Alexander z Schönburg-Hartensteinu

Josef Alexandr kníže ze Schönburg-Hartensteinu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 18. prosince 1872 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Eduard z Schönburg-Hartensteinu
Nástupce	Alois Schönburg-Hartenstein
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1872 – 1883
Panovník	František Josef I.
C. k. tajný rada
Ve funkci: 1869 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Rakouský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci: 1859 – 1863
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Edmund Hartig
Nástupce	Gustav Blome
Rakouský vyslanec v Bádensku
Ve funkci: 1855 – 1859
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Josip Filipović
Nástupce	Ferdinand Trauttmansdorff
C. k. komoří
Ve funkci: 1854 – 1. října 1896
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Německá ústavní strana
Narození	5. března 1826 nebo 6. března 1826 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. října 1896 (ve věku 70 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	kníže
Choť	(1855) Karolína Marie z Liechtensteinu (1836–1885)
Rodiče	Jindřich Eduard ze Schönburg-Hartensteinu (1787–1872) a Ludovika Schwarzenbergová (1803–1884)
Děti	Alois ze Schönburg-Hartensteinu Jan Maria ze Schönburg-Hartensteinu Marie ze Schönburg-Hartensteinu Ludovika ze Schönburg-Hartensteinu
Příbuzní	Alexandr ze Schönburg-Hartensteinu, Markéta Alžběta ze Schönburg-Hartensteinu, Karolína Františka ze Schönburg-Hartensteinu a Marie Terezie ze Schönburg-Hartensteinu (vnoučata)
Profese	diplomat a politik
Commons	Alexander von Schönburg-Hartenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander z Schönburg-Hartensteinu (německy Josef Alexander Heinrich Otto Fürst von Schönburg-Hartenstein; 5. března 1826 Vídeň – 1. října 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik. Vlastnil statky v Čechách, patřil mu mimo jiné zámek Červená Lhota.

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Jindřicha Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882^[zdroj?] byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).^[1] Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).^[2] V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. ^[3]

Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.^[4] V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.^[5][6]

V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Liechtensteinovou (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

• 1. Ludovika Marie Terezie (3. 7. 1856 Ettlingen – 5. 7. 1932 Mnichov), dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ (1879) Bertram kníže Quadt-Wykradt (11. 1. 1849 Stuttgart – 14. 5. 1927), dědičný člen horní komory parlamentu ve Württembersku a Bavorsku, plukovník pruské armády, 1901 povýšen na knížete v Německém císařství
• 2. Františka de Paula Marie Karolína (28. 8. 1857 Karlsruhe – 20. 1. 1926 Petrohrad), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu
  • ⚭ (1876) Evžen hrabě Czernin z Chudenic (13. 2. 1851 – 5. 11. 1925 Petrohrad), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jindřichův Hradec, Petrohrad, Krásný Dvůr, Chudenice atd.^[7]
• 3. Alois Maria Alexander (21. 11. 1858 Karlsruhe – 20. 9. 1944 Hartenstein, Norimbersko), rakousko-uherský generálmajor, ministr obrany Rakouské republiky
  • ⚭ (1887) Johanna hraběnka Colloredo-Mannsfeld (27. 7. 1867 Dobříš – 26. 8. 1938 Brno), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu
• 4. Marie Terezie Ludovika (17. 12. 1861 Mnichov – 25. 8. 1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
  • ⚭ (1885) Eduard princ z Auerspergu (8. 1. 1863 Vídeň – 18. 3. 1956), JUDr.
• 5. Eduard Otto Maria Alexander (24. 3. 1863 Mnichov – 18. 4. 1903 Praha), svobodný a bezdětný
• 6. Jan Maria Alois Otto (12. 9. 1864 Enzesfeld, Dolní Rakousy – 30. 3. 1937 Vídeň), diplomat, c. k. tajný rada a komoří, vyslanec v Rumunsku 1906–1911, velvyslanec ve Vatikánu 1911–1918, rytíř Řádu zlatého rouna
  • ⚭ (1897) Sofie princezna Oettingen-Wallerstein (4. 10. 1878 Hluboš – 10. 9. 1944 Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže

• R. Luft: Schönburg-Hartenstein (Josef) Alexander Fürst von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1999, ISBN 3-7001-2803-7, S. 60 a 61 f. str.60 a str.61

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Alexandr ze Schönburg-Hartensteinu na Wikimedia Commons
• Alexandr Schönburg-Hartenstein na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen rodu Schönburg-Hartensteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)