Alexovice

Alexovice
(c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0 Tovární ulice v Alexovicích
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Ivančice
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°5′25″ s. š., 16°21′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	535 (2021)[1]
Katastrální území	Alexovice (2,10 km²)
PSČ	664 91
Počet domů	173 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Alexovice
Další údaje
Kód části obce	55824
Kód k. ú.	655821
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexovice (německy Alexowitz) jsou vesnice, část města Ivančice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Boskovické brázdě. Žije zde 535^[1] obyvatel.

O vzniku Alexovic neexistují žádné písemné zprávy, vesnice je však určitě mladší než sousední Němčice, z jejichž katastru byly vyčleněny. Zakladatelem Alexovic byl nejspíše zeman Alexa, ale ani o jeho původu nejsou v historických pramenech zprávy. První písemná zmínka o Alexovicích pochází z roku 1533, kdy Jan z Lipé Alexovice prodal, po čtyřiceti letech je však opět získal zpět.

V roce 1526 se na Moravu přistěhovala sekta novokřtěnců (jinak toufarů nebo habánů), která byla v německých zemích pronásledována. Část se jich usadila i v Alexovicích. Tam měli v užívání hospodářská stavení bývalé tvrze a rozvinuli v nich významnou řemeslnou výrobu. Vyznali se i v lékařství a jejich služeb využíval také Karel starší ze Žerotína. Habánská komunita byla bohatou obcí, z níž měla užitek také vrchnost. Ke konci své existence čítala komunita okolo 400 dospělých osob. Patrně měli i svou vlastní školu. Po bitvě na Bílé hoře skončila náboženská tolerance a nová vrchnost – Lichtenštejnové – začali prosazovat katolictví. Na podzim roku 1622 museli habáni odevzdat majetek a do čtyř týdnů se vystěhovat. Někteří habáni se pokusili přizpůsobit se novým poměrům, ale v roce 1628 vyšlo nařízení, které habány vypudilo z Alexovic úplně. Po jejich odchodu nastal velký úpadek obce, proto tu Lichtenštejnové zřídili papírnu, která fungovala až do roku 1839, kdy ji téměř zničily povodně.

Dále je historie Alexovic spojena s textilní výrobou, která tu začala už na počátku čtyřicátých let 19. století. S touto tradicí v Alexovicích začal syn brněnského továrníka Filipa Wiliama Skena Alfred (starosta Brna v letech 1864–1866). Kromě rozvoje textilního průmyslu se zasloužil i o zvelebení obce a jejího okolí – dal například vybudovat novou, novogotickou kapli. Avšak období, kdy on a později i jeho syn Louis Skene v Alexovicích působil, se vyznačovalo násilnou germanizací – v roce 1900, kdy měly Alexovice 227 obyvatel, se k německé národnosti hlásila více než polovina z nich. Ale poté, co přenechal Louis Skene továrnu svému společníkovi Alfredu Placzkovi (1913) bylo ze 365 obyvatel obce 326 Čechů, 38 Němců a jeden Polák (podle sčítání lidu z roku 1921). Alexovice zřejmě nikdy neměly vlastní školu.^[zdroj?]

Do roku 1948^[zdroj⁠?!] byly samostatnou obcí, od roku 1949 jsou Alexovice součástí města Ivančice.^[3]

Vývoj počtu obyvatel

• kaple Panny Marie Lextinské
• krucifix (na rozcestí)
• přírodní památka Pekárka
• památné stromy Skeneho platany

• 

  (c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
  Vila v Černé ulici
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
  Bývalá škola
• 

  (c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
  Kaple s hodinami
• 

  (c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
  Ulice Pod Hájkem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexovice na Wikimedia Commons