Alexandrijská deklarace

Logo IFLA
Logo organizace IFLA

Alexandrijská deklarace je dokument zabývající se informační gramotností a celoživotním vzděláváním. Deklarace byla přijata 9. listopadu 2005 na konferenci knihovníků organizace IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) v Alexandrijské knihovně v Egyptě za účasti zástupců ze 17 zemí a s podporou organizací UNESCO, NFIL (the National Forum on Information Literacy) a IFLA. Lokace i datum přijetí deklarace byly zvoleny na počest naleziště alexandrijského majáku Faros.[1]

Význam deklarace

Alexandrijská deklarace jednak definuje informační gramotnost, jednak žádá vlády a mezivládní organizace, aby se zabývaly strategiemi a investicemi na podporu informační gramotnosti a celoživotního vzdělávání jako společenských hodnot.[2]

Deklarace zdůrazňuje, že informační gramotnost je klíčovým prvkem celoživotního vzdělávání, které umožňuje jednotlivcům, komunitám a národům dosahovat svých cílů a využívat nových příležitostí v globálním prostředí. Celoživotní učení je podle dokumentu považováno za prostředek k řešení technologických, ekonomických a sociálních problémů, vyrovnává rozdíly a napomáhá pokroku směrem k celkové prosperitě.[2]

Definice informační gramotnosti

Word cloud slova informační gramotnost

Alexandrijská deklarace uvádí, že informační gramotnost se vztahuje na všechny informační kompetence, které se uplatňují v různých pracovních a společenských kontextech. Informační gramotnost nelze oddělit od pracovního nebo osobního života, neboť se prolíná všemi sférami lidského života.[3]

Informační gramotnost je dle Alexandrijské deklarace definována v několika bodech:

  • představuje soubor kompetencí pro rozpoznávání informačních potřeb a pro vyhledávání, vyhodnocování, používání a vytváření informací v rámci kulturních a sociálních souvislostech,
  • má zásadní význam pro konkurenceschopnost jednotlivců, podniků (zejména malých a středních), regionů a národů,
  • je klíčem k efektivnímu přístupu k informacím, využívání informací a vytváření informačního obsahu na podporu hospodářského rozvoje, vzdělávání, zdravotnictví a služeb pro občany a dalších aspektů současné společnosti; je tedy nezbytným základem pro splnění cílů Deklarace tisíciletí a Světového summitu o informační společnosti,
  • přesahuje rámec současných technologií tím, že zahrnuje učení, kritické myšlení a interpretační dovednosti ve všech oborech a posiluje postavení jednotlivců a komunit.[2]

Kromě charakteristiky IFLA je relevantní i definice knihovnické organizace ALA (American Library Association), která v roce 1989 vymezila informační gramotnost jako schopnost: "rozpoznat, kdy jsou informace potřebné, a mít schopnost vyhledávat, vyhodnocovat a efektivně využívat potřebné informace."[4]

Výzvy pro vlády a organizace

Dokument vyzývá vlády i mezivládní organizace, aby konkrétními kroky podporovaly rozvoj informační gramotnosti a celoživotního vzdělávání. Těmito kroky jsou:

  • regionální a tematická setkání pro přijetí strategií informační gramotnosti a celoživotního učení v regionech a sociálních a hospodářských odvětvích,
  • profesní rozvoj pracovníků ve školství, knihovnách, informačních službách, archivech, zdravotnictví a veřejných službách z hlediska teoretických znalostí. a praktických dovedností v oblasti informační gramotnosti a celoživotního učení,
  • začlenění informační gramotnosti do základního a dalšího vzdělávání v klíčových ekonomických odvětvích, při tvorbě vládních strategií, ve státní správě a také do praxe poradců v obchodu, průmyslu a zemědělství,
  • programy na zvýšení zaměstnanosti a podnikatelských schopností žen a znevýhodněných občanů včetně přistěhovalců, pracovníků na částečný úvazek, nezaměstnaných a nedostatečně zaměstnaných,
  • uznání celoživotního vzdělávání a informační gramotnosti jako klíčových principů pro rozvoj kompetencí, které jsou nezbytné pro akreditaci všech programů vzdělávání a odborné přípravy.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ GARNER, Sarah Devotion. High-level Colloquium on Information Literacy and Lifelong Learning [Report]. repository.ifla.org. 2006-03-06. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d News. IFLA Journal. 2006-03, roč. 32, čís. 1, s. 66–74. Dostupné online [cit. 2024-02-07]. ISSN 0340-0352. doi:10.1177/0340035206063910. (anglicky) 
  3. ↑ HRDINÁKOVÁ, Ľudmila. Informačná gramotnosť ako kľúčová kompetencia pre 21. storočie [online]. Bratislava: Stimul, 2011 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ ADMIN. Presidential Committee on Information Literacy: Final Report. Association of College & Research Libraries (ACRL) [online]. 2006-07-24 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy - kurikulum - gramotnosti. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2023. ISBN 9788070507834.
  • ČERNÝ, Michal. Informační gramotnost. Grada, 2023. ISBN 9788027170340.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information literacy word cloud.png
The term information literacy with related words
IFLA org logo.svg
The official logo of International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA).