Alexandra Panovová
Alexandra Panovová Александра Панова | |
---|---|
Alexandra Panovová na French Open 2022 | |
Stát | Rusko |
Datum narození | 2. března 1989 (35 let) |
Místo narození | Krasnodar, Sovětský svaz |
Bydliště | Moskva, Rusko |
Výška | 179 cm |
Hmotnost | 63 kg |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 496 915 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 391–295 |
Tituly | 0 WTA, 8 ITF |
Nejvyšší umístění | 71. místo (30. července 2012) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2015) |
French Open | 1. kolo (2012) |
Wimbledon | 1. kolo (2012) |
US Open | 1. kolo (2011, 2012, 2015) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 327–266 |
Tituly | 8 WTA, 16 ITF |
Nejvyšší umístění | 38. místo (16. ledna 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2024) |
Wimbledon | 2. kolo (2015, 2016, 2023) |
US Open | 2. kolo (2012, 2015, 2023) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | finále (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. května 2022
Alexandra Alexandrovna Panovová (rusky: Александра Александровна Панова, Alexandra Alexandrovna Panova; narozená 2. března 1989 Krasnodar) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm turnajů ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v červenci 2012 na 71. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2016 na 38. místě.
V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 světovým finále proti Itálii, v němž prohrála úvodní dvouhru s Robertou Vinciovou. Italky zvítězily 4:0 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[1]
Tenisová kariéra
První titul na okruhu WTA získala v září 2010 na taškentském turnaji, kde ve do čtyřhry nastoupila po boku Bělorusky Taťány Pučekové. Ve finále zdolaly rumunsko-slovenský pár Alexandra Dulgheruová a Magdaléna Rybáriková po dvousetovém průběhu. Druhý triumf přidala v únoru 2012 na kolumbijské antukové události Copa BBVA Colsanitas hrané v Bogotě. Její spoluhráčkou se stala Češka Eva Birnerová, s níž v boji o titul hladce přehrály lucembursko-švýcarskou dvojici Mandy Minellaová a Stefanie Vögeleová. Třetí trofej si připsala za další dva měsíce z marockého Fesu, kde se konal jediný turnaj na africkém kontinentu nazvaný na počest princezny Meryem, sestry krále, Grand Prix de SAR La Princesse Lalla Meryem. V páru s další českou hráčkou Petrou Cetkovskou zvítězily nad rumunskou dvojicí Irina-Camelia Beguová a Alexandra Cadanțuová až v supertiebreaku nejtěsnějším rozdílem dvou míčů.
Debutem v hlavní soutěži dvouhry na grandslamu se pro ni stal US Open 2011, kde jako postupující kvalifikantka podlehla v úvodním kole osmé nasazené Francouzce Marion Bartoliové ve dvou setech.[2]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (1–0 Č) | |
International / WTA 250 (0–1 D, 7–7 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 19. února 2012 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Lara Arruabarrenová | 2–6, 5–7 |
Čtyřhra: 15 (8–7)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 20. září 2010 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Taťána Pučeková | Alexandra Dulgheruová Magdaléna Rybáriková | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 2. | 18. února 2012 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Eva Birnerová | Mandy Minellaová Stefanie Vögeleová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 3. | 28. dubna 2012 | Fes, Maroko | antuka | Petra Cetkovská | Irina-Camelia Beguová Alexandra Cadanțuová | 3–6, 7–65, [11–9] |
Finalistka | 1. | 3. února 2013 | Pattaya, Thajsko | tvrdý | Akgul Amanmuradovová | Kimiko Dateová Casey Dellacquová | 3-6, 2-6 |
Finalistka | 2. | 23. února 2013 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Eva Birnerová | Tímea Babosová Mandy Minellaová | 4-6, 3-6 |
Vítězka | 4. | červenec 2014 | Baku, Ázerbájdžán | tvrdý | Heather Watsonová | Ioana Raluca Olaruová Šachar Pe'erová | 6–2, 7–6(7–3) |
Finalistka | 3. | říjen 2014 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Margarita Gasparjanová | Aleksandra Krunićová Kateřina Siniaková | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 5. | srpen 2015 | Baku, Ázerbájdžán (2) | tvrdý | Margarita Gasparjanová | Vitalija Ďjačenková Olga Savčuková | 6–3, 7–5 |
Vítězka | 6. | říjen 2015 | Taškent, Uzbekistán (2) | tvrdý | Margarita Gasparjanová | Věra Duševinová Kateřina Siniaková | 6–1, 3–6, [10–3] |
Finalistka | 4. | září 2016 | Québec, Kanada | koberec (h) | Alla Kudrjavcevová | Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká | 6–7(2–7), 6–7(2–7) |
Finalistka | 5. | červenec 2018 | Moskva, Rusko | antuka | Galina Voskobojevová | Anastasija Potapovová Věra Zvonarevová | 0–6, 3–6 |
Vítězka | 7. | říjen 2018 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Laura Siegemundová | Darija Juraková Ioana Raluca Olaruová | 6–2, 7–6(7–2) |
Finalistka | 6. | 21. května 2022 | Rabat, Maroko | antuka | Monica Niculescuová | Eri Hozumiová Makoto Ninomijová | 7–6(9–7), 3–6, [8–10] |
Finalistka | 7. | 5. února 2023 | Lyon, Francie | tvrdý (h) | Olga Danilovićová | Cristina Bucșová Bibiane Schoofsová | 6–7(3–7), 3–6 |
Vítězka | 8. | 29. července 2023 | Hamburk, Německo | antuka | Anna Danilinová | Miriam Kolodziejová Angela Kulikovová | 6–4, 6–2 |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 15 (8–7)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 29. května 2005 | Kyjev, Ukrajina | antuka | Oxana Ljubcovová | 3–6, 7–6(7–4), 2–0skreč |
Finalistka | 1. | 24. září 2006 | Mytiléna, Řecko | tvrdý | Anna Gerasimou | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 2. | květen 2008 | Čchangwon, Jižní Korea | tvrdý | Sie Jen-ce | 4–6, 4–6 |
Finalistka | 3. | květen 2008 | Kurume, Japonsko | koberec | Čang Kchaj-čen | 5–7, 3–6 |
Vítězka | 2. | 1. října 2006 | Soluň, Řecko | antuka | Madlen Kadurová | 6–7(7–9), 6–4, 6–2 |
Vítězka | 3. | 21. března 2010 | Petrohrad, Rusko | tvrdý | Neuza Silvaová | 6–1, 7–5 |
Finalistka | 4. | červenec 2011 | La Coruña, Španělsko | antuka | Gail Brodská | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 4. | září 2011 | Saransk, Rusko | antuka | Marina Melnikovová | 6–0, 6–2 |
Vítězka | 5. | říjen 2011 | Telavi, Gruzie | antuka | Alexandra Cadanțuová | 4–6, 6–1, 6–2 |
Vítězka | 6. | září 2013 | Batumi, Gruzie | tvrdý | Kateryna Kozlovová | 6–4, 0–6, 7–5 |
Vítězka | 7. | září 2013 | Telavi, Gruzie (2) | antuka | Viktorija Kanová | 7–5, 6–1 |
Finalistka | 5. | březen 2014 | Campinas, Brazílie | antuka | Irina-Camelia Beguová | 2–6, 4–6 |
Finalistka | 6. | březen 2014 | São Paulo, Brazílie | antuka | Irina-Camelia Beguová | 5–7, 6–4, 4–6 |
Finalistka | 7. | květen 2017 | La Marsa, Tunisko | antuka | Myrtille Georgesová | 1–6, 1–6 |
Vítězka | 8. | září 2018 | Antalya, Turecko | antuka | Anastasija Pribylovová | 6–2, 7–6(7–3) |
Čtyřhra: 28 (16–12)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 10. dubna 2005 | Minsk, Bělorusko | koberec | Olga Panovová | Olga Govorcovová Katerina Poluninová | 7–5, 6–3 |
Vítězka | 2. | 29. května 2005 | Kyjev, Ukrajina | antuka | Olga Panovová | Vailisa Davidovová Kristina Movsesjanová | 6–2, 6–0 |
Vítězka | 3. | 22. září 2006 | Mytiléna, Řecko | tvrdý | Maja Kambičová | Anna Koumantou İpek Şenoğluová | 6–2, 6–1 |
Vítězka | 4. | 29. září 2006 | Soluň, Řecko | antuka | Nicole Clericová | Amra Sadikovicová Stefanie Vögeleová | 6–4, 7–6(8) |
Vítězka | 5. | 12. září 2008 | Rousse, Bulharsko | antuka | Xenija Pervaková | Vitalija Ďjačenková Jevgenija Paškovová | 6–2, 6–7(5–7), [10–5] |
Vítězka | 6. | 8. března 2009 | Fort Walton Beach, Spojené státy | tvrdý | Tomoko Jonemurová | Jekatěrina Byčkovová Jekatěrina Dzegalevičová | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 1. | 22. března 2009 | Redding, Spojené státy | tvrdý | Tomoko Jonemurová | Anna Orliková Maša Zecová Peškiričová | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 2. | 26. dubna 2009 | Dothan, Spojené státy | antuka | Jekatěrina Byčkovová | Julie Dittyová Carly Gullicksonová | 6–2, 1–6, [6–10] |
Finalistka | 3. | 20. března 2010 | Petrohrad, Rusko | tvrdý | Jevgenija Paškovová | Aljona Sotnikovová Maryna Zanevská | 5–7 3–6 |
Vítězka | 7. | 3. dubna 2010 | Chanty-Mansijsk, Rusko | koberec | Xenija Pervaková | Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková | 7–6(9–7), 2–6, [10–7] |
Finalistka | 4. | 9. května 2010 | Fukuoka, Japonsko | koberec | Marina Erakovicová | Misaki Doiová Kotomi Takahatová | 4–6, 4–6 |
Vítězka | 8. | 20. prosince 2010 | Puné, Indie | tvrdý | Nina Bratčikovová | Anna Škudunová Sačie Išizuová | 6–3, 7–6(7–2) |
Finalistka | 5. | 21. března2011 | Moskva, Rusko | tvrdý | Olga Panovová | Ljudmyla Kičenoková Nadija Kičenoková | 6–3, 6–3 |
Finalistka | 6. | 4. června 2010 | Maribor, Slovinsko | antuka | Xenija Pervaková | Andreja Klepačová Tadeja Majeričová | 3–6, 6–7(6–8) |
Vítězka | 9. | 8. července 2011 | Biarritz, Francie | antuka | Urszula Radwańská | Erika Semaová Roxane Vaisembergová | 6–2, 6–1 |
Finalistka | 7. | 25. července 2011 | Astana, Kazachstán | tvrdý | Akgul Amanmuradovová | Vitalija Ďjačenková Galina Voskobojevová | 6–3, 6–4 |
Finalistka | 8. | 8. srpna 2011 | Kazaň, Rusko | tvrdý | Vitalija Ďjačenková | Andreja Klepačová Jekatěrina Ivanovová | bez boje |
Finalistka | 9. | březen 2012 | Osprey, Spojené státy | antuka | Lesja Curenková | Lindsay Leeová-Watersová Megan Moultonová-Levyová | 6–2, 4–6, [7–10] |
Vítězka | 10. | 13. května 2012 | Cagnes-sur-Mer, Francie | antuka | Urszula Radwańská | Katalin Marosiová Renata Voráčová | 7–5, 4–6, [10–6] |
Finalistka | 10. | červenec 2013 | Doněck, Ukrajina | tvrdý | Vesna Doloncová | Julia Bejgelzimerová Renata Voráčová | 1–6, 4–6 |
Vítězka | 11. | březen 2014 | Campinas, Brazílie | antuka | Ljudmyla Kičenoková | Laura Thorpeová Stephanie Vogtová | 6–1, 6–3 |
Vítězka | 12. | březen 2014 | São Paulo, Brazílie | antuka | Irina-Camelia Beguová | María Irigoyenová María Fernanda Álvarez Teránová | 6–4, 3–6, [11–9] |
Vítězka | 13. | červen 2014 | Contrexévillex, Francie | antuka | Laura Thorpeová | Irina-Camelia Beguová María Irigoyenová | 6–3, 4–0skreč |
Vítězka | 14. | listopad 2014 | Dubaj, SAE | tvrdý | Vitalija Ďjačenková | Ljudmyla Kičenoková Olga Savčuková | 3–6, 6–2, [10–4] |
Finalistka | 11. | květen 2016 | Charlottesville, Spojené státy | antuka | Shelby Rogersová | Asia Muhammadová Taylor Townsendová | 6–7(7–4), 0–6 |
Vítězka | 15. | květen 2016 | Indian Harbour Beach, Spojené státy | antuka | Julia Glušková | Jessica Pegulaová Maria Sanchezová | 7–5, 6–4 |
Finalistka | 12. | červen 2018 | Brescia, Itálie | antuka | Anastasija Pribylova | Cristina Dinuová Ganna Požnichirenková | 3–6, 6–7(6–8) |
Vítězka | 16. | říjen 2018 | Poitiers, Francie | tvrdý (h) | Anna Blinkovová | Viktorija Golubicová Arantxa Rusová | 6–1, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexandra Panova na anglické Wikipedii.
- ↑ Alexandra Panovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 30. května 2022
- ↑ Wimbledon Champion Kvitova beaten in round one [online]. [cit. 2011-08-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Alexandrovna Panovová na Wikimedia Commons
- Alexandra Alexandrovna Panovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Alexandra Alexandrovna Panovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alexandra Panovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Alexandra Alexandrovna Panovová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Liechtenstein
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |