Alexandr Kantor
| Alexandr Kantor | |
|---|---|
| Narození | 14. února 1871 Beroun  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. září 1929 Ostrava  Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Kantor (14. února 1871 Beroun[1] – 6. září 1929 Ostrava[2]) byl český divadelní herec, režisér a dramatik.
Život
Pocházel z rodiny venkovského herce Antonína Kantora, jeho matka Marie byla dcerou německého divadelního ředitele Josefa Kullase.[3] V období 1887–1919 byl hercem a režisérem v mnoha kočovných divadelních společnostech (mj. Josef Faltys, Vilém Karel Jelínek, František Pokorný, Karel Postl, Josef Mušek, Josef Štekr, Anna Konětopská-Havlíčková).[4] V roce 1919 jej v době jeho angažmá u společnosti A. J. Frýdy získal ředitel nově založeného Národního divadla moravsko-slezského Václav Jiřikovský jako herce a režiséra ostravské činohry (externě též člen operetního souboru), kde působil až do svého skonu (1929).[5]
Patřil k představitelům realistického herectví, jeho doménou byly komické typy a venkovské postavy českého i světového divadelního repertoáru.[6] Značnou popularitu získal zejména jako komik, současníky byl nazýván „venkovským Mošnou“, kterého jim připomínal svou postavou, vzhledem, temperamentem a pohybovými dispozicemi.[5] Své herecké zkušenosti uplatňoval také v režisérské činnosti, zvláště při inscenování lidových veseloher a frašek. Napsal několik pohádkových divadelních her, na jejichž realizaci se herecky i režijně podílel.
Na počátku roku 1929 onemocněl rakovinou,[7] 6. září téhož roku ve věku osmapadesáti let zesnul. Jeho oblibu u diváků potvrdil průběh posledního rozloučení (9. 9. 1929), které se proměnilo ve velkou lidovou manifestaci.[8]
| „ | Jako vyzrálý a všestranně připravený herec se stal nejen seniorem, ale i oporou ostravské činohry. | “ |
| — Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3, Ostravská univerzita 1995[5] | ||
Divadelní hry
- Paleček a Zlatovláska (1920)
- Sirotek v Radhošti (1920)
- Čarovný závoj (1921)
- Honba na muže, aneb Všecky myšky za sebou (1922)
- Paleček na cestách (1928)
- Letem světem pro pohádky dětem (1928)
Divadelní role v NDMS, výběr
- 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž, Kohout, režie František Uhlíř (v dalším nastudování ve vlastní režii z roku 1924 vystupoval ve stejné roli)
- 1919 V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk, Zvonek, režie Václav Jiřikovský
- 1919 Alfred de Musset: Se srdcem divno hrát, Blazio, režie Václav Jiřikovský
- 1920 F. Sokol-Tůma: Na šachtě, Domikát, režie Karel Černý
- 1920 A. Jirásek: Gero, Wulfhari, režie Karel Černý
- 1920 K. Čapek: Loupežník, Šefl, režie Karel Černý (ve stejné roli v dalším nastudování F. Paula z roku 1928)
- 1921 Plautus: Taškář, Sim, režie Václav Jiřikovský
- 1921 F. Sokol-Tůma: Gorali, Koždoň, režie Alexandr Kantor
- 1922 F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, Bartoloměj Pecka, režie Alexandr Kantor
- 1923 F. Sokol-Tůma: V záři milionů, Schmierglanz, režie Alexandr Kantor
- 1924 F. A. Schubert: Žně, Lebduška, režie Jiří Myron
- 1924 L. Stroupežnický: Naši furianti, Habršperk, režie Gustav Hilmar
- 1927 A. Jirásek: Lucerna, Klásek, režie Antonín Rýdl
- 1927 Molière: Lakomec, Harpagon, režie Alexandr Kantor
- 1929 G. Hauptmann: Bobří kožich, Krüger, režie František Paul
Divadelní režie v NDMS, výběr
- 1919 G. B. Shaw: Pygmalion
- 1919 L. Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě
- 1919 J. J. Kolár: Pražský žid
- 1919 F. Sokol-Tůma: Staříček Holuša
- 1919 František Václav Krejčí: Povodeň
- 1920 F. F. Šamberk: Kulatý svět
- 1920 J. Vrchlický: Noc na Karlštejně
- 1920 J. K. Tyl: Jan Hus
- 1920 J. N. Štěpánek: Čech a Němec
- 1921 Josef Štolba: Zločin v horské boudě
- 1922 V. Hugo: Marie Tudorovna
- 1922 J. M. Synge: Rek západu
- 1922 J. K. Tyl: Děvče z předměstí
- 1922 Pierre de Beaumarchais: Figarova svatba
- 1922 J. Vrchlický: Rabínská moudrost
- 1923 H. Ibsen: Nepřítel lidu
- 1923 Josef Štolba: Na letním bytě
- 1923 Dario Niccodemi: Malá Scampolo
- 1924 V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů
- 1924 F. Schiller: Loupežníci
- 1924 J. K. Tyl: Jiříkovo vidění
- 1924 Eduard Marhula, Alexandr Kantor (libreto): Děvčátko z hájovny
- 1925 Simeon Karel Macháček: Ženichové
- 1925 Anna Zieglosserová: Cácorka
- 1926 Franz Arnold, Arnošt Bach: Španělská muška
- 1926 J. K. Tyl: Lesní panna
- 1927 Molière: Lakomec
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Oznámení o úmrtí Alexandra Kantora, Národní listy, Datum vydání 10.9.1929 str.3
- ↑ Miloš Zbavitel: Osm hereckých portrétů. Ostrava : Profil, 1985, s. 18 [dále Zbavitel].
- ↑ Zbavitel, s. 19–23.
- ↑ a b c Biografický slovník Slezska a severní Moravy 3, s. 64.
- ↑ Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 433.
- ↑ Zbavitel, s. 32.
- ↑ Zbavitel, s. 33.
Literatura
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 149, 314, 338, 345.
- Alexandr Kantor. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 3. sešit. Ostrava : Ostravská univerzita ; Opava : Optys, 1995. 135 s. ISBN 80-85819-30-9. S. 64.
- Alexandr Kantor. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 432–433.
- Alexandr Kantor. In ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 18–33.
- Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 12, 37.
- MYRON, Jiří: Alexandr Kantor. In KNOTEK, Ladislav. Národní divadlo moravskoslezské 1919–1929. Moravská Ostrava : Spolek NDMS, 1929. 170 s. S. 82–86.
- Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 75.
- SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : Státní divadlo v Ostravě, 1980. 407 s. S. 96, 100, 315.
- ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 48, 51, 60, 69, 73–75, 168, 177, 179, 180.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Kantor na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Kantor
- Marie Mičková: Národní divadlo moravskoslezské v meziválečném období a protektorátu Čech a Moravy, FF MU 2009 (bakalářská práce)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“