Alexej Ťurin
| Alexej Ťurin | |
|---|---|
| Rodné jméno | Алексей Алексеевич Тюрин |
| Datum narození | 30. ledna 1955 |
| Místo narození | Jelec,  Sovětský svaz |
| Datum úmrtí | 20. září 1995 (ve věku 40 let) |
| Místo úmrtí | Moskva,  Rusko |
| Stát | Sovětský svaz |
| Sportovní informace | |
| Klub / Dojo | Jelec (zač.) CSKA Moskva (vrch.) |
| Trenéři | Alexandr Sokolov (osob.) Boris Miščenko (vrch.) |
| Kategorie | těžká váha |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2018 | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v judu | ||
| zlato | ME 1980 | těžká váha |
| ME v judu - bez rozdílu vah | ||
| zlato | MEbrv 1979 | bez rozdílu vah |
| zlato | MEbrv 1982 | bez rozdílu vah |
Alexej Alexejevič Ťurin (* 30. ledna 1955 Jelec — 20. září 1995 Moskva) byl sovětský zápasník–judista a sambista ruské národnosti.
Sportovní kariéra
Připravoval se v Jelci pod vedením Alexandra Sokolova. V širším výběru sovětské reprezentace se pohyboval od poloviny sedmdesátých let a v užším výběru od roku 1979. V roce 1980 nebyl nominován na olympijské hry v Moskvě na úkor zkušeného Vitalije Kuzněcova. Od roku 1981 dostával v reprezentaci přednost Grigorij Veričev. V roce 1984 byl připraven reprezentovat Sovětský svaz na olympijské hry v Los Angeles, ale naději na start mu vzala studená politika let osmdesátých. Po skončení sportovní kariéry pracoval jako trenér v CSKA Moskva a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se vrhl na podnikání. V roce 1995 se stal obětí atentátu.[1]
Výsledky
Váhové kategorie
| Turnaj | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | |
| těžká váha | ||||||
| Olympijské hry | — | — | ||||
| Mistrovství světa | 5. | — | — | |||
| Mistrovství Evropy | — | 1. | — | — | — | 5. |
Bez rozdílu vah
| Turnaj | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | |
| Olympijské hry | — | — | ||||
| Mistrovství světa | — | úč. | — | |||
| Mistrovství Evropy | 1. | — | ? | 1. | — | — |
Odkazy
Reference
- ↑ www.kommersant.ru [online]. [cit. 01-08-2015]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01-08-2015.
Související články
- Sport v Rusku
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg)
Georgian flag in Pantone MS.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
