Alfréd Justitz

Alfréd Justitz
Alfréd Justitz
Narození	19. července 1879 Nová Cerekev, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. února 1934 (ve věku 54 let) Bratislava, Československo
Místo pohřbení	Židovský hřbitov v Nové Cerekvi
Povolání	malíř, grafik a ilustrátor
Manžel(ka)	Anna Justitzová
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfréd Justitz (19. července 1879 Nová Cerekev^[1] – 9. února 1934 Bratislava) byl český malíř, grafik, ilustrátor, kynolog a představitel zakladatelské generace českého moderního malířství.

Život a činnost

Alfréd Justitz se narodil v Nové Cerekvi u Pelhřimova v rodině lékaře jako jeden ze tří jeho synů. První kontakt s malířstvím zažil v Jihlavě, kde se setkal s malířem Romanem Havelkou a jeho práce mu učarovala. Cestu za uměním začal studiem architektury na České vysoké škole technické v Praze u profesora Jana Kotěry, pak přešel na pražskou akademii k profesorům Pirnerovi a Thielemu. V malířském umění si zdokonaloval v německém Karlsruhe u profesora Ludwiga Schmid-Reutteho a v Berlíně u Wilhelma Trübnera. Roku 1910 odešel do Paříže, kde jej okouzlila díla Cézanna, Derainova, Daumiérova a dalších velikánů. V roce 1928 vstoupil do SVU Mánes,^[2] vystavoval se skupinou Tvrdošíjných. Byl také významným grafikem a ilustrátorem. Jeho ilustrace zdobí například román V. Huga Chrám Matky Boží v Paříži, vydaný roku 1927. Mnoho galerií uchovává i jeho plakátovou tvorbu.

Byl také významným kynologem a nadšeným propagátorem plemene boxerů. V klubu chovatelů boxerů znamenal jeho příchod novou etapu vzestupu chovu. Justitz byl zvolen správcem chovu a pověřen vedením plemenných knih.

Justitz byl rovněž aktivním svobodným zednářem, členem lóže Sibi et Posteris v Praze. Náhrobek na hřbitově v Nové Cerekvi byl věnován právě jeho lóži a nese zednářskou symboliku. Po jeho skonu se lóže snažila zabezpečit materiálně i jeho ženu Annu Justitzovou, která však skonala brzy po něm.

Zemřel v únoru 1934 po téměř ročním onemocnění v Bratislavě. Poslední rozloučení se konalo v Brně. Jeho popel je uložen v urnovém hrobě na židovském hřbitově v rodné Nové Cerekvi, kde je uložen také popel jeho ženy, která nesnesla osamění a rok po manželovi zvolila dobrovolnou smrt.

Galerie

• 

  Alfréd Justitz Autoportrét (1904)

• 

  Alfréd Justitz V přírodě (1914)

• 

  Alfréd Justitz Milosrdný Samaritán (1920)

• 

  Alfréd Justitz Zátiší s podnosem a džbánem (1921)

• 

  Alfréd Justitz Zátiší s melounem (1921)

• 

  Alfréd Justitz Dvě ženy před zrcadlem (1923)

• 

  Alfréd Justitz Ležící ženský akt

• 

  Alfréd Justitz Batseba (1927)

• 

  Alfréd Justitz Cesta v lese (1928)

• 

  Alfréd Justitz Cesta vesnicí (1929)

• 

  Alfréd Justitz - České středohoří

• 

  Alfréd Justitz - Máchovo jezero - Soupis č.104

• 

  Alfréd Justitz Kytka

• 

  Alfréd Justitz Toaleta

• 

  Alfréd Justitz - Alej ve slunci - Soupis č.154

• 

  Alfréd Justitz Toaleta (1918)

• 

  Alfréd Justitz Anna Justitzová

Odkazy

Reference

Literatura

• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Justitz, Alfréd, s. 446–447. 
• In: Vojtěch Lahoda. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV / 1. S. 286–287.
• František Kovárna. Pojednání z kalendáře česko-židovského : 1934-1935

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Justitz na Wikimedia Commons
• Osoba Alfréd Justitz ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alfréd Justitz
• A. Justitz na stránkách Českého muzea výtvarných umění
• Alfréd Justitz v informačním systému abART