Alexej Fjodorovič Orlov
| Alexej Fjodorovič Orlov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8.jul. / 19. října 1786greg. Moskva |
| Úmrtí | 9.jul. / 21. května 1862greg. (ve věku 75 let) Petrohrad |
| Povolání | diplomat, důstojník a politik |
| Ocenění | Řád sv. Anny 3. třídy (1806) zlatá zbraň Za chrabrost (1808) Řád sv. Vladimíra 4. třídy (1812) Řád sv. Jiří 4. třídy (1813) Chlumecký kříž (1813) … více na Wikidatech |
| Choť | Olga Alexandrovna Orlovová (od 1826) |
| Děti | Nikolaj Alexejevič Orlov |
| Rodiče | Fiodor Orlov |
| Rod | Orlovové |
| Příbuzní | Michail Orlov (sourozenec) Alexej Nikolajevič Orlov a Vladimir Nikolajevič Orlov (vnoučata) |
| Funkce | ministr člen Státní rady Ruského impéria ambassador of the Russian Empire to the Ottoman Empire |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kníže Alexej Fjodorovič Orlov (rusky: Алексе́й Фёдорович Орло́в; 30. října 1787 – 2. června 1862) byl ruský diplomat, syn hraběte Fjodora Grigorjeviče Orlova. Narodil se v Moskvě. Zúčastnil se všech napoleonských válek od roku 1805 až po dobytí Paříže. Za jeho služby velitele jezdeckého pluku mu byl po povstání v roce 1825 udělen titul hraběte a v turecké válce (1828–1829) získal hodnost generálporučíka.
Od té doby se začal Orlov věnovat kariéře diplomata. Byl ruským zástupcem při vyjednávání Drinopolského míru, a v roce 1833 byl jmenován ruským velvyslancem v Istanbulu. Zároveň zastával funkci vrchního velitele černomořské flotily. Byl jedním z nejdůvěryhodnějších agentů cara Mikuláše I., kterého v roce 1837 doprovázel na zahraniční cestě. Od roku 1844 do roku 1856 měl na starosti nechvalně proslulou Třetí sekci, neboli tajnou policii.
V roce 1854 byl poslán do Vídně, aby během krymské války přivedl Rakousko na ruskou stranu, ale neuspěl. V roce 1856 se podílel na uzavření Pařížského míru. Ve stejném roce získal titul knížete a byl jmenován prezidentem Císařské rady státu a Rady ministrů. V roce 1857, během císařovy nepřítomnosti, předsedal komisi zabývající se otázkou emancipace nevolníků, ke které se ovšem stavěl nepřátelsky. Zemřel v Petrohradě.
Orlova si svými satirickými verši dobíral Alexandr Puškin, který tvrdil, že Orlovova milenka, tanečnice Istomina, mohla vidět jeho penis pouze mikroskopem. [1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexey Fyodorovich Orlov na anglické Wikipedii.
- ↑ Simon Sebag Montefiore, The Romanovs 1613–1918, Weidenfeld & Nicolson 2016, p 327
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Fjodorovič Orlov na Wikimedia Commons
