Alexej Mišin (zápasník)

Alexej Mišin
Alexej Mišin (4. listopadu 2017)
Alexej Mišin (4. listopadu 2017)
Narození8. února 1979 (44 let)
Ruzajevka
Povolánízápasník
OceněníŘád přátelství
ChoťSofja Veliká[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
zlatoLOH 2004střední váha
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském
zlatoMS 2007střední váha
stříbroMS 2001velterová váha
stříbroMS 2005střední váha
bronzMS 2006střední váha
bronzMS 2010střední váha
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském
zlatoME 2001velterová váha
zlatoME 2003střední váha
zlatoME 2005střední váha
zlatoME 2007střední váha
zlatoME 2009střední váha
zlatoME 2013střední váha
stříbroME 2010střední váha

Alexej Vladimirovič Mišin (rusky Алексей Владимирович Мишин), (* 8. února 1979 Ruzajevka Sovětský svaz) je reprezentant Ruska v zápase řecko-římském. Je olympijským vítězem z roku 2004.

Sportovní kariéra

V dětství býval často nemocný a jeho úzkostlivá matka byla dlouho proti aby dělal nějaký sport. Když hrál jednou s kamarády fotbal v rodné Ruzajevce, všiml si ho zápasnický trenér Kuzin. Po několika letech pokračoval v nedalekém Saransku pod vedením Alexandra Tarakanova.

V roce 1995 se poprvé dostal do reprezentace jako dorostenec a v roce 1997 slavil svůj první mezinárodní úspěch na mistrovství Evropy juniorů. V roce 1999 si odbyl premiéru mezi seniory na mistrovství Evropy a v roce 2000 byl jedním z adeptů na start na olympijských hrách v Sydney. Nominován byl nakonec Alexej Gluškov.

V roce 2002 změnil váhovou kategorii za střední kvůli celkovým změnám ve váhových kategoriích (snížení jejich počtu). V roce 2004 startoval na olympijských hrách v Athénách, kde po vyrovnaném finálovém boji proti reprezentantu Švédska Abra'amjanovi, získal zlatou olympijskou medaili. V roce 2007 zkompletoval zápasnickou trojkorunu ziskem titulu mistra světa.

V roce 2008 prožil zklamání na olympijských hrách v Pekingu. Jako hlavní favorit na prvenství prohrál ve čtvrtfinále s Italem Minguzzim. Zápas rozhodla lepší fyzická kondice Itala, který zlomil zápas ve svůj prospěch v jeho třetí části 20 sekund před koncem.

Pozici reprezentační jedničky si udržel až do roku 2010, ale i v dalších letech patřil k oporám ruského týmu. Po propadáku na mistrovství Evropy v roce 2012 jel nakonec na olympijské hry do Londýna Alan Chugajev. V roce 2013 získal šestý titul mistra Evropy na zápasníka velmi pokročilém věku 34 let.

Výsledky

Turnaj19971998199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013
1819202122232425262728293031323334
polostřední v.střední váha
Olympijské hry---dns---1.---9.---dns-
Mistrovství světadnsdnsdns-2.dns26.-2.3.1.-22.3.dns-12.
Mistrovství Evropydnsdns14.dns1.dns1.dns1.7.1.dns1.2.dns26.1.
MS juniorů7.4.1.--------------
ME juniorůdns1.dns--------------

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Bulgaria (1948–1967).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 4.0
National Flag of the People's Republic of Bulgaria (1948-1968). Tha flag has got the coat-of-arms from 1948
Flag of SFR Yugoslavia.svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]