Alexandre Müller
Alexandre Müller | |
---|---|
Müller v roce 2022 | |
Stát | Francie |
Datum narození | 1. února 1997 (27 let) |
Místo narození | Poissy, Francie |
Výška | 183 cm |
Profesionál od | 2014 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 967 960 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 22–33 |
Nejvyšší umístění | 71. místo (29. ledna 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 2. kolo (2024) |
Wimbledon | 2. kolo (2023, 2024) |
US Open | 2. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 3–8 |
Nejvyšší umístění | 273. místo (9. května 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2024) |
French Open | 1. kolo (2018, 2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2024) |
US Open | 1. kolo (2023, 2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 31. října 2023
Alexandre Müller (* 1. února 1997 Poissy) je francouzský profesionální tenista.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2024 na 71. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 273. místě. Trénuje ho bývalý belgický tenista Jean-Christophe Faurel.[1]
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 9. dubna 2023 | Marrákeš, Maroko | antuka | Roberto Carballés Baena | 6–4, 6–7(3–7), 2–6 |
Finále na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Challengery (2–2 D; 2–1 Č) | |
Futures (7–14 D; 6–7 Č) |
Dvouhra: 25 (9–16)
Stav | V–P | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 0–1 | listopad 2015 | Marsá al-Qantáwí, Tunis | tvrdý (h) | Nikola Milojević | 2–6, 3–6 |
Finalista | 0–2 | březen 2016 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý (h) | Marko Tepavac | 6–7(3–7), 1–6 |
Finalista | 0–3 | květen 2016 | Oran, Alžírsko | antuka | Sadio Doumbia | 6–4, 4–6, 4–6 |
Finalista | 0–4 | červen 2016 | Skopje, Severní Makedonie | antuka | Danilo Petrović | 3–6, 6–4, 6–7(6–8) |
Vítěz | 1–4 | červenec 2016 | Skopje, Severní Makedonie | antuka | Dimitar Grabul | 6–2, 6–4 |
Finalista | 1–5 | srpen 2016 | Tanger, Maroko | antuka | Maxime Hamou | 3–6, 6–4, 2–6 |
Finalista | 1–6 | říjen 2016 | Bol, Chorvatsko | antuka | Riccardo Bellotti | 4–6, 1–6 |
Finalista | 1–7 | listopad 2016 | Heráklion, Řecko | tvrdý (h) | Václav Šafránek | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 2–7 | listopad 2016 | Lemesos, Kypr | tvrdý (h) | Lucas Miedler | 6–2, 6–2 |
Finalista | 2–8 | prosinec 2016 | Ramat Gan, Izrael | tvrdý (h) | David Guez | 7–5, 5–7, 3–6 |
Finalista | 2–9 | únor 2017 | Jakarta, Indonésie | tvrdý (h) | Sebastian Fanselow | 1–6, 3–6 |
Finalista | 2–10 | květen 2017 | Grasse, Francie | antuka | Corentin Moutet | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 3–10 | červenec 2017 | Mrągowo, Polsko | antuka | Markus Eriksson | 6–3, 0–6, 6–3 |
Vítěz | 4–10 | červenec 2017 | Uriage-les-Bains, Francie | antuka | Corentin Denolly | 5–7, 7–6(7–1), 6–4 |
Vítěz | 5–10 | říjen 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Guillermo Olaso | 4–6, 6–3, 6–3 |
Finalista | 5–11 | březen 2018 | Džerba, Tunisko | tvrdý (h) | Moez Echargui | 6–7(5–7), 6–2, 1–6 |
Finalista | 5–12 | září 2018 | Džunija, Libanon | antuka | Jordi Samper Montaña | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 6–12 | říjen 2018 | Džunija, Libanon | antuka | Fabien Reboul | 6–7(2–7), 6–3, 6–4 |
Finalista | 6–13 | prosinec 2018 | Monastir, Tunisko | tvrdý (h) | Aslan Karatsev | 4–6, 6–4, 1–6 |
Finalista | 6–14 | září 2019 | Glasgow, Velká Británie | tvrdý (h) | Emil Ruusuvuori | 3–6, 1–6 |
Finalista | 6-15 | říjen 2019 | Tavira, Portugalsko | tvrdý (h) | Frederico Ferreira Silva | 2–6, 1–6 |
Vítěz | 7-15 | listopad 2019 | Monastir, Tunisko | tvrdý (h) | Petros Chrysochos | 3–6, 7–6 (7-5), 6–2 |
Vítěz | 8–15 | červen 2022 | Blois, Francie | antuka | Nikola Milojevic | 7–6(7-3), 6–1 |
Finalista | 8–16 | únor 2023 | Waco, Texas, USA | tvrdý (h) | Aleksandar Kovacevic | 3–6, 6–4, 2–6 |
Vítěz | 9–16 | červen 2023 | Montechiarugolo, Itálie | antuka | Francesco Maestrelli | 6–1, 6–4 |
Čtyřhra: 16 (8–8)
Stav | V–P | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 0–1 | říjen 2015 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Corentin Denolly | Lloyd Glasspool | w/o |
Vítěz | 1–1 | leden 2016 | Bagnoles de l'Orne Normandie, Francie | antuka (i) | Corentin Denolly | Benjamin Bonzi | 2–6, 6–1, [10–6] |
Vítěz | 2–1 | květen 2016 | Oran, Alžírsko | antuka | Fabien Reboul | Adria Mas Mascolo | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 3–1 | květen 2016 | Alžír, Alžírsko | antuka | Grégoire Jacq | Jordi Muñoz Abreu | 6–4, 6–3 |
Finalista | 3–2 | červenec 2016 | Formigine, Itálie | antuka | Pirmin Hänle | Riccardo Balzerani | 3–6, 3–6 |
Finalista | 3–3 | srpen 2016 | Tanger, Maroko | antuka | Gianni Mina | Sander Gillé | 4–6, 6–7(7–9) |
Finalista | 3–4 | srpen 2016 | Tanger, Maroko | antuka | Gianni Mina | Felipe Cunha Silva | 3–6, 3–6 |
Finalista | 3–5 | listopad 2016 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Florent Diep | Adrian Bodmer | 2–6, 1–6 |
Finalista | 3–6 | prosinec 2016 | Larnaka, Kypr | tvrdý | Markos Kalovelonis | Lucas Miedler | 3–6, 6–1, [5–10] |
Vítěz | 4–6 | leden 2017 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Antoine Escoffier | Adrian Bodmer | 6–2, 3–6, [11–9] |
Vítěz | 5–6 | červenec 2017 | Lasne, Belgie | antuka | Corentin Denolly | Maxence Brovillé | 6–1, 6–3 |
Vítěz | 6–6 | červenec 2017 | Uriage-les-Bains, Francie | antuka | Corentin Denolly | Antoine Bellier | 6–3, 7–5 |
Finalista | 6–7 | květen 2018 | Grasse, Francie | antuka | Corentin Denolly | Hugo Gaston | 2–6, 4–6 |
Vítěz | 7–7 | červen 2019 | Blois, Francie | antuka | Corentin Denolly | Sergio Galdós | 7–5, 6–7(5–7), [10–6] |
Finalista | 7–8 | únor 2022 | Bengalúr, Indie | tvrdý | Hugo Grenier | Saketh Myneni | 3-6, 2-6 |
Vítěz | 8–8 | duben 2022 | Sanremo, Itálie | antuka | Geoffrey Blancaneaux | Flavio Cobolli | 4–6, 6–3, [11–9] |
Odkazy
Reference
- ↑ Player card - Alexandre MULLER - Roland-Garros - The 2023 Roland-Garros Tournament official site. www.rolandgarros.com [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre Müller na Wikimedia Commons
- Alexandre Müller na stránkách ATP Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Finská vlajka
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.