Alexandr Karelin
Alexandr Karelin | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Александр Александрович Карелин |
Datum narození | 19. září 1967 (55 let) |
Místo narození | Novosibirsk Sovětský svaz |
Stát | Sovětský svaz Rusko |
Výška | cca 190 cm |
Hmotnost | cca 120 kg |
Přezdívka | „Saša San Sanyč (Сан Саныч)“ |
Sportovní informace | |
Klub | Burevestnik Novosibirsk FSO Dinamo (vrch.) |
Trenéři | Viktor Kuzněcov (osob.) |
Kategorie | do 130 kg (supertěžká váha) |
Zápasnický styl | řecko-římský |
Účast na LOH | 1988, 1992, 1996, 2000 |
Údaje v infoboxu aktuální k září 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | LOH 1988 | řecko-římský do 130 kg |
zlato | LOH 1992 | řecko-římský do 130 kg |
zlato | LOH 1996 | řecko-římský do 130 kg |
stříbro | LOH 2000 | řecko-římský do 130 kg |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1989 | supertěžká váha |
zlato | MS 1990 | supertěžká váha |
zlato | MS 1991 | supertěžká váha |
zlato | MS 1993 | supertěžká váha |
zlato | MS 1994 | supertěžká váha |
zlato | MS 1995 | supertěžká váha |
zlato | MS 1997 | supertěžká váha |
zlato | MS 1998 | supertěžká váha |
zlato | MS 1999 | supertěžká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
zlato | ME 1988 | supertěžká váha |
zlato | ME 1989 | supertěžká váha |
zlato | ME 1990 | supertěžká váha |
zlato | ME 1991 | supertěžká váha |
zlato | ME 1992 | supertěžká váha |
zlato | ME 1993 | supertěžká váha |
zlato | ME 1994 | supertěžká váha |
zlato | ME 1995 | supertěžká váha |
zlato | ME 1996 | supertěžká váha |
zlato | ME 1998 | supertěžká váha |
zlato | ME 1999 | supertěžká váha |
zlato | ME 2000 | supertěžká váha |
Alexandr Alexandrovič Karelin (* 19. září 1967 Novosibirsk) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik, trojnásobný olympijský vítěz z let 1988, 1992 a 1996.
Osobní život
Narodil se do rodiny profesionálního řidiče a úřednice. V dětství se vedle zápasu věnoval boxu, basketbalu a v rodném Novosibirsku populárnímu běhu na lyžích.[1]
Má vystudovanou střední školu dopravní, obor automechanik. Vystudoval vysokou školu tělesné kultury v Omsku – v roce 1998 obhájil diplomovou práci a v roce 2002 disertační práci.[2]
Od roku 1999 je členem ruského parlamentu (Státní duma) za stranu Jednotné Rusko.[3]
Je ženatý s manželkou Olgou má tři děti. S manželkou je partnerem několika nadací.[4]
Sportovní kariéra
Zápasu řecko-římském se věnoval od svých 14 let v rodném Novosibirsku v místním klubu elektrotechnické vysoké školy Burevestnik. Jeho osobním trenérem byl po celou sportovní kariéru Viktor Kuzněcov.[5] V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1987 v nejtěžší váze do 130 kg. V roce 1988 uspěl v sovětské olympijské nominaci pro start na olympijských hrách v Soulu na úkor tehdejší jedničky Igora Rostorockého. Bez většího zaváhání postoupil do finále proti Bulharu Rangelu Gerovskému. Vyrovnané finále vyhrál 5:3 na body, když minutu před koncem otočil bodové skóre svým pověstným kladivem. Získal zlatou olympijskou medaili.
Po svém prvním triumfu začal své váhové kategorii dominovat. V roce 1992 obhájil zlatou olympijskou medaili na olympijských hrách v Barceloně, když zvítězil ve finále nad Švédem Tomasem Johanssonem 6:0 na body. Jeho dominance pokračovala i v dalších letech. Na olympijské hry v Atlantě v roce 1996 přijel výborně připraven, byť několik týdnů nemohl zápasit kvůli operaci pravého ramene.[6] Získal třetí zlatou olympijskou medaili, když ve finále porazil nejmenším možným výsledkem 1:0 na body domácího Američana Matta Ghaffariho.
Od roku 1997 se soustředil na více činností. Měl mladou rodinu. Založil nadaci na podporu talentovaných sportovců. V roce 1998 dokončil vysokoškolská studia a začal se aktivně věnovat politice. V roce 1999 nastoupil k exhibičnímu zápasu v profesionálním ringu proti Japonci Akiru Maedovi, za který měl obdržet částku v milionech dolarů. V olympijském zápasu si nadále udržoval výbornou formu, ale jeho dominance z dřívějších let nabývala trhlin. Na spadnutí byla jeho první porážka od roku 1987. Mezi hlavní kandidáty patřil Sergej Murejko, Giorgi Saldadze nebo Héctor Milián.
Na olympijské hry v Sydney v roce 2000 odjížděl s cílem získat jako první zápasník čtyři zlaté olympijské medaile. Od prvního kola však musel zápasit naplno. V základní skupině porazil Sergeje Murejka reprezentujícího Bulharsko a postoupil do čtvrtfinále, kde mu další síly sebral Giorgi Saldadze reprezentující Ukrajinu. V semifinále porazil Bělorusa Dmitrije Děbelku a postoupil do finále proti Američanu Rulonu Gardnerovi. Od první minuty se snažil dostat do chvatu proti takticky zápasícímu Američanovi. Po minutě poslal rozhodčí Američana za jeho pasivitu do parteru. Jeho pověstné kladivo "Karelin lift" však nečekaně neúřadovalo. Další minuty zápasu pokračovaly v boji o úchop bez náznaku akce. Rozhodčí proto po první půli nařídil klinč, při kterém chyboval, rozpojil při držení své ruce a dostal Gardnera do vedení 0:1 na body.[7] Další minuty marně hledal recept na Američana, který byl na jeho boj o úchop výborně připraven. V posledních sekundách zápasu již neměl síly na zvrat a způsobil tak jedno z největších překvapení zápasnických soutěží v celé historii olympijských her. Získal stříbrnou olympijskou medaili a vzápětí ukončil sportovní kariéru.
Výsledky
Turnaj | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | |
-130 | ||||||||||||||||
Olympijské hry | 1. | 1. | 1. | 2. | ||||||||||||
Mistrovství světa | — | — | — | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | ||||
Mistrovství Evropy | — | — | — | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | 1. | — | 1. | 1. | 1. |
MS nadějí | 1. | 1. | ||||||||||||||
ME nadějí | 1. |
Olympijské hry
Rok | Váha | skup., 1. záp. | skup., 2. záp. | skup., 3. záp. | skup., 4. záp. | skup., 5. záp. | v-p | KB | TB | finále | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1988 | −130 kg | výhra – pasiv. T. Johansson | výhra – pasiv. L. Klauz | výhra – 10:4 A. Neumüller | výhra – 15:0 D. Koslowski | — | 4-0 | 14:0 | 25:4 | výhra – 5:3 R. Gerovski | |||||
1992 | −130 kg | výhra – 5:0 A. Borodow | výhra – 7:0 C. Mesa | výhra – 8:1 J. Ahokas | volný los | výhra – 3:0 I. Grigoraș | 5-0 | 15:1 | 23:1 | výhra – 6:0 T. Johansson | |||||
Rok | Váha | — | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo | 4. kolo | finále | ||||||||
1996 | −130 kg | — | výhra – 10:0 O. Ayari | výhra – 2:0 S. Murejko | výhra – lopatky J. Ahokas | výhra – lopatky P. Pojkilidis | výhra – 1:0 M. Ghaffari | ||||||||
Rok | Váha | — | — | skup., 1. záp. | skup., 2. záp. | skup., 3. záp. | v-p | KB | TB | finále | semifinále | čtvrtfinále | |||
2000 | −130 kg | — | — | výhra – 3:0 S. Murejko | výhra – lopatky M. Deák-Bárdos | volný los | 2-0 | 7:0 | 6:0 | prohra – 0:1 R. Gardner | výhra – 3:0 D. Děbelka | výhra – 4:0 G. Saldadze |
Mistrovství světa
Rok | Váha | finále | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1989 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? L. Klauz | |||||||||||||
1990 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? T. Johansson | |||||||||||||
1991 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? M. Ghaffari | |||||||||||||
1993 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? S. Murejko | |||||||||||||
1994 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? H. Milián | |||||||||||||
1995 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? S. Murejko | |||||||||||||
Rok | Váha | — | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo | 4. kolo | finále | |||||||||
1997 | −130 kg | — | volný los | výhra – lopatky Jang J.-č. | výhra – 2:0 S. Murejko | výhra – 6:0 R. Gardner | výhra – 13:0 M. Deák-Bárdos | |||||||||
1998 | −130 kg | — | výhra – lopatky J. Ahokas | výhra – 8:0 J. Jevsejčyk | volný los | výhra – 4:0 G. Saldadze | výhra – lopatky M. Ghaffari | |||||||||
Rok | Váha | — | — | skup., 1. záp. | skup., 2. záp. | skup., 3. záp. | v-p | KB | TB | finále | semifinále | 2. kolo | 1. kolo | |||
1999 | −130 kg | — | — | volný los | výhra – 10:0 M. Mizgaitis | výhra – vzdal G. Giunta | 2-0 | 8:0 | 10:0 | výhra – 3:0 H. Milián | výhra – 2:0 S. Murejko | výhra – 5:1 G. Saldadze | výhra – lopatky E. Bengtsson |
Mistrovství Evropy
Rok | Váha | finále | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1988 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? K. Radoev | ||||||||||||
1989 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? S. Zrobek | ||||||||||||
1990 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? R. Gerovski | ||||||||||||
1991 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? T. Johansson | ||||||||||||
1992 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? I. Grigoraș | ||||||||||||
1993 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? P. Kotok | ||||||||||||
1994 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? G. Kékes | ||||||||||||
1995 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? Ş. Donat | ||||||||||||
1996 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | výhra – ? P. Kotok | ||||||||||||
Rok | Váha | — | 1. kolo | 2. kolo | 3. kolo | 4. kolo | finále | ||||||||
1997 | −125 kg | nestartoval | — | ||||||||||||
1998 | −130 kg | — | — | výhra – 11:0 D. Děbelka | výhra – lopatky S. Murejko | výhra – 3:0 J. Jevsejčyk | výhra – 14:0 G. Saldadze | ||||||||
Rok | Váha | — | — | skup., 1. záp. | skup., 2. záp. | skup., 3. záp. | v-p | KB | TB | finále | semifinále | 1. kolo | |||
1999 | −130 kg | — | — | výhra – 4:0 M. Deák-Bárdos | výhra – 4:1 D. Děbelka | volný los | 2-0 | 8:0 | 10:0 | výhra – 7:1 A. Sofianidis | výhra – 7:0 G. Giunta | výhra – 3:0 J. Jevsejčyk | |||
2000 | −130 kg | kompletní výsledky nejsou k dispozici | ? | ? | ? | výhra – ? S. Murejko | ? | ? |
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.karelin.ru [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. www.karelin.ru [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. er.ru [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. manygoodtips.com [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. www.karelin.ru [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Archivovaná kopie. www.sport-express.ru [online]. [cit. 2018-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-18.
- ↑ Neuvěřitelné: zápasník Karelin prohrál [online]. iDNES, 2000-09-27 [cit. 2007-12-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Karelin na Wikimedia Commons
- Výsledky Alexandra Karelina na uni-leipzig.de
- Alexandr Karelin v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Finská vlajka
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: A.Savin, Licence: CC BY-SA 3.0
Alexander Karelin, Russian politician, and former wrestling champion. Taken at Press center of RIAN, Moscow.