Alexej Feofilaktovič Pisemskij

Alexej Feofilaktovič Pisemskij
Ilja Repin: Spisovatel Alexej Feofilaktovič Pisemskij, olej na plátně, 1880
Narození	11.jul. / 23. března 1821greg. nebo 10.jul. / 22. března 1820greg. Čuchlomský újezd
Úmrtí	21. lednajul. / 2. února 1881greg. Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	dramatik, romanopisec a spisovatel
Alma mater	Fakulta fyziky a matematiky Imperátorské moskevské univerzity
Žánr	novela, román a komedie
Významná díla	Hořký osud
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexej Feofilaktovič Pisemskij (rusky Алексей Феофилактович Писемский; (23. března ^greg. / 11. března ^jul. selo Rameně Čuchlomského újezdu v Kostromské gubernii — 2. února ^greg. / 21. ledna ^jul. Moskva) byl ruský spisovatel a dramatik.

Pocházel ze staré dvořanské rodiny Pisemských. Jeho otec byl penzionovaný poručík Feofilakt Gavrilovič Pisemskij, matkou byla Jevdokija Šipová.^[1] Ačkoli jeho dávní předkové náleželi v době Ivana Hrozného k nižší šlechtě, mladší předkové žili v chudobě a byli negramotní. Pisemskij napsal:

Pocházím ze starého dvořanského rodu. Jednoho z mých předků, ďjaka Pisemského, poslal car Ivan Hrozný do Londýna, aby poznal královnu Alžbětu, s jejíž neteří se hodlal oženit. Jiný můj předek, Makarij Pisemskij, odešel do kláštera a stal se mnichem. Byl prohlášen svatým a jeho ostatky dosud uctívají v Makarjevském klášteře na břehu řeky Unži. To je zašlá sláva mého rodu. Dávní Pisemští, o kterých jsem slýchal, byli většinou bohatí, ale novější rodová větev, ze které pocházím, byla úplně chudá. Můj děda byl negramotný, chodil v láptích a sám se zapřahal do pluhu. Jeho bohatší příbuzný se ujal mého otce, Feofilakta Gavriloviče Pisemského, když mu bylo čtrnáct let, aby ho připravil na život. Příprava spočívala v tom, že otce umyli, přioblékli, naučili číst a poslali do armády, která odešla dobývat Krym. Po třicetileté službě v armádě si otec, teď už v hodnosti majora, našel příležitost vrátit se do rodné Kostromské gubernie, vzdálené od Kavkazu skoro dva tisíce verst ... Zde si našel nevěstu z bohatší rodiny Šipových; otci bylo čtyřicet pět a mamince třicet sedm.

A. M. Skabičevskij, Alexandr Pisemskij: Jeho život a literární dílo^[2]

Alexej zůstal jediným dítětem, čtyři sourozenci zemřeli před jeho narozením, dalších pět po něm. O několik let později sám sebe popsal jako slabého, rozmarného a náladového chlapce, který z nějakého důvodu rád zesměšňoval duchovní a trpěl náměsíčností. Otce si pamatoval jako vojáka každým coulem, přísného, poctivého pokud šlo o peníze, náročného a odměřeného.^[2]

Když bylo Pisemskému v roce 1834 čtrnáct let, nechal jej otec zapsat na gymnázium v Kostromě.^[3]

Absolvoval matematiku na Moskevské univerzitě.

Je pochován společně se svojí manželkou na nekropoli Novoděvičího kláštera v Moskvě.^[4]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexej Feofilaktovič Pisemskij

V překladech Vincence Červinky:

• Hořký osud (1908),
• Čím se provinila? (1918),
• Ve víru (1919),
• Mr. Batmanov (1921),
• Setník Ruchněv (1921),
• Ruští lháři a jiné povídky (1926, společně s Karlem V. Frypésem),
• Měšťáci (1927).

V překladech Viléma Mrštíka:

• Tisíc duší (1905)
• Rozbouřené moře (1894)
• Hňup; Bojarština (1898)

• 
  Alexej Feofilaktovič Pisemskij
• 
  Alexej Feofilaktovič Pisemskij
• 
  Alexej Feofilaktovič Pisemskij (1856)
• 
  Alexej Feofilaktovič Pisemskij (1860)
• 
  Hrob jeho i manželky v Moskvě
• 
  Detail náhrobku jeho manželky
• 
  Dílo 'Tisíc duší'

• MRŠTÍK, Vilém. A. F. Pisemskij. Praha: J. Otto, 1908. 114 s. Dostupné online. 
• KIRPIČNIKOV, Aleksandr Ivanovič. Dostojevskij a Pisemskij : pokus o srovnávací charakteristiku. Překlad Vojtěch Měrka. Prostějov: J.F. Buček, 1918. 127 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Feofilaktovič Pisemskij na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná díla Alexeje Feofilaktoviče Pisemského v Národní digitální knihovně.
• (rusky) Pisemskij (1821-1881) na Lib.ru
• (česky) Vlašínová, Vlasta. Dramatik A. F. Pisemskij a české divadlo. In: Burian, Jaroslav (editor). Na křižovatce umění : sborník k poctě šedesátin prof. dr. Artura Závodského, DrSc. 1. vyd. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1973, s. 163-172.
• (francouzsky) Vlašínová, Vlasta. Les premières traductions de l'oeuvre d' A. F. Pisemskij dans les pays Tchèques. (česky: Nejstarší české překlady z díla A. F. Pisemského.). In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná, D. 1973, roč. 22, č. D20, s. 101-109.