Alexandr Samsonov

Alexandr Samsonov
Alexandr Samsonov
Alexandr Samsonov

Narození14. listopadu 1859
Ruské impérium Andrejevka, Ruské impérium
Úmrtí30. srpna 1914 (ve věku 54 let)
Německá říše Willenberg, Německé císařství
Vojenská kariéra
Doba služby1877–1914
SloužilRuské impériumRuské impérium Ruské impérium
Složkaruská carská armáda
Válkyrusko-turecká válka
rusko-japonská válka
první světová válka
Bitvybitva u Tannenbergu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Alexandr Vasiljevič Samsonov (rusky Алекса́ндр Васи́льевич Самсо́нов; 2.jul./ 14. listopadu 1859greg. Andrejevka, Ruské impérium (dnes Ukrajina) – 17.jul./ 30. srpna 1914greg. Willenberg, Východní Prusko) byl důstojník ruské carské kavalérie, který sloužil jako generál během rusko-japonské a první světové války.

Životopis

Samsonov se narodil v chersonské oblasti v Ruském impériu, dnes je tato oblast součástí Ukrajiny. Po ukončení kadetní školy Vladimíra Kyjevského a prestižní Nikolajevské jezdecké školy nastoupil ve věku 18 let k ruské carské armádě v hodnosti nižšího důstojníka v 12. husarském regimentu.

Samsonov bojoval v rusko-turecké válce v letech 1877 až 1878. Po válce navštěvoval Nikolajevskou vojenskou akademii v Petrohradě. Dne 4. listopadu 1888 byl jmenován starším pobočníkem u štábu 20. pěchotní divize a od 10. července 1885 do 4. února 1889 sloužil jako starší štábní pobočník u kavkazské granátnické divize. Od 11. března 1890 do 26. července 1896 sloužil na několika postech ve Varšavském vojenském okruhu. Následně se stal velitelem Jelizavetgradské jezdecké školy (dnes Kropyvnyckyj).

Pozdější kariéra

Během boxerského povstání velel Samsonov jednotce jezdectva. Během rusko-japonské války (1904-5) velel jezdecké brigádě Sibiřských ussurijský kozáků. Během těchto bojů získal Samsonov pověst energického a rozhodného vojevůdce, avšak někteří pozorovatelé kritizovali jeho strategické nadání. Po boji o Šen-jang v roce 1905 obvinil generála Paula von Rennenkampf ze selhání při poskytnutí podpory během bojů. Následný konflikt udělal z obou důstojníků doživotní nepřátele.

V roce 1906 se Samsonov stal náčelníkem štábu Varšavského vojenského okruhu a v roce 1909 byl jmenován generálním guvernérem ruského Turkestánu a velitele Turkestánského vojenského okruhu. Sloužil i jako velitel Semiriečenských kozáků.

První světová válka

Po začátku první světové války bylo Samsonovovi svěřeno velení 2. armády, která měla uskutečnit invazi do Východního Pruska. Samsonov pomalu postupoval do jihozápadního cípu Východního Pruska, maje v úmyslu spojit se jednotkami generála Rennenkampfa, které postupovaly ze severovýchodu. Avšak nedostatečná komunikace mezi oběma armádami ztěžovala koordinaci pohybu.

Generál Paul von Hindenburg a generál Erich Ludendorff, kteří dorazili na východní frontu vystřídat generála Maximiliana von Prittwitz, se zapojili do bojů se Samsonovovými postupujícími vojsky. První setkání se odehrálo 22. srpna 1914 a 6 dní se ruským vojskům dařilo zůstat ve výhodě. Avšak 29. srpna 1914 Němci obklíčili, odposlechnuvše komunikaci mezi ruskými armádami, Samsonovovu 2. armádu v lesích mezi Allensteinem (dnešní Olštýn) a Willenbergem. Následná porážka ruských vojsk se stala známou jako "(Druhá) bitva u Tannenbergu".

Generál Samsonov se snažil ustoupit, avšak s armádou sevřenou v německém obklíčení zabila nebo zajala německá 8. armáda většinu jeho vojáků. Jen 10 000 z původních 150 000 ruských vojáků uprchlo z obklíčení. Šokovaný katastrofickým výsledkem bitvy nebyl schopen hlásit velikost katastrofy carovi Mikuláši II. Samsonov se nikdy nevrátil na velitelství armády, ale místo toho 30. srpna 1914 spáchal sebevraždu v blízkosti Willenbergu. Jeho tělo bylo nalezeno německou hlídkou. Měl prostřelenou hlavu a v ruce držel svůj revolver. V roce 1916 bylo jeho tělo Němci prostřednictvím mezinárodního červeného kříže předáno jeho manželce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Samsonov na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Connaughton, R.M (1988). The War of the Rising Sun and the Tumbling Bear—A Military History of the Russo-Japanese War 1904–5, London, ISBN 0-415-00906-5.
  • Jukes, Geoffry. The Russo-Japanese War 1904–1905. Osprey Essential Histories. (2002). ISBN 978-1-84176-446-7.
  • Warner, Denis & Peggy. The Tide at Sunrise, A History of the Russo-Japanese War 1904–1905. (1975). ISBN 0-7146-5256-3.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)