Alexandr Diťatin
Alexandr Diťatin | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 7. srpna 1957 (66 let) |
Místo narození | Petrohrad |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | 1980 Moskva | víceboj |
zlato | 1980 Moskva | družstva |
zlato | 1980 Moskva | kruhy |
stříbro | 1976 Montreal | družstva |
stříbro | 1976 Montreal | kruhy |
stříbro | 1980 Moskva | kůň našíř |
stříbro | 1980 Moskva | bradla |
stříbro | 1980 Moskva | hrazda |
stříbro | 1980 Moskva | přeskok |
bronz | 1980 Moskva | prostná |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | MS 1979 | přeskok |
zlato | MS 1979 | kruhy |
zlato | MS 1979 | víceboj |
zlato | MS 1981 | kruhy |
zlato | MS 1981 | bradla |
Alexandr Nikolajevič Diťatin (Алекса́ндр Никола́евич Дитя́тин, * 7. srpna 1957 Leningrad) je bývalý sovětský reprezentant ve sportovní gymnastice. Byl členem týmu Dynamo Leningrad, kde ho trénoval Anatolij Jarmovskij. Obdržel Leninův řád a titul zasloužilý mistr sportu, byl uveden do Síně slávy světové gymnastiky.
Na Letních olympijských hrách 1976 získal stříbrné medaile na kruzích a v soutěži družstev. Byl nejúspěšnějším účastníkem moskevské olympiády 1980, kde jako první sportovec v historii získal na jedněch hrách osm medailí (této bilance dosáhl kromě něj pouze Michael Phelps).[1] Vyhrál víceboj, týmovou soutěž a cvičení na kruzích, čtyřikrát byl druhý (přeskok, kůň našíř, bradla a hrazda) a jednou třetí (prostná). Je jediným gymnastou, který získal medaili ve všech olympijských disciplínách a také jako první muž na LOH obdržel v hodnocení přeskoku plných deset bodů.[2] Je také sedminásobným mistrem světa (1979 víceboj, družstva, přeskok a kruhy, 1981 družstva, bradla a kruhy), dvojnásobným mistrem Evropy (1979 kruhy a kůň našíř) a mnohonásobným vítězem Spartakiády národů.
Vystudoval Lesgaftův institut a po ukončení aktivní kariéry pracoval jako gymnastický trenér a vedoucí katedry tělovýchovy na Gercenově pedagogické univerzitě.
Reference
- ↑ International Gymnastics Hall of Fame Dostupné online
- ↑ Sports reference Dostupné online Archivováno 20. 11. 2008 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Diťatin na Wikimedia Commons
- Alexandr Diťatin v databázi Olympedia (anglicky)
- Peoples.ru
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Finská vlajka
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
Řecká vlajka (1822-1970 a 1974-1978)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
Autor: Vk 404, Licence: CC BY-SA 4.0
Dityatin Aleksandr Nikolayevich