Alexej Baláž

Jeho Milost
Mgr. Alexej Baláž
Signum Litomerice.jpg
Kanovník litoměřické kapituly děkan ve Varnsdorfu
Kanovník Alexej Baláž při Misse Chrismatis v Litoměřicích 7. dubna 2009
Kanovník Alexej Baláž při Misse Chrismatis
v Litoměřicích 7. dubna 2009
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Svěcení
Kněžské svěcení24. června 1972, Litoměřice
světitel Štěpán kardinál Trochta
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození11. června 1943
Místo narozeníHumenné, SlovenskoSlovensko Slovensko
Datum úmrtí3. listopadu 2016
(ve věku 73 let)
Místo úmrtíDěčín, ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVarnsdorf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

J.M. can. Mgr. Alexej Baláž (11. června 1943, Humenné3. listopadu 2016, Děčín) byl slovenský římskokatolický duchovní, působící v České republice, sídelní kanovník litoměřické kapituly, okrskový vikář děčínský a dlouholetý duchovní správce ve Varnsdorfu.

Život

P. Alexej Baláž při Misse Chrismatis v litoměřické katedrále 22. března 2005

Alexej Baláž pocházel ze Slovenska. Jeho matka pracovala jako dělnice, otec sloužil jako důstojník československé armády. Po maturitě na zemědělské škole v Michalovcích roku 1963 nastoupil na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po ročním studiu se ucházel o studium bohoslovectví, nebyl však přijat.[1] Od roku 1967 studoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. V roce 1972 jej tehdejší litoměřický biskup Štěpán Trochta vysvětil na kněze a ustanovil jako kaplana do Liberce. Odtud přešel po dvou letech Alexej Baláž jako administrátor do Krásné Lípy u Rumburka. Zde působil sedm let. V roce 1975 zahájil přes nesouhlas státních orgánů opravy kostela v ex currendo spravované farnosti Doubice, kde nechal na vlastní náklady opravit střechu. [2] V roce 1981 se stal duchovním správcem ve Varnsdorfu, kterým zůstal až do své smrti. V letech 19861989 byl jako prověřovaná osoba sledován Státní bezpečností. Při jednom z jeho výslechů bylo konstatováno, že jeho slovní projev "uráží socialistický stát".[3] V říjnu 1989 byl zaregistrován StB jako důvěrník.[pozn. 1]

V roce 1995 byl Alexej Baláž jmenován sídelním kanovníkem litoměřické kapituly s kanonikátem Svatoštěpánský I., téhož roku byl také jmenován okrskovým vikářem děčínského vikariátu. Ve funkci okrskového vikáře jej v roce 2014 nahradil Vojtěch Suchý. Zemřel 3. listopadu 2016 v nemocnici v Děčíně.

Odkazy

Poznámky

  1. Důvěrník se nezavazoval ke spolupráci, měl upozorňovat na "protispolečenské tendence" lidí ve svém okolí. Mohlo se stát, že do této kategorie byli lidé registrováni bez svého vědomí. Viz článek Státní bezpečnost.

Reference

  1. Vzpomínka na J.M. can. Alexeje Baláže [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 
  2. KÜHN, Jiří. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Doubici [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 
  3. Securitas imperii 11 (dostupné online Archivováno 5. 6. 2013 na Wayback Machine.)

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Alexej Baláž, Missa Chrismatis, Litoměřice 7.4.2009.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Kanovník Alexej Baláž při Misse Chrismatis v Litoměřicích 7.4.2009
P. Alexej Baláž, Missa Chrismatis, Litoměřice, r. 2005.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
P. Alexej Baláž, Missa Chrismatis, Katedrála Litoměřice, 22.3.2005
Flag of First Slovak Republic 1939-1945.svg
The flag of the First Slovak Republic from 1939-1945.
Signum Litomerice.jpg
Autor: Tomas.urban, Licence: CC BY-SA 4.0
signum kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích