Alexej Ivanovič Musin-Puškin
Alexej Ivanovič Musin-Puškin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 16.jul. / 27. března 1744greg. Moskva |
Úmrtí | 1.jul. / 13. února 1817greg. (ve věku 72 let) Petrohrad |
Povolání | jazykovědec, historik, spisovatel a politik |
Ocenění | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského |
Manžel(ka) | Jekatěrina Alexejevna Volkonská |
Děti | Ivan Alexejevič Musin-Puškin Sofja Alexejevna Musinová-Puškinová[1] Vladimir Alexejevič Musin-Puškin Marija Alexejevna Musinová-Puškinová Jekatěrina Alexejevna Musinová-Puškinová Natalja Alexejevna Musinová-Puškinová Alexandr Alexejevič Musin-Puškin[2] |
Rodiče | Ivan Jakovlevič Musin-Puškin |
Příbuzní | Alexandr Ivanovič Musin-Puškin, Alexej Ivanovič Musin-Puškin a Vladimir Ivanovič Musin-Puškin (vnoučata) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexej Ivanovič Musin-Puškin (rusky Алексей Иванович Мусин-Пушкин; 16. březnajul./ 27. března 1744greg. Moskva – 1. únorajul./ 13. února 1817greg. Petrohrad) byl ruský šlechtic, vládní činitel, historik a sběratel umění, člen Ruské akademie věd (1789), předseda Akademie umění (1794—99).
Život
Absolvoval vojenské učiliště a několik let sloužil v armádě. Věnoval především historii a umění. Sbíral, editoval a vydával především staroruskou literaturu; měl k dispozici nejstarší rukopisy Pověsti dávných let (tzv. Lavrenťjevský rukopis) či Zádonštiny pojednávající o bitvě na Kulikově poli. Získal si přízeň carevny Kateřiny Veliké a stal se známou a váženou osobou. Roku 1800 vydal slavné Slovo o pluku Igorově, staroruský hrdinský epos.
Roku 1797 se Musin-Puškin natrvalo usadil v Moskvě, kam také převezl svoji rozsáhlou knihovnu. Kromě ní shromáždil také sbírku ruských i evropských mincí a západoevropského výtvarného umění. Téměř veškeré jeho sbírky však lehly popelem při požáru Moskvy během napoleonského tažení (1812); zachovalo se jen nemnoho rukopisů, například ty, které měl zrovna zapůjčeny Musinův-Puškinův přítel Nikolaj Michajlovič Karamzin. Proto je pravost Slova o pluku Igorově dodnes nejasná, neboť badatelům zůstal k dispozici pouze novodobý opis.
Alexej Ivanovič ztrátu nesl velmi těžce; kromě sbírky rukopisů shořely také jeho denní záznamy vedené od roku 1772. Po zbývajících pět let života ještě stačil shromáždit 16 staroruských rukopisů.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Ivanovič Musin-Puškin na Wikimedia Commons