýn,
Spojené království
trávaBrazílie Bruno SoaresSpojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
4–6, 7–6(7–4), [10–4]
Finalista17.21. června 2014Eastbourne, Spojené královstvítrávaBrazílie Bruno SoaresFilipíny Treat Conrad Huey
Spojené království Dominic Inglot
5–7, 7–5, [8–10]
Finalista18.20. července 2014Hamburk, NěmeckoantukaBrazílie Bruno SoaresChorvatsko Marin Draganja
Rumunsko Florin Mergea
4–6, 5–7
Vítěz12.10. srpna 2014Toronto, KanadatvrdýBrazílie Bruno SoaresChorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–4, 6–3
Vítěz13.3. května 2015Mnichov, NěmeckoantukaBrazílie Bruno SoaresNěmecko Alexander Zverev
Německo Mischa Zverev
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista19.14. června 2015Stuttgart, NěmeckotrávaBrazílie Bruno SoaresIndie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
5–7, 6–2, [10–7]
Finalista20.září 2015Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Rakousko Julian KnowleFilipíny Treat Huey
Finsko Henri Kontinen
5–7, 3–6
Vítěz14.1. listopadu 2015Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Brazílie Bruno SoaresSpojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
7–5, 7–5
Finalista21.leden 2016Dauhá, KatartvrdýNěmecko Philipp PetzschnerŠpanělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
4–6, 3–6
Finalista22.únor 2016Rotterdam, Nizozemskotvrdý (h)Německo Philipp PetzschnerFrancie Nicolas Mahut
Kanada Vasek Pospisil
6–7(2–7), 4–6
Finalista23.únor 2016Acapulco, MexikotvrdýNěmecko Philipp PetzschnerFilipíny Treat Huey
Bělorusko Max Mirnyj
6–7(5–7), 3–6
Vítěz15.19. června 2016Halle, NěmeckotrávaJižní Afrika Raven KlaasenPolsko Łukasz Kubot
USA Rajeev Ram
7–6(7–5), 6–2
Finalista25.24. července 2016Washington, D.C., Spojené státytvrdýPolsko Łukasz KubotKanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista26.. dubna 2017Barcelona, ŠpanělskoantukaNěmecko Philipp PetzschnerRumunsko Florin Mergea
Pákistán Ajsám Kúreší
4–6, 3–6
Vítěz15.1. října 2017Šen-čen, ČLRtvrdýUSA Rajeev RamChorvatsko Nikola Mektić
USA Nicholas Monroe
6–3, 6–2
Finalista27.11. února 2018Sofie, Bulharskotvrdý (h)Chorvatsko Nikola MektićNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista28.25. února 2018Rio de Janeiro, BrazílieantukaChorvatsko Nikola MektićŠpanělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz16.14. dubna 2018Marrákeš, MarokoantukaChorvatsko Nikola MektićFrancie Benoît Paire
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista29.6. května 2018Mnichov, NěmeckoantukaChorvatsko Nikola MektićChorvatsko Ivan Dodig
USA Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz17.13. května 2018Madrid, ŠpanělskoantukaChorvatsko Nikola MektićUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Peya na anglické Wikipedii.

  1. Alexander Peya na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020
  2. Alexander Peya na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020
  3. Wimbledon 2015: Hingis and Paes win mixed doubles title. BBC [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  4. Melichar and Peya win Wimbledon mixed for first major title [online]. WIMBLEDON, Great Britain: WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Alexander Peya na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000