Alexandra Římská

Svatá
Alexandra Římská
Obraz
Obraz
mučednice
Narození3. století
Úmrtí21. dubna 314
Nikomédie
Příčina úmrtípoprava stětím
Svátek21. dubna
Obdobípozdní Římská říše
Uctívána církvemiřeckokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
starobylé východní církve
Atributykoruna, kříž, císařská roucha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Alexandra Římská († 21. dubna 314, Nikomédie) byla starověká římská mučednice. Katolická i pravoslavná církev ji uctívá jako světici.

Život

Ruská ikona
Malba sv. Alexandry v chrámu sv. Václava a sv. Ludmily v Třebíči

Dle tradice byla manželkou římského císaře Diokleciána. Podle historických pramenů se však manželka císaře Diokleciána (která konvertovala ke křesťanství) jmenovala Prisca. Je tedy možné, že po křtu přijala jméno Alexandra. To však není příliš pravděpodobné, jelikož většina římských spisovatelů, píšících o tehdejším dění se o tom nezmiňuje a dále křest dle tradice ani nepřijala. Další možností by bylo, že byla vdovou po Diokleciánově předchůdci. Podle jiné (pravděpodobnější) verze byla sv. Alexandra manželkou římského prefekta Daciana.

Byla přítomna při mučení sv. Jiří. Obdivovala jeho statečnost a rozhodla se taktéž stát křesťankou, což před všemi nahlas vyznala. Poté se zeptala sv. Jiří, zda se dostane do nebe, i když nestihla být pokřtěna. On jí odpověděl, že se nemusí bát, neboť bude pokřtěna svou krví. Ihned poté byla odsouzena k trestu smrti a uvězněna v Nikomédii, kde byla následně sťata.

Úcta

Katolická církev si její památku připomíná 21. dubna, pravoslavné církve 23. dubna a koptská pravoslavná církev 10. dubna. Někde bývá její památka spojena s památkou sv. Jiří. Nejvíce je uctívána v převážně pravoslavných zemích (např. v Rusku, na Ukrajině nebo v Řecku). Mezi její atributy patří koruna, kříž a zdobená roucha.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nikolai Bodarevsky 003.jpg
Saint queen Alexandra
Saint Alexandra (Russia, 1883, priv.coll).jpg

ST ALEXANDRA, THE EMPRESS, IN A SILVER-GILT OKLAD


OIL AND TEMPERA ON PANEL, OKLAD STAMPED WITH MARK OF PAVEL OVCHINNIKOV IN CYRILLIC UNDER IMPERIAL WARRANT, MOSCOW, 1883, 84 STANDARD. 52 by 26.5 cm.

This valuable commissioned icon depicts St. Alexandra (commemorated on 23rd April), wife of the Emperor Diocletian (or according to some sources, widow of one of his predecessors), who suffered together with the Great Martyr St. George, the Bringer of Victory, during the persecutions of Christians at the beginning of the 4th century. In the 19th century, this royal martyr was regarded a s the Protectress of Russian Empresses, which explains the popularity of her icons at that time, as opposed to previous centuries. The Empresses Alexandra Fyodorovna (1798–1860), wife of Nicholas I, and Alexandra Fyodorovna (1872–1918), wife of Nicholas II, both received the name Alexandra in honour of this saint upon their conversion to Orthodoxy. In the 1830s–1860s and 1890s, there were churches and chapels consecrated to the Blessed Tsarina Alexandra in both Moscow and St. Petersburg.

The 1883 date on the oklad links the icon to the events of the Coronation of Emperor Alexander III and Empress Maria Fyodorovna on the 15th May 1883 at the Cathedral of the Dormition in the Moscow Kremlin, two years after Alexander III’s accession to the throne. A thanksgiving offering could be made to the church by those honoured with the monarch’s favour, and also by those who had taken part in the Coronation ceremonies (these cases are well known). The slightly larger dimensions of the icon indicate that it was intended for a church, rather than a domestic setting. It is also entirely possible that another icon was commissioned to go with it, depicting the princely saint Alexander Nevsky, Protector of Russian Emperors and patron to Emperor’s ascending the throne.

The icon, with its highly professional quality of production, is a brilliant example of icon-painting from this revivalist era. The saint’s apparel is richly decorated and painted in great detail with gemstones and pearls at the neck and hem of the embroidered tunic. The precious cloak is further enriched with a jewelled breast-piece, the headdress has grand additional ornamentation, all of which are rendered in the traditions of “archaeological painting”, a genre founded by the eminent Russian graphic artist, Fyodor Grigoryevich Solntsev (1801–1892). The portrayal of the Tsarina Alexandra is surprisingly reminiscent of the drawings he made of the frescoes in St. Sophia’s Cathedral in Kiev and the manuscript miniatures from the collections of the Princes Obolensky and Gagarin, as recorded in Ancient Depictions, Portraits and Dress of Grand Princes, Tsars, Boyars and Common Folk (Antiquities of the Russian State, Moscow, 1851, Section 4, Fig. 4–18). The richness of the saint’s apparel is echoed in the silver foliate ornamentation on the gilded background and the silver oklad, seemingly studded with fine stones, which was made in the workshop of the court jeweller, Pavel Akimovich Ovchinnikov.

This icon of Saint Tsarina Alexandra makes an important contribution to the appraisal of Russian icon-painting and the life of the church community in Russia in the last quarter of the 19th century.
Column with paintings in orthodox church in Třebíč, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Sloup s ortodoxními malbami v ortodoxním kostele v Třebíči.