Alexandr Jan z Thurn-Taxisu

Alexandr Jan z Thurn-Taxisu
Rodový erb Thurn-Taxisů
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 15. prosince 1902 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
C. k. komorník
Panovník	František Josef I., Karel I.
Narození	1. prosince 1851 Loučeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. července 1939 (ve věku 87 let) Loučeň Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť	(1875) Marie Alžběta z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfurstu (1855–1934)
Rodiče	Hugo Maxmilián z Thurn-Taxisu a Almeria Belcrediová
Děti	Alexandr I. Karel z Castel Duino Erich z Thurnu a Taxisu
Příbuzní	Raimond, 2. vévoda z Castel Duino a Markéta z Thurn-Taxisu[1] (vnoučata)
Profese	velkostatkář a politik
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Jan kníže z Thurn-Taxisu (celým jménem Alexandr Jan Vincenc Rudolf Hugo Karel Lamoral Eligius z Thurn-Taxisu, 1. prosince 1851 Loučeň^[2] – 21. července 1939 Loučeň) byl šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů. Podporoval české umělce, např. Bedřicha Smetanu, Elišku Krásnohorskou či Rainera Mariu Rilkeho a další.

Život a činnost

Narodil se roku 1851 na rodovém zámku ve středočeské Loučni. V roce 1875 se oženil s kněžnou Marií Alžbětou z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (28. prosince 1855 Benátky – 16. února 1934 Loučeň). Alexandr i jeho žena Marie byli nadšenými mecenáši umění (sám Alexandr hrál na housle a Marie byla amatérskou malířkou), a ačkoli ve srovnání se řezenskou linií rodu nebyli příliš bohatí, byli velmi štědří a nikdy neváhali podpořit správnou věc. Alexandr byl mimo jiné c. k. komořím a od roku 1902 doživotním členem Panské sněmovny.^[3] Jeho majetek na velkostatcích Dobrovice, Loučeň a Mcely zahrnoval bezmála 10 000 hektarů půdy.^[4]

Podpora umění

Mariiným chráněncem byl pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke. Často navštěvoval rodinu na jejich zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Kněžně věnoval svou sbírku Elegie z Duina, která o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Kromě Rilkeho byli pravidelnými hosty na zámku v Loučni také Karel Sladkovský a Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.

Další aktivity

Kníže byl rovněž členem vojenského řádu maltézských rytířů a finančně se podílel na množství dobročinných akcí. Se svým otcem, knížete Hugem pomáhali při výstavbě první železnice v kraji. Železnice byla vybudována na pozemcích, který pro tento projekt věnovali.^[5]

Když se jeho syn, kníže Erich vrátil ze studií na Cambridgské univerzitě, přivezl s sebou do Loučně novou hru, Alexandr mu pomáhal sestavit první fotbalové mužstvo v Čechách (1889). Tým vstoupil do dějin, když odehrál historicky první oficiální fotbalové utkání v Čechách (1893). 18. dubna 1893 se na Císařské louce v Praze loučeňští fotbalisté střetli s týmem Regatta, nejlepším mužstvem v císařství. Utkání a skončilo porážkou Thurn-Taxiského mužstva 0:5, i to však hráči považovali za obrovský úspěch a vídeňský deník Wiener Sportzeitung k tomu napsal, že mužstvo Loučně je druhé nejlepší mužstvo v císařství, hned po Regattě.^[6]

Potomstvo

Kníže Alexandr měl se svou manželkou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu tři legitimní potomky:

• 1. Erich (11. ledna 1876 Mcely – 20. října 1952 zámek Kremsegg, Kremsmünster)
  • ⚭ (1903) Gabriela Kinská z Vchynic a Tetova (28. března 1883 Vídeň – 28. října 1970 Kremsegg)
• 2. Evžen (27. března 1878 Praha – 4. března 1903 Praha)
• 3. Alexandr (8. července 1881 Mcely – 11. března 1937 Duino), pozdější 1. vévoda z Castel Duino
  • ⚭ I. (1906) Marie Zuzana de Ligne (22. července 1885, Mauny Seine-Maritime – 13. ledna 1971 Paříž), rozvedli se v roce 1919
  • ⚭ II. (1932) Helena "Ella" Holbrook Walker (17. ledna 1875 Detroit – 20. června 1959 Como)

Reference