Alexandr Dumas starší (seriál)
Alexandr Dumas starší | |
---|---|
Žánry | drama historický životopisný |
Formát | minisérie |
Předloha | román Tři Dumasové |
Dramaturgie | Jana Dudková |
Scénář | Jaroslav Dietl |
Režie | Jaroslav Dudek |
Hrají | Vladimír Menšík Jana Štěpánková Josef Langmiler Josef Gruss Jan Kačer |
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Počet řad | 1 |
Počet dílů | 3 (seznam dílů) |
Obvyklá délka | 64–90 min |
Produkce a štáb | |
Vedoucí produkce | Eva Heřmanová Jiří Ředina |
Kamera | Adolf Navara |
Produkční společnost | Československá televize |
Distributor | Československá televize |
Premiérové vysílání | |
Stanice | I. program |
Formát obrazu | černobílý, 4 : 3 |
Vysíláno | 16. září 1970 – 30. září 1970 |
Alexandr Dumas starší na ČSFD, Kinoboxu, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Dumas starší je československý životopisný televizní seriál vzniklý v produkci Československé televize, která jej také v roce 1970 vysílala. Třídílná minisérie vznikla podle předlohy románu Tři Dumasové spisovatele André Mauroise. Natočil ji režisér Jaroslav Dudek podle scénáře Jaroslava Dietla. Minisérie vypráví o životě a díle francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.
Příběh
První díl zobrazuje mladého a ambiciózního Alexandra Dumase v roce 1822, který se pokouší, krátce po svém příchodu do Paříže, prorazit v divadelních a literárních kruzích, a zároveň který také prožívá první milostné románky. Druhá část se věnuje Dumasovi na vrcholu jeho osobních i tvůrčích (spisovatelských i dramatických) sil v roce 1842 a jeho seznámení se se svým synem. Ve třetí epizodě, která se odehrává v roce 1870, je Dumas na sklonku svého života, kdy prožívá lidský i umělecký úpadek, avšak ze všech sil se tomu pokouší bránit.
Obsazení
- Vladimír Menšík jako Alexandr Dumas
- Jana Štěpánková jako Kateřina Labayová
- Josef Langmiler jako baron Isidore Justin Séverin Taylor
- Josef Gruss jako Garnier
- Jan Kačer jako Alexandr Dumas mladší
Produkce
Televizní minisérie vznikla podle románu Tři Dumasové francouzského spisovatele André Mauroise. Knihu četla manželka scenáristy Jaroslava Dietla Marie, která ji posléze svému muži doporučila. Postava velkého vypravěče Alexandra Dumase a jeho osud Dietla natolik upoutala, že na základě tohoto románu napsal scénář pro trojdílnou televizní hru. Tu v roce 1970 nastudoval pro Československou televizi režisér Jaroslav Dudek, který do titulní role obsadil Vladimíra Menšíka.[1]
Vysílání
Minisérii Alexandr Dumas starší uvedla Československá televize na I. programu v září 1970. První díl měl premiéru 16. září 1970,[2] další následovaly v týdenní periodě, takže závěrečná třetí část byla odvysílána 30. září 1970.[3] Seriál byl zařazen do večerního vysílání v hlavním vysílacím čase, začátky jednotlivých dílů o délce 60 až 90 minut se pohybovaly v rozmezí 19.50–20.15 hod.
Seznam dílů
Č. v seriálu | Název | Režie | Scénář | Datum premiéry |
---|---|---|---|---|
1 | Dobytí Paříže | Jaroslav Dudek | Jaroslav Dietl | 16. září 1970 |
2 | Marnotratný otec | Jaroslav Dudek | Jaroslav Dietl | 23. září 1970 |
3 | Smrt Porthose | Jaroslav Dudek | Jaroslav Dietl | 30. září 1970 |
Přijetí
Recenze prvního dílu v Lidové demokracii chválí herecký výkon Vladimíra Menšíka, který „dominuje celé inscenaci, strhává na sebe pozornost“.[4] V závěrečném hodnocení tatáž autorka uvedla, že trilogie měla po první části předpoklad „patřit mezi úspěchy [československé] původní televizní tvorby“, což po zbývajících dvou dílech dle jejího názoru splnila. Bylo to podle ní díky práci Jaroslava Dietla, „která je více než pouhou dramatizací, převedením prózy do dialogů“, neboť scenárista z knižní předlohy „vybral klíčové události a řadil je tak, aby postihly nejen Dumasovu osobnost v plné šíři, ale i atmosféru jeho doby“, i díky režii Jaroslava Dudka, „který vypointoval vtipné scény stejně jako bouřlivé výstupy i místa naplněná smutkem a hořkostí“.[5] Jiří Moc ve své publikaci Seriály od A do Z v roce 2009 uvedl, že podle pamětníků a kritiků byl Alexandr Dumas starší vrcholem tvorby Jaroslava Dietla.[6]
Vzhledem k diváckému úspěchu minisérie natočil krátce poté Karel Kachyňa celovečerní film Tajemství velikého vypravěče, který měl premiéru v roce 1972.[1] Scénář snímku vznikl podle předlohy Dietlova seriálu i Mauroisova románu a napsal jej společně s Kachyňou Jaroslav Dietl, obsazeni však byli odlišní herci.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SMETANA, Miloš. Televizní seriál a jeho paradoxy. Praha: ISV nakladatelství, 2000. ISBN 80-85866-60-9. S. 56–57.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1970-09-16, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 1970-09-30, s. 8. Dostupné online.
- ↑ mp. Alexandre Dumas starší v televizi. Lidová demokracie. 1970-09-18, s. 5. Dostupné online.
- ↑ mp. Největší vypravěč Francie. Lidová demokracie. 1970-10-02, s. 5. Dostupné online.
- ↑ MOC, Jiří. Seriály od A do Z : Lexikon českých seriálů. Praha: Česká televize, 2009. ISBN 978-80-7404-036-8. S. 5–6.
- ↑ Tajemství velikého vypravěče [online]. Filmovyprehled.cz [cit. 2021-08-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“