Alexandr Sergejevič Golovin

Alexandr Sergejevič Golovin
Narození8. únor 1904
Oděsa Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí1968
New York Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povolánísochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otecSergej Selivan Golovin
bratrSergej Sergejevič Golovin
bratrVladimír Sergejevič Golovin
manželkaAlla Sergejevna Golovina (roz. von Štejger)
synSergius Golovin

Alexandr Sergejevič Golovin (rusky: Александр Сергеевич Головин, 8. únor 1904,[1][2] Oděsa? 1968, New York) byl ruský sochař.

Život

Narodil se v rodině Sergeje Selivana Golovina (Головин Сергей Селиван), profesora očního lékařství v Moskvě.[3] Střední školu absolvoval v Moskvě. Rusko opustil při ústupu Dobrovolnické armády Pjotra Nikolajeviče Wrangela v roce 1920. Pak pracoval v Konstantinopoli jako námořník do roku 1922. Do Československa přišel v lednu 1923 přes Bulharsko a Srbsko. Nejprve studoval na Ruském gymnáziu v Moravské Třebové, kde maturoval v červnu 1924.[2] Pak vstoupil na vysokou školu architektury Českého vysokého učení technického. V roce 1926 přešel na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval sochařství u profesora Bohumila KafkyHanuše Folkmanna. Podnikl studijní cesty do Paříže (1925) a Drážďan (1926). Studia AVU nedokončil.

Dne 27. dubna 1929 se oženil s ruskou básnířkou Allou Sergejevnou, rozenou von Štejger (1909–1987),[2] 31. ledna 1930 se jim narodil syn Sergius (1930–2006), pozdější básník a spisovatel.[4] V roce 1933 odešla jeho žena se synem do Švýcarska. Sám Golovin odešel do Paříže. Jeho oficiální policejní odhláška z pražského bydliště je z roku 1940.[2]

Byl členem skupiny Skify (Skythové), kterou v Praze založil Sergej Alexandrovič Mako.[5] Se skupinou vystavoval na její druhé výstavě ve Francouzském ústavu Ernesta Denise v roce 1932.[6]

Není známo, zda se věnoval sochařství i po svém odchodu do Francie.

Dílo

Jeho díla byla součástí Karáskovy sbírky a dnes jsou uložena v Památníku národního písemnictví. Jsou to například plastiky:

  • Génius architektury
  • Tatarský hráč na mandolinu
  • Hlava malíře Kifeliho
  • Kormidelník
  • Zrození Rusi[7]

Další díla

  • portrét Dr. Burdy
  • portrét A. Blocha
  • portrét Dr. Pavlaty
  • portrét dítek MUDr. France
  • Kristus
  • Malíř-světec Rublev
  • Mona Lisa

Odkazy

Literatura

  • POSTNIKOV, Sergej Porfirejevič. Russkije v Prage 1918-1928 g.g.. Praha: Volja Rossii, 1928. 
    • reprint Praha : Národní knihovna v Praze, 1995
  • KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří. Al. S. Golovin. Hovory Sfinx. 1929, čís. 5, s. 86. 
  • heslo Alexandr Sergejevič Golovin. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek 2 / 2. S. 891.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Golovin, Alexandr Sergejevič, s. 264. 

Poznámky

  1. V některých dokladech je uváděn i rok 1905. Rodný list je ale datován 1904.
  2. a b c d Národní archiv, fondy PŘ 1931-1940 a MZV-RPA
  3. AXENFELD, Theodor; ELSCHNIG, Anton. Handbuch der gesamten Augenheilkunde. Berlin: Julius Springer, 1918. Dostupné online. 
  4. Stránka rodiny Golovin
  5. LAHODA, Vojtěch. Proměny realismu a kubismu v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0630-3. Svazek 2.. S. 139–140.
  6. HAUSER, Jakub. Jsme Skythové - jsme Asiaté my - : eurasijství a umění meziválečné generace ze Sovětského svazu. Umění. 2009, roč. 57, čís. 2, s. 148–171. ISSN 0049-5123.  U tohoto článku jsou i dvě fotografie soch A. Golovina.
  7. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Golovin, Alexandr Sergejevič, s. 264. 

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.