Alexandra David-Néelová

Alexandra David-Néelová
Alexandra David-Néelová v Tibetu, 1933
Rodné jméno	Louise Eugénie Alexandrine Marie David
Narození	24. října 1868 Saint-Mandé, Francouzské císařství Francouzské císařství
Úmrtí	8. září 1969 (ve věku 100 let) Digne-les-Bains, Francouzská republika Francouzská republika
Pseudonym	Alexandra Myrial
Povolání	objevitelka, antropoložka, spisovatelka, autorka deníků, operní pěvkyně, anarchista, aktivistka za práva žen, zpěvačka a vůdce sekty
Národnost	Belgická a francouzská
Alma mater	Královská konzervatoř v Bruselu
Žánr	opera
Témata	Tibet
Významná díla	My Journey to Lhasa With Mystics and Magicians in Tibet
Ocenění	Velká zlatá medaile za průzkum komandér Řádu čestné legie
Manžel(ka)	Philippe Neel
Příbuzní	Albert Arthur Yongden (adoptovaný syn)
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandra David-Néelová, rozená Louise Eugénie Alexandrine Marie Davidová, (24. října 1868 Saint-Mandé–8. září 1969 Digne-les-Bains) byla belgicko-francouzská cestovatelka, průzkumnice, spiritualistka, buddhistka a spisovatelka. Ve známost vešla především díky své návštěvě tibetské Lhasy v roce 1924, kdy byl cizincům vstup do města zakázán. David-Néelová napsala přes třicet knih o východních náboženstvích, filosofii i o svých cestách. Měla vliv na beatnické spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg či filosofa Alana Wattse. Její knihu o Tibetu čte také Karel Kopfrkingl v románu a filmu Spalovač mrtvol.

Narodila se v Paříži, v šesti letech se její rodina přestěhovala do Elsene v Belgii. Již v mládí se seznámila s učením Heleny Petrovny Blavatské a Teosofické společnosti. V Paříži studovala filosofii a důkladněji se začala zajímat o buddhismus. V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie. V Tunisu se setkala s inženýrem Philippem Francoisem Néelem, za kterého se v roce 1904 provdala. Manžel financoval všechny její další cesty a stal se jejím manažerem a literárním agentem. I když spolu nežili, nikdy se nerozvedli. P. F. Néel zemřel v roce 1941.

V roce 1911 David-Néelová podruhé cestovala do Indie, aby tam dále prohlubovala své znalosti o buddhismu. V této době se dvakrát setkala s 13. dalajlámou Thubtänem Gjamcchem. V letech 1914–1916 žila v jedné ze sikkimských jeskyní nedaleko tibetských hranic a společně s mladým mnichem lamou Jongdänem se věnovala studiu. Jongdän se později stal jejím adoptivním synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu. V Žikace se v srpnu 1916 setkala s tehdejším pančhenlámou. Když se chtěla vrátit do Evropy, zrovna probíhala první světová válka, rozhodla se proto vydat do Japonska.

V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagučim, který v roce 1901 navštívil Lhasu v převlečení za čínského lékaře. To inspirovalo A. David-Néelovou, která se rozhodla zkusit navštívit Lhasu. Na tuto cestu, která trvala tři roky, se připravovala dvouletým pobytem v jeskyních - naučila se dokonale tibetsky a také řadu jogínských praktik, které pomáhají asketům přežít v krutých vysokohorských podmínkách. Putovala společně se svým adoptivním synem lamou Jongdänem v poutnickém převleku. V roce 1924 se jim podařilo dostat do Lhasy, kde strávili dva měsíce. Tuto cestu popisuje její nejznámější kniha O žebrácké holi do svatého města.

Poté se usadila ve francouzském Digne-les-Bains, kde během deseti let napsala několik knih. Pozornost vzbudily nejen její cestopisy, ale i knihy zabývající se buddhismem a tibetskou mystikou, tajnými naukami, které do té doby nebyly v Evropě popsány. A. David-Néelová byla jako jediná Evropanka vysvěcena v Tibetu na lamu a stala se naldžorpou (mystikem s nadpřirozenou mocí). Významná v této oblasti je její kniha Pronikavý vhled (tajné učení tibetských buddhistů), kterou sama autorka označila jako "jedinečný doklad filosofických názorů tibetských vzdělanců, které patřily mezi neveřejné nauky, sdělované od ucha k uchu". V češtině vyšla tato kniha se zasvěceným komentářem Květoslava Minaříka. Díla A. David-Néelové vycházela v českých překladech brzy po vydání ve francouzštině a jsou pro svoji oblibu u čtenářů vydávána dodnes. Např. kniha O žebrácké holi do svatého města vyšla již v roce 1931 v České grafické unii s ilustracemi Zdeňka Buriana. Nejznámější - Mipam, lama s paterou moudrostí - byla u nás vydána několikrát, např. roku 1990 v Odeonu s ilustracemi Jaromíra Skřivánka.

V roce 1937 se A. David-Néelová opět vydala s lamou Jongdänem na cesty, tentokrát přes Sovětský svaz a transsibiřskou magistrálu do Číny. Na cestách strávila celé období druhé světové války, a až po osmi letech se vrátila zpět do Digne, kde dále psala knihy a kde v roce 1969 zemřela. Lama Jongdän tragicky zahynul v roce 1955. V Digne o spisovatelku obětavě pečovala její sekretářka Marie-Madeleine Peyronnet, která se starala také o vydávání jejích spisů. V domě, kde A. David-Néelová žila, bylo vybudováno její museum.

• 1898 Pour la vie
• 1911 Le modernisme bouddhiste et le bouddhisme du Bouddha
• 1927 Voyage d'une Parisienne à Lhassa (1931, O žebrácké holi do Svatého města, 1996, Zakázanou zemí)
• 1929 Mystiques et Magiciens du Tibet (1934, Mystikové a magové v Tibetě)
• 1930 Initiations Lamaïques
• 1931 La vie Surhumaine de Guésar de Ling le Héros Thibétain
• 1933 Grand Tibet; Au pays des brigands-gentilshommes (1937, Horní Tibet. V zemi lupičů - kavalírů)
• 1935 Le lama au cinq sagesses (1937, Mipam, lama s Paterou moudrostí)
• 1938 Magie d'amour et magic noire; Scènes du Tibet inconnu (1995, Černá a bílá magie)
• 1939 Buddhism: Its Doctrines and Its Methods
• 1940 Sous des nuées d'orage; Recit de voyage
• 1949 Au coeur des Himalayas; Le Nepal
• 1951 Ashtavakra Gita; Discours sur le Vedanta Advaita
• 1951 Les Enseignements Secrets des Bouddhistes Tibétains; La vue pénétrante (1993, Pronikavý vhled, v češtině spolu s komentářem Květoslava Minaříka )
• 1951 L'Inde hier, aujourd'hui, demain
• 1952 Textes tibétains inédits
• 1953 Le vieux Tibet face à la Chine nouvelle
• 1954 La puissance de néant, by Lama Yongden
• Grammaire de la langue tibetaine parlée
• 1958 Avadhuta Gita
• 1958 La connaissance transcendente
• 1961 Immortalite et reincarnation: Doctrines et pratiques en Chine, au Tibet, dans l'Inde
• L'Inde où j'ai vecu; Avant et après l'independence
• 1964 Quarante siècles d'expansion chinoise
• 1970 En Chine: L'amour universe! et l'individualisme integral: les maitres Mo Tse et Yang Tchou
• 1972 Le sortilège du mystère; Faits étranges et gens bizarre rencontrés au long de mes routes d'orient et d'occident
• 1975 Vivre au Tibet; Cuisine, traditions et images
• 1975 Journal de voyage; Lettres à son Mari, 11 août 1904 - 27 decembre 1917. Vol. 1. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
• 1976 Journal de voyage; Lettres à son Mari, 14 janvier 1918 - 31 decembre 1940. Vol. 2. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
• 1979 Le Tibet d'Alexandra David-Neel
• 1981 Secret Oral Teachings in Tibetan Buddhist Sects
• 1986 La lampe de sagesse

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandra David-Néel na anglické Wikipedii.

• Lung–gom–pa

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra David-Néelová na Wikimedia Commons
• Osoba Alexandra Davidová-Néelová ve Wikicitátech
• Galerie Alexandra David-Néelová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandra David-Néelová
• (anglicky) Oficiální web
• (anglicky) A Mystic in Tibet - Alexandra David-Neel