Alexis Weissenberg

Alexis Weissenberg
Narození26. července 1929
Sofie
Úmrtí8. ledna 2012 (ve věku 82 let)
Lugano
NárodnostŽidé
Alma materJuilliard School
Povoláníklavírista a hudební pedagog
OceněníLeventritt Competition (1947)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
rytíř Řádu umění a literatury
Webalexisweissenbergarchive.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexis Sigismund Weissenberg (bulharsky: Алексис Сигизмунд Вайсенберг; 26. července 1929 Sofie - 8. ledna 2012 Lugano) byl bulharsko-francouzský klavírista židovského původu. Proslul interpretací Rachmaninových a Čajkovského děl, zejména pod vedením Herberta von Karajana.[1]

Život

Ve třech letech začal chodit na hodiny klavíru k bulharskému skladatelovi Pančo Vladigerovi. V osmi měl první veřejné vystoupení. V roce 1941 se s matkou pokusili uprchnout z Německem okupovaného Bulharska do Turecka, ale byli chyceni a uvězněni v provizorním koncentračním táboře. Po třech měsících byli propuštěni, podle Weissenbergova svědectví poté, co německá stráž slyšela, jak hraje na tahací harmoniku Schuberta. Za odměnu ho odvedla s matkou na nádraží, hodila mu harmoniku oknem a řekla: „Hodně štěstí“. Bezpečně dorazili do Istanbulu o den později.

V roce 1945 emigrovali do Palestiny, kde chodil na jeruzalémskou akademii a zahrál si s Izraelskou filharmonií pod vedením Leonarda Bernsteina. V roce 1946 odešel do Spojených států, aby studoval na Juilliard School u Olgy Samaroffové. Studoval také u Artura Schnabela a Wandy Landowské. V roce 1947 prožil newyorský debut, při produkci Rachmaninovova Klavírního koncertu č. 3 ho doprovázela Newyorská filharmonie vedená Georgem Szellem. Spolupracoval též s Filadelfským orchestrem vedeným Eugenem Ormandym, s nímž Weissenberg vyhrál Leventrittovu soutěž. Od roku 1956 žil v Paříži.[1] V letech 1957 až 1965 přestal načas vystupovat a věnoval se zejména výuce. Ve své klavírní mistrovské škole v Engelbergu ve Švýcarsku měl mnoho pozoruhodných studentů, mezi nimiž nechyběl ani český klavírista Ivan Moravec. Restartoval kariéru v roce 1966 recitálem v Paříži. Později téhož roku hrál v Berlíně Čajkovského Klavírní koncert č. 1 pod taktovkou Herberta von Karajana, který ho pochválil jako „jednoho z nejlepších klavíristů naší doby“. V pozdějších letech se začal věnovat i skládání, napsal muzikál Nostalgie, který měl premiéru ve Státním divadle v Darmstadtu dne 17. října 1992.

Zemřel ve švýcarském Luganu na Parkinsonovu nemoc.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexis Weissenberg na anglické Wikipedii.

  1. a b Pianist Alexis Weissenberg dies aged 82. BBC News. 2012-01-09. Dostupné online [cit. 2021-04-11]. (anglicky) 
  2. FOX, Margalit. Alexis Weissenberg, Pianist of Fire and Ice, Dies at 82. The New York Times. 2012-01-10. Dostupné online [cit. 2021-04-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

WeigelWeissenberg.jpg
Autor: Agence26, Licence: CC BY-SA 3.0
Alexis Weissenberg lors de masterclasses à Engelberg en 1995