Alfred Bayer

Alfred Bayer
Narození	10. února 1859 Karlovy Vary Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. března 1916 (ve věku 57 let) Karlovy Vary Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	Cirhosis hepatis[1]
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Karlových Varech
Vzdělání	vysokoškolské
Alma mater	Vysoká škola technická v Praze
Povolání	architekt, stavitel
Aktivní roky	druhá polovina 19. a počátek 20. století
Rodiče	Michael Bayer Barbara, roz. Nasler
Manžel(ka)	Leopoldine
Děti	Karl Johann (nejstarší syn) Emanuela roz. Moser (snacha) Alfred Bayer (syn) Teresie roz. Taschler (snacha)
Příbuzní	Karl Bayer (bratr) Hildegard Worlicek (sestra) Josef Worlicek (švagr) Friedrich Worlicek (synovec)
Ovlivněný	Josefem Zítkem
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Alfred Bayer (10. února 1859, Karlovy Vary^[2] – 3. března 1916, Karlovy Vary^[3]) byl architekt a stavitel činný ve Vídni a Karlových Varech. Navrhoval stavby převážně ve stylu historismu. V Karlových Varech patřil k předním nejen tvůrčím osobnostem města, byl též členem karlovarské městské rady a poradcem města ve věcech stavebních. Pocházel ze slavné rodiny výrobců karlovarských oplatek značky Bayer.^[4]

Narodil se 10. února 1859 v Karlových Varech v ulici Pod Jelením skokem v domě Walter Scott.^[1] Jeho otec Michael Bayer byl karlovarským policistou, tehdy jediným ve městě, a matka Barbara, roz. Nasler, pocházela z Lubence.^{[2][pozn. 1]} Po ukončení základní školní docházky v Karlových Varech vystudoval vysokou stavebně-technickou školu v německém Holzmindenu ve Vestfálsku. Studium architektury absolvoval na tehdy německé Vysoké škole technické v Praze u architekta Josefa Zítka. Kariéru stavitele zahájil v roce 1887 a v následujícím roce získal stavitelskou licenci.^[4][5][6]

Po ukončení studia na vysoké škole odešel do Vídně, kde se oženil s rodilou Vídeňačkou a založil rodinu. Měli dva syny.^{[4][pozn. 2]}

V letech 1888–1910 pracoval jako architekt a stavbyvedoucí v ateliéru Fellner & Helmer a získal zde vysoké odborné renomé. Působil např. na pozici vedoucího stavby Volksoper či Raimundtheater ve Vídni nebo městského divadla v Ústí nad Labem. Mnohé z projektů byly realizovány i v Karlových Varech, mj. slavnostní sál Grandhotelu Pupp a zřejmě i dům Quisisana. Autorsky se podílel na výstavbě Zítkovy Mlýnské kolonády.^[4][5][6]

V letech 1884–1886 dohlížel na stavbu karlovarského městského divadla. Zde se zasadil o elektrické osvětlení z vlastního generátoru, což bylo ve své době technickou novinkou. Divadlo mělo vůbec první elektrické osvětlení v Karlových Varech. Alfred Bayer dal pak před budovou vztyčit dva sloupy s lampami, které celé prostranství osvětlovaly. Pro místní obyvatele i lázeňské hosty to bylo skutečnou atrakcí.^[4][5]

V roce 1911 se vrátil do Karlových Varů a otevřel vlastní projekční kancelář a navrhoval i stavěl pozoruhodné budovy. Jednou z jeho prvních prací byl čestný hrob zesnulého starosty Johanna Petera Knolla. Následovalo několik hotelů, základní škola, obytné budovy a vily. Též si zde v tehdejší Eduard Knoll-Strasse (dnes ulici Krále Jiřího) 20, č. p. 1178, nechal podle svého projektu postavit vlastní vilu. Objekt nese jeho jméno – vila Bayer. Jako městský architekt a vážený občan zastával též funkci člena městské rady.^[4][5][6]

Tvořil ve stylu pozdního historismu, často používal spojení novorenesance s novobarokem a uplatňoval manýristické detaily. Jeho zásluhou získaly Karlovy Vary lehký architektonický ráz.^[4]

Alfred Bayer onemocněl tvrdnutím jater (Cirhosis hepatis) a dne 3. března 1916 ve věku 57 let ve své karlovarské vile zemřel.^[3] Dne 6. března byl pohřben na Ústředním hřbitově v Karlových Varech v Drahovicích. Podle Karlsbader Zeitung jeho manželka Leopoldina (89) žila ještě v roce 1964 ve Stuttgartu v plné duševní svěžesti.^[1][4][6]

• Vila Heinrich Wettach, Prešernova cesta 31 (1897)

• Dům ve Vídni 6, Strohmayergasse 7 (1899)
• Mietpalais ve Vídni 4, Brahmsplatz 1 (1900)
• Volksoper (1908)
• Raimundtheater (1908)
• Továrna, Vídeň 3, Baumgasse 42 (1900–1910)

• Městské divadlo

• Čestný hrob starosty Johanna Petera Knolla
• Hotel Bílý lev, Tržiště 36/21 (stržen 1985)
• Stadt Gotha čp. 472 a Quirinal 995/23, později Moskva a Neapol, dnes součástí hotelu Carlsbad Plaza, Mariánskolázeňská 19 až 23, projekty
• Quisisana Palace, Mariánskolázeňská 298/3 (1883), projekt
• II. obecná škola v Chebské ulici (1883–1884), (po druhé světové válce byla přejmenována na školu Jana Amose Komenského), zbořena v roce 1967 kvůli výstavbě hotelu Thermal
• Městské divadlo, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
• Městský dům, původně Stadthaus, Lázeňská 19/1 (1892–1893), projekt
• Anglický dvůr, později Excelsior, Sadová 958/30 (1892–1893), projekt
• Vila Charlotte, Petra Velikého 928/4 (1893), projekt; realizaci firma Damiana A. Klemma
• Vila Rusalka, dříve Vila Klemm, Petra Velikého 1020/12 (1893), projekt; realizaci firma Damian A. Klemma
• Výletní kavárna Myslivna, původně Jägerhaus, v karlovarských lázeňských lesích (1894), projekt
• Dům Petr Veliký, původně Roter Adler, Stará louka 338/42 (1894), projekt společně s Josefem Waldertem; realizaci Josef Waldert
• Dům Jiskra, původně Město Milano v Karlových Varech, Mariánskolázeňská 301/1 (1893–1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizaci Josef Waldert
• Vila Kleopatra, původně vila Waldert v areálu Savoy Westend, Petra Velikého 990/14 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
• Hotel Savoy Westend, později Thomayer, pak znovu Savoy Westend, Petra Velikého 583/16 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
• Dům Pasteur, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 95/25 (1897), projekt
• Dům Červená hvězda, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 92/21 (1897), projekt
• Dům Split, původně Stadt Bremen, později Ester, Tržiště 388/43 (1897), projekt(?)
• Dostihové závodiště ve Dvorech, včetně tří tribun, věže rozhodčích, vážnice a stájí (1899), projekt
• Dům Olympic Palace, původně Germania, později lázeňský dům Marx, lázeňský dům Olympic, Zámecký vrch 618/41 (1908?), dokončení finálního projektu
• Vila Bayer, vlastní obytná budova dle svého projektu, Krále Jiřího 1178/20 (1908–1909), projekt i realizaci
• Vila Fink, Krále Jiřího 1181/16 (1908–1909), projekt
• Komerční banka, dříve Österreichisch-Ungarische Bank, roh ulic Bělehradská a Západní, nám. Republiky čp. 1229 (1912–1913), projekt(?)
• Hotel Atlantic, Tržiště 37/23 (1912–1914), Alfred Bayer spolupracoval na přípravě projektu
• Dům Esplanade, původně Deutsches Haus, později Horův dům, Stará louka 374/4 (1913), projekt

• Stavby, které Alfred Bayer projektoval, vedl jejich výstavbu nebo prováděl odborný dozor
• 
  Quisisana Palace (1883), projekt
• 
  Městské divadlo v Karlových Varech, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
• 
  Městský dům/Stadthaus v Karlových Varech (1892–1893), projekt
• 
  Hotel Anglický dvůr (1892–1893), projekt
• 
  Vila Charlotte 1893, projekt
• 
  Vila Rusalka (1893), projekt
• 
  Vila Kleopatra (1893), projekt
• 
  Myslivna v Karlových Varech (1894), projekt
• 
  Dům Petr Veliký v Karlových Varech (1894), projekt společně s Josefem Waldertem
• 
  Dům Jiskra/Město Milano (1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizace Josef Waldert
• 
  Hotel Savoy v Karlových Varech (1897), projekt
• 
  Hotel Pasteur v Karlových Varech (1897), projekt
• 
  Dům Split v Karlových Varech (1897), projekt(?)
• 
  Vila Heinrich Wettach v Lublani (Americká ambasáda) (1897), projekt
• 
  Hlavní tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
• 
  VIP tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
• 
  Vážnice a tribuna pro majitele koní, Dostihové závodiště Dvory (1899), projekt
• 
  Dům Olympic Palace v Karlových Varech (1908?), dokončení projektu
• 
  Vila Fink v Karlových Varech (1908–1909), projekt
• 
  Dům Dalibor v Karlových Varech (1910), instalace elektrického výtahu fy Wertheim & Comp.
• 
  Hotel Atlantic v Karlových Varech (1912–1914), spolupráce na projektu
• 
  Dům Esplanade (1913), projekt
• 
  Budova Komerční banky v Karlových Varech (1912–1913), projekt(?)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Bayer (Architekt) na německé Wikipedii.

• BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10. 
• HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. S. 22–24. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Bayer na Wikimedia Commons