Alexandr Bratčikov
Alexandr Bratčikov | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 21. července 1947 (77 let) |
Stát | ![]() |
Kariéra | |
Disciplína | 400 m |
Účasti na ME | 1969 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1969 | štafeta 4 × 400 m |
Halové ME v atletice | ||
zlato | EHH 1967 | štafeta 4x300 m |
stříbro | EHH 1967 | štafeta 1+2+3+4 kola |
stříbro | EHH 1968 | běh na 400 m |
bronz | EHH 1968 | štafeta 3x364 m |
stříbro | EHH 1969 | štafeta 3x390 m |
zlato | HME 1970 | běh na 400 m |
zlato | HME 1970 | štafeta 4 × 400 m |
bronz | HME 1971 | běh na 400 m |
stříbro | HME 1971 | štafeta 4 × 400 m |
Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
zlato | EJH 1966 | 400 m |
zlato | EJH 1966 | štafeta 4 × 400 m |
Alexandr Bratčikov (* 21. července 1947) je bývalý sovětský atlet, halový mistr Evropy v běhu na 400 metrů z roku 1970.
Sportovní kariéra
V roce 1966 se stal evropským juniorským mistrem Evropy v běhu na 400 metrů, byl také členem vítězné štafety na 4 × 400 metrů. O rok později zvítězil na evropských halových hrách ve štafetě na 4x300 metrů, získal také stříbrnou medaili ve štafetě na 1+2+3+4 kola. V roce 1968 vybojoval na evropských halových hrách stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů a byl členem bronzové sovětské štafety na 4x364 metrů. V následující sezóně na evropském halovém šampionátu ve štafetě na 3x390 m získal stříbrnou medaili. Stejného úspěchu dosáhl v této sezóně také na evropském šampionátu pod širým nebem v Athénách. Ve finálovém běhu na 400 metrů zde doběhl pátý.
Při premiéře evropského halového mistrovství Evropy v roce 1970 zvítězil v běhu na 400 metrů a získal zlatou medaili v štafetě na 4 × 400 metrů. O rok později v Sofii získal bronzovou medaili v individuálním závodě na 400 metrů, sovětská štafeta s Bratčikovem získala stříbrnou medaili. Při evropském šampionátu v Helsinkách v roce 1971 doběhl ve finále běhu na 400 metrů sedmý.
Externí odkazy
- Profil na trackfield.brinkster.net (anglicky)
Média použitá na této stránce
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.