Alexandr Sergejevič Nevěrov

Alexandr Sergejevič Nevěrov
Alexandr Něvěrov, 1925
Rodné jméno	Александр Сергеевич Скобелев
Narození	12. prosince 1886 Novikovka, Samarská gubernie Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	24. prosince 1923 (ve věku 37 let) Petrohrad Sovětský svaz Sovětský svaz
Místo pohřbení	Vagaňkovský hřbitov
Povolání	spisovatel
Žánr	divadelní hra a povídka
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Sergejevič Nevěrov (česky též psáno Něvěrov nebo Neverov), rusky Алекса́ндр Серге́евич Неверов, vlastním jménem Skobelev, rusky Ско́белев (30. listopadu^jul./ 12. prosince 1886^greg. Novikovka, Samarská gubernie — 24. prosince 1923 Moskva) byl ruský spisovatel.

Život

Nevěrovův otec byl zemědělec, bývalý poddůstojník. Později byl ve městě domovníkem. Matka byla negramotná selka.^[1] Nevěrov pracoval nejprve v zemědělství, poté byl v Samaře typografem a vystudoval učitelský seminář. Po jeho ukončení byl deset let učitelem. V letech 1906—1908 počal vydávat svoje díla tiskem v místních časopisech.^[2]

V roce 1915 byl mobilizován, ale vojenských akcí se ze zdravotních důvodů nezúčastnil. Aktivně se zúčastnil sovětské revoluce. Od roku 1915 se sblížil se Stranou socialistů-revolucionářů (esery), v roce 1919 přestoupil k bolševikům a byl samarského vojenského sovětu. V roce 1921 pobýval v Taškentu a v Samarkandu. Od roku 1922 žil v Moskvě. Zemřel náhle na srdeční záchvat, byl pohřben v Moskvě.

Posmrtná připomínka

Ke stému výročí narození vydala v roce 1986 sovětská pošta dopisnici se spisovatelovým portrétem.^[3]

Dílo

Vydání v ruštině (výběr)

• Дети (Děti, povídka, 1916)
• Красноармеец Терехин (Rudoarmějec Těrechin, povídka, 1919)
• Гуси-лебеди (Husy a labutě, román, 1923)
• Ташкент — город хлебный (Taškent, chlebové město, 1923)

Divadelní hry

Nevěrov byl autorem nejen povídek a románů, ale i pěti divadelních her. Divadelní prvotina Baby (Бабы), kterou napsal v roce 1919 pro divadlo v Samaře, získala první místo v soutěži v Moskvě. Hra Hlad (Голод) vypráví o hladu v Rusku v porevolučních letech.

Česká vydání

• Taškent, chlebové město (přeložil Bohumil Mathesius, Praha, Otakar Štorch-Marien, 1925)
• Husy a labutě (přeložil Adolf P. Benešovský, Praha, Josef Šrámek, 1927)
• Taškent - chlebové město (přeložila Eva Dolejšová, ilustrovala Zora Pořická, Praha, Svět sovětů, 1959)

Nejznámějším, do češtiny dvakrát přeloženým dílem je vyprávění Taškent, chlebové město. V něm se dvanáctiletý Miška z vyhladovělého Povolží doslechnul, že v Taškentu je dostatek levného obilí, opustil rodinu a vydal se s kamarádem na cestu, aniž by tušil, jak daleká a náročná je tato cesta. Příznivý posudek právě vycházející knize uveřejnil její překladatel Bohumil Mathesius v Rozpravách Aventina, současně jako spisovatelův nekrolog.^[4]

Zajímavost

Německý překlad knihy Taškent, chlebové město (Taschkent, die brotreiche Stadt) figuruje na seznamu knih spálených nacisty v roce 1933.^[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Неверов, Александр Сергеевич na ruské Wikipedii a Alexander Neverov na anglické Wikipedii.

Související články

• Ruská literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Sergejevič Nevěrov na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Sergejevič Nevěrov