Alexandra Řecká a Dánská
| Alexandra Řecká a Dánská | |
|---|---|
| královna Jugoslávie | |
 Alexandra Řecká a Dánská se synem Alexandrem II. Jugoslávským | |
| Doba vlády | 1944 – 1945 |
| Narození | 25. března 1921 Athény |
| Úmrtí | 30. ledna 1993 (ve věku 71 let) Východní Sussex |
| Pohřbena | Tatoi, Řecko |
| Manžel | Petr II. Karađorđević |
| Potomci | Alexandr |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Alexandr I. Řecký |
| Matka | Aspasia Manuová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandra Řecká a Dánská (25. března 1921 – 30. ledna 1993) byla manželka posledního jugoslávského krále, Petra II. a matka současného nástupce Alexandra, korunního prince Jugoslávie.
Život
Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále Alexandra I. Helénského, jeho morganatické manželce-vdově, Aspasii Manuové. Jeho otec, král Konstantin I., byl znovuuveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, kdy se navrátil z exilu do Řecka. Jeho vláda oficiálně stvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby regenta, což znamenalo, že Alexandrova svatba uzavřená bez souhlasu otce byla technicky neplatná; sňatek byl anulován a pohrobek Alexandra se stala nelegitimní.
Na příkaz Alexandrovy matky, královny Žofie, byl v červenci 1922 vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů královské rodiny uzavřených bez královského souhlasu, i když se zpětnou platností, třebas nedynastických. Král Konstantin poté vydal dekret, zveřejněný 10. září 1922, jímž platnost Alexandrova sňatku s Aspasií uznal.
Tak se Alexandra stala legitimní členkou řeckého panovnického rodu z pohledu řeckých zákonů. Jí i její matce náležel titul "princezna řecká a dánská" a oslovení Královská Výsost.[1] Tento titul vznikl pro nevládnoucí členy řecké královské rodiny, kteří byli současně členy vládnoucí dynastie v Dánsku. Stále však na ni nebylo pohlíženo jako na rovnocennou členku panovnické dynastie a bylo jí odepřeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo - poté, co zemřel bez potomků starší bratr jejího otce, král Jiří II., její nástupnické právo bylo pominuto a na trůn dosedl otcův mladší bratr jako Pavel I. Řecký.
Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové byla ovšem Alexandra jediným potomkem řecké královské rodiny, který měl své kořeny v řeckém národě a v samotném Řecku. Přes svou matku pocházela, mimo jiné, od Fanariotských Řeků z Konstantinopole. Tak jako většina evropských královských rodin, také glücksburská dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně německého původu, avšak v jeho linii bylo ve středověku i několik řeckých předků (srov. Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku).
Shodou okolností se Alexandra místo první vládnoucí řeckou královnou stala poslední královnou Jugoslávie[2][3]: roku 1944 se odstěhovala do Londýna, kde se provdala za Petra II. Jugoslávského a 17. července 1945 porodila syna, prince Alexandra. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.
Královna Alexandra zemřela na počátku roku 1993 ve Východním Sussexu v Anglii. Pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na Tatoi v Řecku.
Vývod z předků
| Kristián IX. Dánský | ||||||||||||
| Jiří I. Řecký | ||||||||||||
| Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Konstantin I. Řecký | ||||||||||||
| Konstantin Nikolajevič Romanov | ||||||||||||
| Olga Konstantinovna Ruská | ||||||||||||
| Alexandra Sasko-Altenburská | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Vilém I. Pruský | ||||||||||||
| Fridrich III. Pruský | ||||||||||||
| Augusta Sasko-Výmarská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Pruská | ||||||||||||
| Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
| Viktorie Sasko-Koburská | ||||||||||||
| Viktorie Britská | ||||||||||||
| Alexandra Jugoslávská | ||||||||||||
| Konstantinos Manos | ||||||||||||
| Thrasiboulos Manos | ||||||||||||
| noble Sevasteia Argyropoulaina | ||||||||||||
| Petros Manu | ||||||||||||
| Petros K. Mavromichalis | ||||||||||||
| Roxani Mavromichalis | ||||||||||||
| Efrosini Soutsos | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
| Maria Argyropuluová | ||||||||||||
| Alexandr I. Řecký | ||||||||||||
| Aspasia Manuová | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ Montgomery-Massingberd, Hugh. Burke's Guide to the Royal Family. London: Burke's Peerage, 1973-03-06. Dostupné online. ISBN 0-220-66222-3.
- ↑ Diesbach, Ghislain de. Secrets of the Gotha. Translated from the French by Margaret Crosland. London: Chapman & Hall, 1967. S. 225.
- ↑ VALYNSEELE, Joseph. Les Prétendants aux trônes d'Europe. Paris: [s.n.], 1967. S. 442. (French)
Literatura
- Marlene Eilers König, Descendants of Queen Victoria
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Jugoslávská na Wikimedia Commons - Genealogy.euweb Archivováno 14. 4. 2008 na Wayback Machine.
Jugoslávská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Rumunská | 1944–1945 Alexandra Řecká a Dánská | Nástupce: – |
Média použitá na této stránce
.svg)
Royal Standard of the Queen of Yugoslavia, used from 1937 to 1941.
Autor: Neznámý, Licence: CC BY-SA 3.0
Queen Alexandra with her son, Alexander.
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.