Alexandr Koževnikov
| Alexandr Koževnikov | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 21. září 1958 |
| Místo narození | Penza, SSSR |
| Stát |  Sovětský svaz Rusko |
| Výška | 190 cm |
| Hmotnost | 88 kg |
| Děti | Marija Koževnikova |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1977–1997 |
| Pozice | útočník |
| Kluby | Dizel Penza HC Spartak Moskva Křídla Sovětů Moskva AIK Stockholm Durham Wasps SC Rapperswil-Jona |
| Draft NHL | V roce 1985 jako 227. celkově týmem Calgary Flames |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Lední hokej na ZOH | ||
| zlato | ZOH 1984 | SSSR |
| zlato | ZOH 1988 | SSSR |
| Mistrovství světa v ledním hokeji | ||
| zlato | MS 1982 | SSSR |
| Kanadský pohár | ||
| semifinále | KP 1984 | SSSR |
| Mistrovství světa juniorů | ||
| zlato | MSJ 1978 | SSSR 20 |
Alexandr Viktorovič Koževnikov (rusky Александр Викторович Кожевников, * 21. září 1958 v Penze, SSSR) je bývalý ruský hokejový útočník.
Reprezentace
Reprezentoval Sovětský svaz. V roce 1978 byl vybrán do juniorského národního týmu pro mistrovství světa do 20 let v Kanadě, kde získal zlatou medaili.
V reprezentaci poprvé nastoupil 14. srpna 1981 ve Göteborgu proti domácím Švédům (4:1)[1], utkání se hrálo v rámci turnaje Pohár Rudého práva 1981/82. Byl členem vítězného mužstva na mistrovství světa 1982 ve Finsku. Je dvojnásobným olympijským vítězem – z her v Sarajevu 1984 a v Calgary 1988. Zúčastnil se i Kanadského poháru 1984 (semifinále). Svůj poslední reprezentační start si připsal 20.5.1988 při přátelském utkání v Tokiu proti Japonsku (13:2). Celkem odehrál 70 utkání a nastřílel 28 branek.
Reprezentační statistiky
| Rok | Reprezentace | Soutěž | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | G | A | B | TM | |||
| 1978 | SSSR 20 | MS 20 | 7 | 5 | 4 | 9 | 4 |
| 1982 | SSSR | MS | 10 | 6 | 1 | 7 | 2 |
| 1984 | SSSR | OH | 7 | 4 | 4 | 8 | 2 |
| 1984 | SSSR | KP | 5 | 0 | 1 | 1 | 0 |
| 1988 | SSSR | OH | 2 | 1 | 1 | 2 | 4 |
Kariéra
Odchovanec klubu Dizel Penza se jako devatenáctiletý přesunul do HC Spartak Moskva a za tento klub debutoval v nejvyšší sovětské soutěži v sezoně 1977/78. Klub opustil v roce 1986 kvůli sporům s trenérem Borisem Majorovem[2] a přestoupil do Křídla Sovětů Moskva. V roce 1989 bylo umožněno sovětským hokejistům odejít do zahraničí, Koževnikova sice draftoval do NHL v roce 1985 klub Calgary Flames, ale do zámoří nikdy neodešel. Sezonu 1989/90 strávil v AIK Stockholm ve švédské lize a v celku Durham Wasps v britské nejvyšší soutěži. V úvodu následující sezony odehrál čtyři utkání za Křídla Sovětů a pak se přesunul do klubu SC Rapperswil-Jona, kde hrál druhou švýcarskou ligu. V roce 1992 ukončil kariéru. Toto rozhodnutí ovšem později ještě změnil a v letech 1995–1997 hájil barvy Křídel Sovětů v ruské superlize.
Celkem v sovětské a ruské lize odehrál 525 utkání a vstřelil 243 branek.
Klubové statistiky
| Sezona | Klub | Soutěž | Základní část | Play off | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM | |||
| 1977/78 | Spartak Moskva | SSSR | 31 | 7 | 8 | 15 | 28 | — | — | — | — | — |
| 1978/79 | Spartak Moskva | SSSR | 42 | 11 | 16 | 27 | 52 | — | — | — | — | — |
| 1979/80 | Spartak Moskva | SSSR | 44 | 14 | 14 | 28 | 48 | — | — | — | — | — |
| 1980/81 | Spartak Moskva | SSSR | 49 | 16 | 16 | 32 | 34 | — | — | — | — | — |
| 1981/82 | Spartak Moskva | SSSR | 47 | 43 | 28 | 71 | 38 | — | — | — | — | — |
| 1982/83 | Spartak Moskva | SSSR | 43 | 35 | 22 | 57 | 16 | — | — | — | — | — |
| 1983/84 | Spartak Moskva | SSSR | 33 | 33 | 14 | 47 | 26 | — | — | — | — | — |
| 1984/85 | Spartak Moskva | SSSR | 41 | 18 | 10 | 28 | 34 | — | — | — | — | — |
| 1985/86 | Spartak Moskva | SSSR | 36 | 14 | 13 | 27 | 21 | — | — | — | — | — |
| 1986/87 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 40 | 8 | 9 | 17 | 22 | — | — | — | — | — |
| 1987/88 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 47 | 25 | 20 | 45 | 30 | — | — | — | — | — |
| 1988/89 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 33 | 8 | 4 | 12 | 22 | — | — | — | — | — |
| 1989/90 | AIK Stockholm | SWE | 16 | 5 | 9 | 14 | 6 | — | — | — | — | — |
| Durham Wasps | GBR | 11 | 25 | 22 | 47 | 20 | 4 | 8 | 1 | 9 | 2 | |
| 1990/91 | Křídla Sovětů Moskva | SSSR | 4 | 0 | 0 | 0 | 2 | — | — | — | — | — |
| SC Rapperswil-Jona | SWI2 | 7 | 8 | 3 | 11 | 4 | 7 | 9 | 9 | 18 | 2 | |
| 1991/92 | SC Rapperswil-Jona | SWI2 | 11 | 12 | 9 | 21 | 12 | — | — | — | — | — |
| 1992/93 | nehrál | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1993/94 | nehrál | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1994/95 | nehrál | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — | — |
| 1995/96 | Křídla Sovětů Moskva | RUS | 23 | 8 | 12 | 20 | 16 | — | — | — | — | — |
| 1996/97 | Křídla Sovětů Moskva | RUS | 12 | 3 | 6 | 9 | 6 | — | — | — | — | — |
Rodina
Otec pracoval jako řidič a matka jako zdravotní sestra. Dcera Marija je herečka[3] a politička.[4]
Reference
Externí odkazy
- Alexandr Koževnikov – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
- Alexandr Koževnikov – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Alexandr Koževnikov – statistiky na NHL.com
- Alexandr Koževnikov v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
An icon that represents a gold medal
An icon that represents a silver medal
An icon that represents a bronze medal