Alexej Grigorjevič Orlov
Alexej Grigorjevič Orlov | |
---|---|
Portrét hraběte A. G. Orlova-Česmenského (1737-1807/1808) od Vigilia Eriksena z rozmezí let 1770 až 1783. Ruské národní muzeum | |
Narození | 24. záříjul. / 5. října 1737greg. nebo 1737 Ljutkino |
Úmrtí | 24. prosince 1807jul. / 5. ledna 1808greg. nebo 1807 (ve věku 69–70 let) Moskva |
Místo pohřbení | Church of Saint George (Yuriev monastery) |
Alma mater | První kadetní sbor v Petrohradu |
Povolání | politik, diplomat, důstojník a chovatel koní |
Ocenění | Řád sv. Jiří 1. třídy (1770) Řád sv. Ondřeje rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského |
Choť | Yevdokiya Orlova-Chesmenskaya (od 1782) |
Děti | Anna Orlova-Chesmenskaya |
Rodiče | Grigory Orlov a Lukirya Ivanovna Zinoveva |
Rod | Orlovové |
Příbuzní | Grigorij Grigorjevič Orlov a Fiodor Orlov (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Grigorjevič Orlov-Česmenskij (rusky Алексе́й Григо́рьевич Орло́в-Чесменский; 24. záříjul./ 5. října 1737greg., selo Ljutkino Bežeckého újezdu Tverské gubernie – 24. prosince 1807jul./ 5. ledna 1808greg., v Moskvě) byl příslušník ruského šlechtického rodu Orlovových, (od roku 1762 hrabě), vojenský a státní činitel, spolupracovník Kateřiny II., mladší bratr Grigorije Grigorjeviče Orlova, který byl jejím favoritem, majitel panství na Donském poli. V červenci 1770 rozdrtil v bitvě u ostrova Chios hlavní osmanskou flotilu.
Život
Alexej Orlov-Česměnskij pocházel ze šlechtického rodu Orlovových. Narodil se 24. září (resp. 5. října) 1737 v rodovém sídle Orlovových[1][2][3] ve vsi Ljutkino[4][5] Bežeckého újezdu Tverské gubernie, v rodině G. I. Orlova, jenž se nedlouho před smrtí v roce 1746 stal novgorodským gubernátorem.
Vzdělání získal v pěchotním šlechtickém pluku v Petrohradě. Svou vojenskou kariéru začal jako řadový voják královské stráže Preobraženského pluku, na počátku roku 1762 byl povýšen na seržanta.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Орлов, Алексей Григорьевич na ruské Wikipedii.
- ↑ Nikolaj Petruchincev. В корнях суворовского древа. Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine. // Vlast. 2010. č. 11. Zvl. vyd. Str. 5.
- ↑ Nina Molevová. Тайны Фёдора Рокотова. Глава «Царедворцы и литераторы»
- ↑ V. N. Baljazin Неофициальная история России. — ОЛМА Медиа Групп, 2007. Str. 283. ISBN 9785373007405
- ↑ N. I. Batorevičová. Česměnský palác a Státní univerzita aerokosmického výzkumu. Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine. Petrohrad: Белое и Чёрное, 1998. Str. 11.
- ↑ Orlov-Česměnskij Alexej (1737—1807)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Grigorjevič Orlov na Wikimedia Commons
- Орлов-Česměnskij, Alexej Григорьевич // Российский гуманитарный энциклопедический словарь[nedostupný zdroj]
- I. M. Smiljanskaja, J. B. Smiljanskaja. Человек барокко в эпоху классицизма (А. Г. Орлов и греческая идея).[nedostupný zdroj]
- Альманах привилегированного Стрелковаго Общества в Карлсбаде. 1711—1801 гг. Извлечения // Ruský archiv, 1894. Sv. 2. Vyd. 6. Str. 258—267. Pod titulem: Граф Орлов-Чесменский в Карлсбаде.