Alexandra Řecká a Dánská (1870–1891)
| Alexandra Řecká a Dánská | |
|---|---|
| velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská | |
 Alexandra Řecká a Dánská (1889) | |
| Narození | 30. srpna 1870 Korfu, Řecké království |
| Úmrtí | 12.jul. / 24. září 1891greg. (ve věku 21 let) Ilyinskoye, Moskevská gubernie, Ruské impérium |
| Sňatek | 17. června 1889 |
| Manžel | Pavel Alexandrovič |
| Potomci | Marie Pavlovna Romanovová Dmitrij Pavlovič Romanov |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Jiří I. Řecký |
| Matka | Olga Konstantinovna Romanovová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandra Řecká a Dánská (30. srpna 1870 – 24. září 1891) se narodila jako třetí dítě, prvorozená dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové.
Dětství
Princezna Alexandra Řecká a Dánská se narodila 30. srpna 1870 v Mon Repos, letním sídle řecké královské rodiny na ostrově Korfu jako třetí dítě a nejstarší dcera Jiřího I. Řeckého a Olgy Konstantinovny Romanovové. Alexandřin otec nebyl původem Řek, ale narodil se jako dánský princ Kristián Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský, syn Kristiána IX. Dánského, v sedmnácti letech byl zvolen řeckým králem. Řecká královská rodina byla součástí dánské, a měla tedy blízko k britské a ruské dynastii, Alexandřiny tet Alexandra a Dagmar se totiž provdaly za britské a ruské dědice trůnu. Jiří I. a Olga se vzali mladí. Ze šťastného manželství vzešlo osm dětí. Jedna dcera zemřela v dětství, ale pět synů a dvě dcery se dožili dospělosti.
Řecká královská rodina nebyla dle královských norem bohatá a žila prostě. Král Jiří byl uzavřený muž, ale v rozporu s obecným přístupem té doby, věřil ve šťastné hlučné děti. Alexandra i její sourozenci používali dlouhé chodby v paláci v Athénách k jízdě na kole, kolečkových bruslích, skateboardu a někdy na kole pod vedením samotného krále.[zdroj?!] Vychováváni anglickými chůvami, mluvily děti nejprve anglicky, brzy se však mezi sebou naučily mluvit i řecky. Učily se také německy a francouzsky.
Alexandra, v rodině přezdívaná "Aline" nebo řecky Alix, aby se odlišila od své tety a kmotry, Alexandry, princezny z Walesu, byla optimistická a milována svou rodinou. "Měla jednu z těch sladkých a roztomilých povah, kterou se zalíbila všem, kteří se s ní setkali", vzpomínal její bratr Mikuláš Řecký.
Alexandra se kamarádila se svým bratrem Mikulášem a sestrou Marií. Alexandra trávila noho prázdnin v Dánsku, návštěvami svých prarodičů. Alexandra a její sourozenci se v Dánsku při velkém rodinném setkání seznámili se svými britskými a ruskými bratranci a sestřenicemi.
Manželství a potomci
V osmnácti letech se Alexandra 17. června 1889 provdala za Pavla Alexandroviče. Sblížili se, když trávil velkokníže kvůli svým častým onemocněním dýchacích cest zimu v Řecku. Řecká královská rodina také trávila často dovolenou s Romanovci na návštěvách v Rusku a Dánsku.
Alexandra měla s Pavlem dvě děti:
- Marie Pavlovna Romanovová (18. dubna 1890 – 13. prosince 1958)
- ⚭ 1908 princ Vilém Švédský (17. června 1884 – 5. června 1965)
- ⚭ 1917 kníže Sergej Michajlovič Putyatin (19. prosince 1893 – 26. února 1966)
- ⚭ 1908 princ Vilém Švédský (17. června 1884 – 5. června 1965)
- Dmitrij Pavlovič Romanov (18. září 1891 – 5. března 1942) ⚭ 1926 Audrey Emery (4. ledna 1904 – 25. listopadu 1971)
Smrt
V sedmém měsíci těhotenství se Alexandra vydala na procházku s přáteli kolem řeky Moskvy a skočila přímo do člunu, který tam byl trvale zakotvený, ale upadla když se dostala dovnitř. Druhý den se zhroutila prudkými porodními bolestmi. Porodila syna Dimitrije, upadla do fatálního kómatu a o šest dní později zemřela v Ilyinskoe u Moskvy. Velkokněžna byla pohřbena v chrámu svatého Petra a Pavla v Petrohradu. Jejímu truchlícímu manželovi muselo být zabráněno, aby se vrhl do hrobu s ní.
Ovdovělý Pavel se později morganaticky oženil s Olgou Valerianovnou Palejovou, jejíž syn byl v roce 1918 zavražděn.
V roce 1939, když vládl Alexandřin synovec Jiří II. Řecký, získala řecká vláda povolení od sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina přemístit Alexandřino tělo. Její tělo bylo do Athén převezeno řeckou lodí z Leningradu. Nakonec bylo uloženo k odpočinku poblíž paláce Tatoi. Alexandřin mramorový náhrobek nad prázdným hrobem je stále v chrámu Petra a Pavla.
"Alexandřina porodnice" (nyní "Alexandřina všeobecná nemocnice") byla pojmenována na její počest Pavlem I. Řeckým.
Tituly a oslovení
- 30. srpna 1870 – 17. června 1889: Její Královská Výsost princezna Alexandra Řecká a Dánská
- 17. června 1889 – 24. září 1891: Její Císařská Výsost velkokněžna Alexandra Georgievna Ruská
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Duchess Alexandra Georgievna of Russia na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Řecká a Dánská na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Grand Duke Paul Alexandrovitch Romanov and his wife Princess Alexandra of Greece
Coat of arms of the Kingdom of Greece in 1936–1973
- Royal Coat of Arms of Greece under the Glücksburg dynasty, created after the restoration of King George II to the throne in 1935, to the exile of King Constantine II in 1967 and finally until the abolition of the monarchy in 1973.
- The Escutcheon features the white cross on a dark blue field of Greece. The Inescutcheon features the Arms of the Greek line of the House of Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. The shield is then topped with a golden Royal Crown.
- It features an escutcheon divided by the red and white cross of the Order of the Danneborg, the first quarter features the arms of Denmark (three crowned blue lions and nine hearts in yellow field). The second of Schleswig (two blue lions passant in yellow field). The third divided into four; the chief features the three royal crowns in blue field of Sweden, the second half with a crowned stockfish on red field of Iceland and the last half divided between the ram of the Faroe Islands and a polar bear of Greenland, both on blue fields. The fourth quarter is divided between two halves, the chief depicts a yellow field with a blue lion passant over nine red hearts of the King of the Goths, the lower half depicts a crowned golden lindorm on a red field of the King of the Wends.
- Upon it is another inescutcheon in red, divided into four quarters: the first a a silver nettle leaf of Holstein, the second the a swan with a golden crown of Stormarn, the third a knight dressed in golden armor on a silver horse of Dithmarschen and the fourth of a golden horse's head of Lauenburg.
- Upon it is another inescutcheon divided the first features the red and yellow bars of Oldenburg, the second a golden cross on a blue field of Delmenhorst.
- The escutcheon rests on a golden pedestal and supported by two human figures representing the Greek mythological hero Herakles (Heracles), holding a wooden club and wearing the skin of the Nemean lion.
- The escutcheon is surrounded by the ribbon and cross of the Order of the Redeemer, the cross depicts Christ Pantocrator, surrounded by the order's motto:"Η ΔΕΞΙΑ ΣΟΥ ΧΕΙΡ, ΚΥΡΙΕ, ΔΕΔΟΞΑΣΤΑΙ ΕΝ ΙΣΧΥΙ" or "Thy right hand, O Lord, is become glorious in power" from Exodus, 15:6.
- The motto of the Coat of arms and of the dynasty, depicted on a golden ribbon below the pedestal reads: "Ἰσχύς μου ἡ ἀγάπη τοῦ λαοῦ" or "The people's love, my strength"
- The coat of arms is then surrounded by a dark blue mantle and topped with another royal crown.
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Denmark from 1972.
Princesa Alexandra da Grécia na sua infância