Alexej Němov
Alexej Němov | |
---|---|
Osobní informace | |
Datum narození | 28. května 1976 (47 let) |
Místo narození | Baraševo |
Občanství | Rusko |
Sportovní informace | |
Sport | sportovní gymnastika |
Účast na LOH | 1996, 2000, 2004 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Sportovní gymnastika na LOH | ||
zlato | 1996 Atlanta | víceboj družstva |
zlato | 1996 Atlanta | přeskok |
zlato | 2000 Sydney | víceboj jednotlivci |
zlato | 2000 Sydney | hrazda |
stříbro | 1996 Atlanta | víceboj jednotlivci |
stříbro | 2000 Sydney | prostná |
bronz | 1996 Atlanta | prostná |
bronz | 1996 Atlanta | kůň našíř |
bronz | 1996 Atlanta | hrazda |
bronz | 2000 Sydney | kůň našíř |
bronz | 2000 Sydney | bradla |
bronz | 2000 Sydney | víceboj družstva |
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice | ||
zlato | MS 1995 - Sabae | přeskok |
zlato | MS 1996 - San Juan | přeskok |
zlato | MS 1997 - Lausanne | prostná |
zlato | MS 1999 - Tchien-ťin | prostná |
zlato | MS 1999 - Tchien-ťin | kůň našíř |
stříbro | MS 1994 - Dortmund | víceboj družstva |
stříbro | MS 1996 - San Juan | bradla |
stříbro | MS 1999 - Tchien-ťin | kůň našíř |
stříbro | MS 2003 - Anaheim | bradla |
bronz | MS 1994 - Brisbane | bradla |
bronz | MS 1996 - San Juan | kůň našíř |
bronz | MS 1997 - Lausanne | víceboj družstva |
bronz | MS 2003 - Anaheim | hrazda |
Alexej Jurjevič Němov (* 28. května 1976 Baraševo) je bývalý ruský reprezentant ve sportovní gymnastice. Rodák z mordvinské vesnice Baraševo začínal s gymnastikou v Togliatti, kde také vystudoval pedagogiku, později byl členem armádního klubu CSKA.
Získal čtyři zlaté medaile na Hrách dobré vůle 1994, byl pětkrát mistrem světa (přeskok 1995 a 1996, prostná 1997 a 1999, kůň našíř 1999) a třikrát mistrem Evropy (bradla 1994, prostná 1998 a 2002), v roce 1998 vyhrál Světový pohár ve sportovní gymnastice v přeskoku.
Má dvanáct olympijských medailí, z toho čtyři zlaté.[1] Na letních olympijských hrách 1996 vyhrál soutěž družstev a přeskok, byl druhý ve víceboji a třetí v prostných, na hrazdě a koni našíř. Na Letních olympijských hrách 2000 vyhrál víceboj a hrazdu, druhý byl v prostných a třetí v týmové soutěži, bradlech a koni našíř. Na Letních olympijských hrách 2004 skončil s ruským družstvem šestý, v individuálních soutěžích postoupil do finále pouze na hrazdě. Předvedl mimořádně náročnou sestavu, zaváhal však při dopadu a rozhodčí ho zařadili na celkové páté místo. To vzbudilo hlasité protesty diváků, které musel nakonec uklidňovat sám Němov.[2] Skandál vedl ke změně pravidel pro hodnocení gymnastických soutěží.
Po ukončení kariéry se stal šéfredaktorem časopisu Bolšoj sport a členem patriarší kulturní rady Ruské pravoslavné církve. Je plukovníkem v záloze a nositelem řádu Za zásluhy o vlast.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexej Němov na Wikimedia Commons
- Alexej Němov v databázi Olympedia (anglicky)
- https://www.olympic.org/alexei-nemov
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Finská vlajka
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Všeslovanská vlajka shválena na všeslovanské konvenci v Praze v roku 1848