Alexandr Večtomov
| Alexandr Večtomov | |
|---|---|
| Jiná jména | Saša Večtomov |
| Narození | 12. prosince 1930 Praha,  Československo |
| Úmrtí | 29. prosince 1989 (ve věku 59 let) Praha, Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov Veselí nad Lužnicí |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Akademie múzických umění v Praze |
| Alma mater | Moskevská státní konzervatoř Accademia Musicale Chigiana |
| Povolání | pedagog a violoncellista |
| Zaměstnavatel | Pražská konzervatoř |
| Znám jako | hudební interpret, hudební pedagog |
| Choť | Jana Andrsová (1964–1989) |
| Partner(ka) | Jana Andrsová |
| Děti | Veronika, Andrea, Johana |
| Rodiče | otec Ivan Večtomov, violoncellista, hudební pedagog |
| Příbuzní | Vladimír Večtomov (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alexandr Večtomov, známější spíše jako Saša Večtomov (12. prosince 1930 Praha – 29. prosince 1989 tamtéž), byl český violoncellista a hudební pedagog, syn violoncellisty ruského původu, Ivana Večtomova.
Hudební činnost
Nejprve studoval Pražské konzervatoři u svého otce, violoncelisty Ivana Večtomova (1902 – 1981), který byl sám žák vyhlášeného violoncellisty a pedagoga Ladislava Zelenky, u něhož na Akademii múzických umění v Praze později studoval i Alexandr. Mezi jeho spolužáky patřili např. Mirko Škampa a Josef Chuchro. Později studoval hru ještě u Semjona Kozolupova v Moskvě a účastnil se mistrovských kurzů francouzského violoncellisty Andrého Navarry.
Alexandr Večtomov začal svou dráhu profesionálního hráče v Sukově triu. V roce převzal violoncellový part po Miloši Sádlovi v Českém triu, kde působil po 33 let, až do své smrti v roce 1989.
Večtomov patřil mezi významné sólové a koncertní hráče v Československu i v zahraničí, nahrál mnoho skladeb na LP a CD, také nahrával pro rozhlas a televizi. Často hrál a nahrával se svým bratrem, kytaristou Vladimírem Večtomovem, pod názvem Pražské strunné duo. Ve své době byl považován společně s Milošem Sádlem za jednoho z nejvýznamnějších českých violoncellových interpretů. Byl pověstný svou téměř nenapodobitelně líbeznou hrou.
Pedagogická činnost
Profesor Alexandr Večtomov přitom současně vyučoval hře na violoncello na pražské HAMU. Mezi jeho žáky patřili např. Jiří Hošek, Michaela Fukačová, Jan Páleníček a Miroslav Petráš. Při výuce se oproti jiným pedagogům zaměřoval více na detaily a na celkovou uvolněnost hry, byl znám svou mnohdy neklasickou metodou výuky a přátelským přístupem ke svým žákům.[zdroj?]
Hrál na violloncelo které zhotovil italský mistr Giovanni Battista Guadagnini, které měl zapůjčené ze Státní sbírky hudebních nástrojů.[1][2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ ŠURÁŇOVÁ, Eva. Významní čeští violoncellisté [online]. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, Katedra Muzikologie, Olomouc, rev. 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PŘÍVRATSKÝ, Tomáš. Saša Večtomov [online]. ITPOINT.CZ, rev. 2003 [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28.
- ↑ Zelenka Ladislav – Violoncellista [online]. Úřad městské části Praha 12, Písková 25, Praha 4, rev. 13.09.2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Večtomov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Večtomov
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“