Alexandre Tansman

Alexandre Tansman
Alexandre Tansman s Annou Eleonorou Brociner, 20. leta 20. stoleti
Narození	12. června 1897 Lodž
Úmrtí	15. listopadu 1986 (ve věku 89 let) Paříž
Alma mater	Varšavská univerzita Hudební univerzita Fryderyka Chopina
Povolání	dirigent, hudební skladatel, klavírista a skladatel filmové hudby
Ocenění	komandér Řádu umění a literatury
Webová stránka	www.tansman.lodz.pl
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre Tansman (polsky Aleksander Tansman, 11. června 1897, Lodž – 15. listopadu 1986, Paříž) byl polský skladatel a klavírní virtuóz žijící ve Francii.

Život

Jeho rodiči byli Mosze Tancman z Pinsku a Anna Gurwiczová pocházející z Vilniusu .

Své první hudební vzdělání získal v Lodži. Zde působil v místním symfonickém orchestru pod vedením Tadeusze Mazurkiewicze. Zároveň studoval ve Varšavě hudební teorii u Piotra Rytla, kompozici u Henryka Melcera a hru na klavír u Wojciecha Gawrońského. Na Varšavské univerzitě též studoval právo.

Od roku 1920 až do své smrti žil trvale v Paříži, s přestávkou během druhé světové války, kdy jeho rodina kvůli hrozbě holocaustu žila ve Spojených státech. Do Francie se vrátil v roce 1946.

Alexandre Tansman cestoval jako koncertní pianista po Evropě, Severní Americe i Dálném východě. Zasloužený věhlas získal nejen jako virtuózní klavirista a dirigent, ale i jako skladatel.

Tansman byl první polský skladatel, který se rozhodně rozešel s vlivem neoromantismu, zejména utvrzovaným v německé tradici, a přiklonil se k tradici románské. Stal se nesporným spoluzakladatelem neoklasicismu ve světové hudbě, po boku Igora Stravinského, Paula Hindemitha, Francise Poulenca či Alfreda Caselly. Tvorba Tansmana je velmi bohatá a všestranná. Je uznávaný skladatel hudby pro orchestr, klavír a kytaru. Navazoval na polské a židovské tradice se silnými vlivy francouzské a americké hudby.

V letech 1932-1933 Tansman absolvoval umělecké turné po celém světě, během kterého byl poctěn osobně Mahátmou Gándhím a japonským císařem, který dal mu medaili „za jeho příspěvek ke světové kultuře“.

V roce 1977, jako uznání svého příspěvku k hudební kultuře Evropy, se Tansman jako první polský umělec stal členem Královské akademie věd, literatury a umění v Bruselu.

Skladby si u něj objednávaly, mimo jiné, UNESCO a belgická královna. Jedním z projevů uznání za práci skladatele byl úzký vztah, který měl s Charlie Chaplinem, Georgem Gershwinem, Albertem Einsteinem, Thomasem Mannem, Stefanem Zweigiem nebo Pablem Picassem. Ovocem přátelství se Stravinským byla Tansmanova kniha – jeden z nejcennějších a nejspolehlivějších pramenů o zdroji Stravinského kreativity a estetiky – Igor Stravinsky, vydaná v Paříži roku 1948.

Tansmanova díla provedli největší světoví umělci – Sergej Koussevitzky, Tullio Serafin, Arturo Toscanini, Leopold Stokowski, Pierre Monteux, Hermann Abendroth, Andrés Segovia, Erich Kleiber, Otto Klemperer a Grzegorz Fitelberg.

Jeho komorní díla hrála nejznámější smyčcová kvarteta, sólové skladby zavedení klavíristé: Walter Gieseking, José Iturbi, Mieczysław Horszowski, houslisté: Bronisław Huberman, József Szigeti a violoncellisté: Pablo Casals a Grigorij Pjatigorskij.

Svaz polských skladatelů ho jmenoval čestným členem a Akademie múzických umění v Lodži ho poctila čestným doktorátem.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre Tansman na Wikimedia Commons