Alfons z Clary-Aldringenu

Alfons z Clary-Aldringenu
7. kníže z Clary-Aldringenu
Ve funkci: 11. února 1929 – 6. října 1978 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Předchůdce	Siegfried z Clary-Aldringenu
Nástupce	Marcus Clary-Aldringen
Stranická příslušnost
Členství	SdP NSDAP
Narození	12. března 1887 Drážďany Německá říše Německá říše
Úmrtí	6. října 1978 (ve věku 91 let) Benátky Itálie Itálie
Titul	kníže
Choť	(1916) Lidwina von und zu Eltz, zv. Faust von Stromberg (1894–1984)
Rodiče	Siegfried z Clary-Aldringenu (1848–1929) a Tereza Marie, roz. Kinská z Vchynic a Tetova (1867–1943)
Děti	1. Hieronymus (1917–1941) 2. Marcus (1919–2007) 3. Karl (1921–1944) 4. Elisalex, provd. Gaspari dei Conti Gaspari (1923–1990)
Příbuzní	děd: Edmund z Clary-Aldringenu (1813–1894) strýc: Richard z Clary-Aldringenu (1844–1920) strýc: Manfred z Clary-Aldringenu (1852–1928)
Alma mater	Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profese	právník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Alfons kníže z Clary-Aldringenu (německy Alfons von Clary und Aldringen^[1], 12. března 1887 Drážďany – 6. října 1978 Benátky)^[2] byl česko-rakouský šlechtic z rodu Clary-Aldringenů, poslední majitel severočeského statku a zámku Teplice.

Narodil se jako syn Siegfrieda z Clary-Aldringenu a jeho manželky Terezy Marie, rozené Kinské z Vchynic a Tetova.

V době první světové války byl důstojníkem rakousko-uherské armády na ruské frontě, kde byl vyznamenán velkou zlatou medailí Za statečnost.

V roce 1920 zdědil panství Teplice a do roku 1930 probíhala jednání o rozsahu pozemkové reformy, která kromě nuceného výkupu některých statků zrušila i tradiční fideikomis. V roce 1922 spoluzakládal a pak i vedl sudetoněmeckou organizaci Deutsche Liga für Völkerbund und Völkerverständigung in der Tschechoslowakei (Völkerbundliga), která spolupracovala se Společností národů v Ženevě.

Na konci druhé světové války odešel z Československa, kde byl podle Benešových dekretů celý jeho majetek zkonfiskován a usadil se v Benátkách.

Jeho paměti Geschichten eines alten Österreichers z roku 1977 vyšly v roce 2002 i česky jako Vůně vzpomínek. V českém vydání chybí kritické vzpomínky na předválečné Československo.

Oženil se v 1916 s hraběnkou Lidwinou von und zu Eltz (15. 8. 1894 Eltville – 4. 4. 1984 Benátky), která na svět přivedla tři syny a dceru. Dva ze synů padli v druhé světové válce.

• 1. Hieronymus z Clary-Aldringenu (27. 8. 1917 Teplice – 28. 7. 1941 Sokolowka), svobodný a bezdětný, padl ve druhé světové válce^[3][4]
• 2. Marcus z Clary-Aldringenu (1. 9. 1919 Teplice – 1. 3. 2007 Bonitas Springs), 8. kníže z Clary-Aldringenu, I. manž. 1942 hraběnka Paula Schaffgotschová (10. 2. 1920 Kopice – 26. 7. 2006 Otzberg), rozvedli se roku 1964, II. manž. 1964 Gisela von Witzleben (16. 9. 1922 Witzleben – 26. 6. 2001 Benátky)^[4]
• 3. Karl z Clary-Aldringenu (14. 3. 1921 Teplice – 14. 12. 1944 Koprivnica), svobodný a bezdětný, padl ve druhé světové válce^[4][5]
• 4. Elisalex z Clary-Aldringenu (4. 2. 1923 Teplice – 24. 9. 1990 Řím), manž. 1950 Michaelangelo Gaspari (24. 11. 1925 Latisana – 8. 5. 2005 Portoferraio)^[6]

• Diana Mosley, Prince and Princess Clary. In: Loved Ones. London 1985, s. 132–153.
• Dita Jelínková: Transformace životní reality Alfonse Clary-Aldringena v postimperiálním světě: postoje, strategie, konsekvence

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfons z Clary-Aldringenu
• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)