Alexej Fried

Alexej Fried
Narození13. října 1922
Brno, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí19. června 2011 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alexej Fried (13. října 1922 Brno19. června 2011 Praha) byl český hudební skladatel a dirigent.

Život

Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 19421944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty jako tzv. židovský míšenec uvězněn a zbytek války strávil v pracovním táboře pro židovské míšence a manžele židovek v Postoloprtech u Loun.

Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila.

Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový soubor pražské konzervatoře (1949–50), Orchestr Jaroslava Ježka (1950–51) a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor.

Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 19641967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru.

Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma.

Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu.

Dílo

Muzikály

  • Ďábel prošel městem (původně rozhlasová komedie Legenda o ďáblu, 1960);
  • Slavnost v Harlemu (1971);
  • Divoká řeka (1966);
  • Karneval v San Catarině (1974).

Orchestrální skladby

  • Akt pro trubku, flétnu a big band (1968);
  • Jazzový koncert pro klarinet a big band (1970);
  • Jazzové baletní etudy pro klarinet (střídá sopránsaxofon a altsaxofon) a big band (1970);
  • Souvenir pro big band (1970);
  • Sidonia pro trubku a big band (1971);
  • Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
  • Moravská svatba, jazzová symfonietta (1972);
  • Slunovrat, koncert pro dva big bandy (1973);
  • Dialog pro dva altsaxofony a big band (1974);
  • Koncertino pro klarinet a big band (1974);
  • Koncert pro symfonický orchestr (1974);
  • Parafráze na motivy Blue Skies pro sopránsaxofon nebo flétnu a big band (1975);
  • Koncert pro big band (1976);
  • Koncert č. 2 pro klarinet a symfonický orchestr (1976);
  • Polyfon pro big band (1978);
  • Hry pro sólo bicí, tenorsaxofon a big band (1980);
  • Panem et circenses (Chléb a hry), hudební obraz pro flétnu, sopránsaxofon, lesní roh a symfonický orchestr (1982);
  • Pohlednice z Moravy pro barytonsaxofon a big band (1985);
  • Salut pro sopránsaxofon (střídá se s flétnou) a big band (1987);
  • Siluety pro sopránsaxofon a big band (1987).

Komorní skladby

  • Trojkoncert pro flétnu, klarinet, lesní roh a orchestr (1971);
  • Sonatina drammatica pro housle a klavír (1975);
  • Moravské trio pro flétnu, marimbu a harfu (1978);
  • Gotický (Freiburský) koncert pro komorní orchestr s klavírem (1977, revidovaná verze 1982);
  • Koncert pro lesní roh a komorní orchestr s klavírem (1977);
  • Quintetto per flauto, violino, viola, violoncello e pianoforte „Ze života hmyzu“ (1979);
  • Trojkoncertino pro hoboj, klarinet, fagot, dva hráče bicích nástrojů a smyčce (1981);
  • Guernica, kvintet pro sopránsaxofon a smyčcové kvarteto (1981);
  • Concertino per flauto,chittara, quartetto d'archi ed 2 percossa (1982);
  • Tympanon, trio pro housle, sopránsaxofon a klavír (1982);
  • Sextet (původně Kvintet pro Barok jazz kvintet) pro flétnu, klarinet (sopránsaxofon), basklarinet, klavír, kontrabas a bicí nástroje (1984);
  • Kasace pro komorní orchestr (1985);
  • Koncertino pro sopránsaxofon, klavír, syntetizér, baskytaru a bicí nástroje (1987);
  • Smyčcové okteto se sólovou flétnou a s doprovodem syntezátoru, baskytary a bicích nástrojů (1987);
  • Sonáta pro saxofonové kvarteto (1987);
  • Hrátky pro čtyři saxofony, baskytaru nebo kontrabas a bicí nástroje (1990).

Dále komponoval hudbu pro film, scénickou hudbu, ale i hudbu ke spartakiádním cvičením, estrádní skladby a populární písně.

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Dorůžka, Lubomír: Jazzový skladatel – utopie nebo realita? (Melodie 10, 1972, č. 8, s. 245).
  • Zapletal, Petar: Friedův Trojkoncert (Melodie 10, 1972, s. 380).
  • Fiala, Jan: Moravská svatba (Gramorevue 11, 1975, č. 5, s. 8–9).
  • Čort, Antonín: Lákala mne dramatičnost jazzu (Mladá fronta 18. 12. 1976, s. 4).
  • Heřmanský, Miroslav: Slunovrat – Moravská svatba (Melodie 16, 1978, č. 6, s. 190).
  • Dorůžka, Lubomír: Náš jazz anglickýma očima (Melodie 17, 1979, č. 1, s. 10).
  • Dorůžka, Lubomír: Alexej Fried (Hudební rozhledy 17, 1979, č. 9, s. 419–420).

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“