Alexandr Ivanovič Lebeď
Alexandr Ivanovič Lebeď | |
---|---|
3. Gubernátor Krásnojarského kraje | |
Ve funkci: 5. června 1998 – 20. dubna 2002 | |
Předchůdce | Valerij Zubov |
Nástupce | Alexandr Chloponin |
Stranická příslušnost | |
Členství | Kongres ruských společenství Komunistická strana Sovětského svazu Republikánská strana ruského lidu Communist Party of the Russian Soviet Federative Socialist Republic |
Narození | 20. dubna 1950 Novočerkassk |
Úmrtí | 28. dubna 2002 (ve věku 52 let) Krasnojarský kraj |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Příbuzní | Aleksey Lebed (sourozenec) |
Alma mater | Rjazanská vyšší škola vzdušných sil |
Profese | politik, důstojník, státník a poslanec Státní dumy |
Ocenění | Hessischer Friedenspreis (1998) Medaile 70. výročí Ozbrojených sil SSSR Řád rudého praporu medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR medaile Za bezchybnou službu … více na Wikidatech |
Commons | Alexander Lebed |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Generál Alexandr Ivanovič Lebeď (rusky Алекса́ндр Ива́нович Ле́бедь; 20. dubna 1950, Novočerkassk – 28. dubna 2002, Krasnojarský kraj) byl populární ruský voják a politik. Bojoval v Afghánské válce, účastnil se zásahů proti protiarménským pogromům v Ázerbájdžánu a demonstrantům v Tbilisi. Jeho vojenská kariéra byla příkladná a vynesla mu hodnost generálporučíka a post velitele elitní 106. výsadkové divize. V roce 1992 se stal velitelem 14. armády, která silně zasáhla do války v Podněstří.
Život
Lebeď využil své pověsti schopného generála a vyjednavače k politické kariéře.
V dubnu 1995 se připojil k politickému sdružení Kongres ruských komunit, které vedl Dimitrij Rogozin, a byl zvolen místopředsedou organizace.[1]
Byl kritikem první čečenské války. V roce 1996 kandidoval v ruských prezidentských volbách a v prvním kole získal 14,5 % hlasů, poté podpořil ve druhém kole Borise Jelcina, za což obdržel post předsedy Bezpečnostní rady Ruské federace, brzy však byl odvolán. Vedl jednání s čečenskými separatisty vedenými Aslanem Maschadovem, která v roce 1997 vyústila v ukončení první čečenské války a odchod ruských jednotek z Čečenska. V roce 1998 se stal gubernátorem Krasnojarského kraje, kterýžto post si udržel až do své smrti.
Generál Lebeď zemřel podle ruských úřadů na následky zranění, které utrpěl při havárii své helikoptéry typu Mi-8, přičemž oficiální příčinou nehody byla mlha, dezorientace pilota a náraz do drátů vysokého napětí. Kolem celého případu však existuje řada různých neoficiálních teorií – podle některých z nich se stal obětí atentátu, za kterým stál buďto Vladimir Putin v rámci svého tažení proti příliš samostatným gubernátorům, nebo, což se uvádí ještě častěji, Lebeďovi konkurenti, s nimiž vedl válku o ovládnutí klíčových průmyslových podniků. Důkazy pro žádnou z těchto hypotéz ovšem neexistují.[zdroj?!]
Reference
- ↑ Лебедь, Александр Иванович. ТАСС [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online.
Předseda Bezpečnostní rady Ruské Federace | ||
---|---|---|
Předchůdce: Oleg Lobov | 1996 Alexandr Ivanovič Lebeď | Nástupce: Ivan Rybkin |
Gubernátor Krasnojarského kraje | ||
---|---|---|
Předchůdce: Valerij Zubov | 1998–2002 Alexandr Ivanovič Lebeď | Nástupce: Alexandr Chloponin |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Ivanovič Lebeď na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Mikhail Evstafiev, Licence: CC BY-SA 2.5
Генерал Александр Иванович Лебедь