Alexandre de Beauharnais

Alexandre de Beauharnais
Narození	28. května 1760 Fort-de-France
Úmrtí	23. července 1794 (ve věku 34 let) Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Místo pohřbení	Hřbitov Picpus
Alma mater	Univerzita Heidelberg
Povolání	politik a voják
Choť	Joséphine de Beauharnaisová (od 1779)[1][2]
Partner(ka)	Amálie Zefyrina ze Salm-Kyrburgu
Děti	Evžen de Beauharnais Hortense de Beauharnaisová[3]
Rodiče	Francis V de Beauharnais a Marie Anne Henriette Françoise Pyvart de Chastullé
Rod	Beauharnaisové
Příbuzní	Amélie de Beauharnaisová, Joséphine de Beauharnaisová mladší, Auguste de Beauharnais[4], Maximilian de Beauharnais, Eugénie de Beauharnaisová, Théodolinde de Beauharnaisová, Pierre Louis Marie Auguste Denis de Lagarde[4], Fanny Denisová de Kereden de Tobriand[4] a Carolina Clotilde de Beauharnaisová[4] (vnoučata)
Funkce	poslanec francouzského Národního shromáždění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre François Marie de Beauharnais, vikomt de Beauharnais (28. května 1760, Fort-de-France, ostrov Martinique – 23. července 1794, Paříž, popraven) byl francouzský voják a politik, krátce předseda Národního shromáždění. Byl prvním manželem Joséphiny, pozdější císařovny Francouzů a manželky Napoleona I.

Život

Alexandre, Vicomte de Beauharnais se vyznamenal během americké války o nezávislost, kde působil ve francouzském expedičním sboru pod velením generála Rochambeau. Od roku 1784 sloužil v jízdním pluku Royal-Champagne a roku 1788 dosáhl hodnosti majora.

Při vypuknutí revoluce se stal za šlechtu poslancem generálních stavů. Byl jedním z prvních šlechticů, kteří v Národním shromáždění přestoupili k třetímu stavu. V první fázi revoluce byl považován za předního politika a v době pokusu o útěk krále Ludvíka XVI. s rodinou byl Alexandre předsedou Národního shromáždění (červen 1791). Krátce poté se vrátil do armády a stal se generálním adjutantem severní armády pod velením generála Custine. V armádě byl úspěšný a 7. září 1792 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Pak roku 1793 převzal již jako divizní generál (povýšen 8. března 1793) vrchní velení rýnské armády (23. května 1793). Z funkce však krátce nato odstoupil, na základě Carnotova dekretu, nařizujícího odchod šlechticů z armády. V důsledku falešného obvinění byl zatčen roku 1794 a revolučním tribunálem byl odsouzen k smrti. Zemřel na popravišti čtyři dny před pádem Robespierovým a tedy i koncem hrůzovlády. Je pohřben v hromadném hrobě na hřbitově Cimetière de Picpus v Paříži.

Ve vězení se smířil se svou ženou, od které žil po soudní rozluce odděleně několik let. Manželkou byla Josephina Tascher de la Pagerie, též rodačka z ostrova Martinique.

Z manželství, které bylo uzavřeno 13. prosince 1779, vzešly dvě děti:

• Evžen de Beauharnais (3. září 1781 – 21. února 1824), dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku, kníže z Eichstättu a italský místokrál, ⚭ 1806 Augusta Bavorská (21. června 1877 – 13. května 1851)
• Hortense de Beauharnais (10. dubna 1783 – 5. října 1837), ⚭ 1802 Ludvík Bonaparte (2. září 1778 – 25. července 1846), holandský král v letech 1806–1810

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre de Beauharnais na Wikimedia Commons