Alexander von Koller

Alexander von Koller
Alexander von Koller na kresbě z r. 1872
Člen Panské sněmovny
Ve funkci: 1876 – ?
Panovník	František Josef I.
Ministr války Rakousko-Uherska
Ve funkci: 14. června 1874 – 21. června 1876
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Franz Kuhn von Kuhnenfeld
Nástupce	Artur M. von Bylandt-Rheidt
8. český místodržitel
Ve funkci: 1871 – 1874
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Bohuslav Chotek z Chotkova
Nástupce	Philipp Weber von Ebenhof
Správce Českého místodržitelství
Ve funkci: 1868 – 1870
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Ernst Leopold von Kellersperg (jako místodržitel)
Nástupce	Alexandr Mensdorff-Pouilly (jako místodržitel)
Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana
Narození	3. června 1813 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. května 1890 (ve věku 76 let) Baden Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Augusta Reimer
Rodiče	František Koller
Děti	Alexandr, August, Johanna
Profese	politik
Ocenění	Čestné občanství města Liberec
Commons	Alexander von Koller
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander svobodný pán von Koller (3. června 1813 Praha – 29. května 1890 Baden) byl rakousko-uherský generál a politik, v letech 1874–1876 ministr války Rakouska-Uherska, na přelomu 60. a 70. let 19. století místodržitel v Čechách pověřený úkolem pacifikace české opozice.

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí Františka Kollera a jeho manželky Johanny, rozené Grätzlerové z Gräzensteinu. Měl bratry Augusta (*1805), pozdějšího c. a k. tajného radu a velvyslance Rakouska v Londýně, Wilhelma (*1811) pozdějšího polního maršála a generálmajora, a sestru Johannu (* 1809), která se roku 1833 provdala za Karla Thun-Hohensteina.

Vstoupil do husarských oddílů. 5. ledna roku 1859 byl v Bratislavě povýšen se do hodnosti generálmajora a následně se zúčastnil tažení v Itálii. Od roku 1866 měl hodnost podmaršála (Feldmarschalleutnant) a velel 9. divizi v Praze, potom 14. divizi v Prešpurku. Účastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Trutnova. Po pádu vlády Karla von Hohenwarta (roku 1871) se stal velícím generálem v Praze.^[1][2]

V období let 1868–1870 a 1871–1874 také zastával funkci místodržitele v Čechách (nejvyšší představitel státní správy v této korunní zemi).^[3] Politicky byl centralisticky orientován (odpůrce autonomistických a státoprávních aspirací neněmeckých národností).^[2][1] Do místodržitelské funkce usedl poprvé roku 1868 v době, kdy po rakousko-uherském vyrovnání v českých zemích gradovalo táborové hnutí a projevy občanské neposlušnosti. Podruhé se místodržícím stal roku 1871, kdy zase mezi českou populací vrcholila frustrace z nenaplněného projektu česko-rakouského vyrovnání (takzvané fundamentální články), které chystala neúspěšně Hohenwartova vláda. V obou případech byla jeho rolí pacifikace Čech. Vláda Adolfa von Auersperga (liberálně, centralisticky a německorakousky zaměřená), která vystřídala Hohenwartův kabinet, provedla jmenování Kollera do Prahy roku 1871 jako svůj první krok.^[4]

Od 14. června 1874 do 21. června 1876 zastával post ministra války Rakouska-Uherska (jedno ze tří společných ministerstev Rakouska-Uherska, zřízených po rakousko-uherském vyrovnání).^[5] V roce 1876^[3] zasedl v Panské sněmovně (horní jmenovaná komora Říšské rady), kde se připojil k Ústavní straně.^[2] Roku 1875 mu byl udělen Královský uherský řád sv. Štěpána.^[1]

Oženil se s Augustou Reimerovou (* 1819), se kterou měl tři děti: dceru Johannu (* 1852 Brescia), syny Alexandra (* 1850 Vysoké Mýto), pozdějšího úředníka, a Augusta (* 1856 Wels), pozdějšího vojáka, jimiž rod vymřel po meči.^[6]

• Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2010. 664 stran; cit.s. 479. ISBN 978-80-257-0294-9.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander von Koller na Wikimedia Commons