Alexander Rudnay
Jeho Eminence Alexander Štefan Rudnay | |
---|---|
kardinál-kněz kníže-primas Uherský | |
Alexander Štefan Rudnay | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | Arcidiecéze ostřihomská |
Sídlo | Ostřihom |
Předchůdce | Karel Ambrož Rakouský-Este |
Nástupce | József Kopácsy |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 12. prosince 1783 Řím |
Biskupské svěcení | dubna 1816 světitel Zikmund Anton von Hohenwart 1. spolusvětitel Adeodatus Papikian 2. spolusvětitel Johann Nepomuk von Dankesreither |
Kardinálská kreace | 2. října 1826 kreoval Lev XII. |
Titul | kardinál-kněz |
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. října 1760 |
Místo narození | Kříž nad Váhom, Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 13. září 1831 (ve věku 70 let) |
Místo úmrtí | Ostřihom |
Vyznání | římskokatolické |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexander Rudnay (4. října 1760, Kříž nad Váhom (dnes Považany) – 13. září 1831, Ostřihom) byl slovenský katolický kněz, biskup, ostřihomský arcibiskup a kardinál.
Život
Studoval na gymnáziu v Nitře, na Emerikánu v Bratislavě, později filozofii v Trnavě, teologii v Budíně a v generálním semináři v Bratislavě. Na kněze byl vysvěcen 12. října 1783 v Trnavě, začátkem dubna 1784 byl promován na doktora teologie. V lednu 1785 se stal kaplanem v Časté. Poté působil v Hronském Beňadiku, v Trnavě a v Krušovcích. V roce 1805 se stal ostřihomským kanovníkem, v roce 1806 rektorem kněžského semináře v Trnavě a profesorem teologie, roku 1808 titulárním biskupem, ostřihomským generálním vikářem, místodržitelským poradcem, v roce 1816 byl ustanoven sedmihradským biskupem se sídlem v Alba Iulii. V prosinci 1819 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem a primasem. Na žádost panovníka se v roce 1820 přestěhoval spolu s celou kapitulou z Trnavy do Ostřihomi. Byl členem Panské tabule, tajemníkem královské kanceláře a členem Tajné rady. Byl stoupencem vídeňského dvora a podporoval rozvoj kultury Slováků. V roce 1828 ho papež Lev XII. jmenoval kardinálem (z té doby pochází i jeho výrok „Slovák som, a keby som bol i na stolci Petrovom, Slovákom zostanem.“).
Dílo
Šlo o osvíceného vzdělance, národního buditele, člena a mecenáše Slovenského učeného tovarišstva, založeného roku 1792 Antonem Bernolákem v Trnavě. Podporoval bernolákovce a slovenské národní hnutí.
Alexander Rudnay byl jeden z mála příslušníků vysoké církevní hierarchie šlechtického původu, kteří se hlásili ke slovenské národní příslušnosti.
V roce 1822 jako arcibiskup a primas Uherska začal budovat katedrálu v Ostřihomi. Sám na její výstavbu přispěl částkou 800 000 forintů.
V roce 1833 vyšla v Jelinkově tiskárně v Trnavě kniha „Kázne príhodné, ai iné, to gest 82 Reči duchowních od nebohého Arcibiskupa Ostrihomského w Krušovách nekdi predneseních a wlástnú Rukú spísaních“. Rudnay je psal v letech 1778–1805.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Rudnay na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Rudnay na slovenské Wikipedii.
Předchůdce: Karel Ambrož Rakouský-Este | Arcibiskup ostřihomský 1819–1831 | Nástupce: József Kopácsy |
Média použitá na této stránce
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
signature of Alexander Štefan Rudnay, archbishop of Esztergom.
Autor: GiMa38, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms (shield only) of Alexander / Sándor cardinal Rudnay, bishop of Alba Iulia, Romania (1816 - 1819), archbishop of Esztergom, Hungary (1819 - 1831), identical with Rudnay, Diviacky / Divéky family arms
The Esztergom Cathedral at night