Alexandre de Beauharnais

Alexandre de Beauharnais
Narození28. května 1760
Fort-de-France
Úmrtí23. července 1794 (ve věku 34 let)
Paříž
Příčina úmrtípoprava stětím
Místo pohřbeníHřbitov Picpus
Alma materUniverzita Heidelberg
Povolánípolitik a voják
ChoťJoséphine de Beauharnaisová (od 1779)[1][2]
Partner(ka)Amálie Zefyrina ze Salm-Kyrburgu
DětiEvžen de Beauharnais
Hortense de Beauharnaisová[3]
RodičeFrancis V de Beauharnais a Marie Anne Henriette Françoise Pyvart de Chastullé
RodBeauharnaisové
PříbuzníAmélie de Beauharnaisová, Joséphine de Beauharnaisová mladší, Auguste de Beauharnais[4], Maximilian de Beauharnais, Eugénie de Beauharnaisová, Théodolinde de Beauharnaisová, Pierre Louis Marie Auguste Denis de Lagarde[4], Fanny Denisová de Kereden de Tobriand[4] a Carolina Clotilde de Beauharnaisová[4] (vnoučata)
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění
PodpisAlexandre de Beauharnais – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre François Marie de Beauharnais, vikomt de Beauharnais (28. května 1760, Fort-de-France, ostrov Martinique23. července 1794, Paříž, popraven) byl francouzský voják a politik, krátce předseda Národního shromáždění. Byl prvním manželem Joséphiny, pozdější císařovny Francouzů a manželky Napoleona I.

Život

Alexandre, Vicomte de Beauharnais se vyznamenal během americké války o nezávislost, kde působil ve francouzském expedičním sboru pod velením generála Rochambeau. Od roku 1784 sloužil v jízdním pluku Royal-Champagne a roku 1788 dosáhl hodnosti majora.

Při vypuknutí revoluce se stal za šlechtu poslancem generálních stavů. Byl jedním z prvních šlechticů, kteří v Národním shromáždění přestoupili k třetímu stavu. V první fázi revoluce byl považován za předního politika a v době pokusu o útěk krále Ludvíka XVI. s rodinou byl Alexandre předsedou Národního shromáždění (červen 1791). Krátce poté se vrátil do armády a stal se generálním adjutantem severní armády pod velením generála Custine. V armádě byl úspěšný a 7. září 1792 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Pak roku 1793 převzal již jako divizní generál (povýšen 8. března 1793) vrchní velení rýnské armády (23. května 1793). Z funkce však krátce nato odstoupil, na základě Carnotova dekretu, nařizujícího odchod šlechticů z armády. V důsledku falešného obvinění byl zatčen roku 1794 a revolučním tribunálem byl odsouzen k smrti. Zemřel na popravišti čtyři dny před pádem Robespierovým a tedy i koncem hrůzovlády. Je pohřben v hromadném hrobě na hřbitově Cimetière de Picpus v Paříži.

Ve vězení se smířil se svou ženou, od které žil po soudní rozluce odděleně několik let. Manželkou byla Josephina Tascher de la Pagerie, též rodačka z ostrova Martinique.

Z manželství, které bylo uzavřeno 13. prosince 1779, vzešly dvě děti:

Reference

  1. Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ24422640. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IX.
  4. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wikidata-edit.svg
Autor: Krassotkin, Licence: CC BY-SA 3.0
Wikidata edit icon.
Signature de Alexandre de Beauharnais.jpg
Autor: Alexandre François Marie de Beauharnais, Licence: CC0
Signature du député Alexandre François Marie de Beauharnais au bas du procès-verbal pour la fixation des limites des districts et des cantons. Archives nationales, CP/NN//*/12, consultable en ligne.