Alfons Mensdorff-Pouilly (animátor)
| Alfons Mensdorff-Pouilly | |
|---|---|
| Narození | 9. ledna 1948 (76 let) České Budějovice  Československo |
| Povolání | Filmový animátor |
| Aktivní roky | od 1968 |
| Titul |  hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává) |
| Ocenění | cena Trilobit r. 2000 (Jak to chodí u hrochů)[1] |
| Choť | Gabriela Mensdorffová-Pouilly (od 1988) |
| Děti | Adam Mensdorff-Pouilly (* 1996) |
| Rodiče | Arthur Klemens hrabě Mensdorff-Pouilly, Marie Josefa roz. komtesa Wratislavová z Mitrovic |
| Rod | Mensdorff-Pouilly |
| Příbuzní | děd: Josef Oswald Wratislav z Mitrovic kmotr a strýc 2. stupně: Alfons Karel Mensdorff-Pouilly bratranec 2. stupně: Hugo Mensdorff-Pouilly |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alfons Mensdorff-Pouilly [puji],[pozn. 1] (* 9. ledna 1948 České Budějovice) je český šlechtic, filmový animátor a příležitostný výtvarník. Pookénkové,[pozn. 2] především loutkové, animaci se věnuje nepřetržitě od roku 1969.
Život
Narodil se do české šlechtické rodiny s lotrinskými kořeny. Jeho otcem byl Arthur Klemens hrabě Mensdorff-Pouilly (4. listopadu 1900 – 18. dubna 1965) z chotělické větve rodu a matkou Marie Josefa hraběnka roz. Wratislavová z Mitrovic (29. května 1914 – 23. listopadu 2006).[3] Je nejmladší ze čtyř sourozenců, se kterými vyrůstal v bytě ve Vratislavském paláci.
Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově, kde byl jeho učitelem například profesor František Dvořák. Do doby, než se věnoval animovanému filmu, působil jako rekvizitář v Československé televizi, brigádník v loutkovém studiu a průvodce na hradu Zvíkov.[4]
Animační zkoušky složil roku 1968 ve studiu Jiřího Trnky, kam ale mohl nastoupit až po ročních průtazích. Od té doby se věnuje animaci nepřetržitě. Své zkušenosti předával i v zahraničí (např. 1990 Barcelona[5]).
Rodinný život
V Praze se 8. prosince 1988 oženil s Gabrielou Valentovou (* 1963).[3] Jeho syn Adam Mensdorff-Pouilly (* 9. srpna 1996 Praha) vystudoval na DAMU alternativní a loutkové herectví.[4]
Ocenění
- V roce 2000 obdržel audiovizuální cenu Trilobit za práci na večerníčkovém seriálu Jak to chodí u hrochů.
- Rok 2023 ocenil mezinárodní festival animovaného filmu Anifilm Alfonse Mensdorffa-Pouilly cenou za celoživotní příspěvek animovanému filmu.[6]
Filmografie (výběr)
- Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (1981)
- Fimfárum Jana Wericha (2002)
- Ulity (2004)
- Fimfárum 2 (2006)
- Jedné noci v jednom městě (2007)
V roce 2012 se zúčastnil jako nejstarší „závodník“ v týmu se svým synem (nejmladším účastníkem) třídenního animačního maratonu Rallye Kampa-Petřín.
Režie Jiří Barta
- Hádanky za bonbón (1978)
- Zaniklý svět rukavic (1982)
- Krysař (1985)
- Golem (1987)
- Klub odložených (1989)
- Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (2009)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Před rokem 1989 občas uváděn jen jako Alfons Mensdorff
- ↑ Pookénková animace, též stop motion nebo fázová animace.[2]
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Stop motion, animace, koláže [online]. Ostrava: Trikfilm, 2022. Dostupné online.
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 263–264.
- ↑ a b DUNN, Augustine Quentin Matthias. Rodinná paměť potomků bývalé české šlechty v 21. století. Praha, 2023. bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Jana Wohlmuth Markupová. s. 67–68. Dostupné online.
- ↑ Festivaly s čs. účastí. Zpravodaj československého filmu. Čís. 6/1990, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-4712.
- ↑ Anifilm ocení Alfonse Mensdorffa-Puilyho [online]. Anifilm, 2023-03-16. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Alfons Mensdorff-Pouilly ve Filmové databázi
- Modrá krev: 7/8 Mensdorffové-Pouilly [online]. Česká televize [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- Filmový přehled:Alfons Mensdorff-Pouilly (filmografie od 1986) [online]. Národní filmový archiv [cit. 2023-04-17]. Dostupné online.
- PAŽANIN, Martin. Alfons Mensdorff-Pouilly: animator profile [online]. Ajetology, 2020-01-04. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
