Alfred Bayer

Alfred Bayer
Narození	10. února 1859 ; Karlovy Vary Rakouské císařství
Úmrtí	3. března 1916 (ve věku 57 let) ; Karlovy Vary Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	Cirhosis hepatis
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov; v Karlových Varech
Vzdělání	vysokoškolské
Alma mater	Vysoká škola technická v Praze
Povolání	architekt, stavitel
Aktivní roky	druhá polovina 19. a počátek 20. století
Rodiče	Michael Bayer; Barbara, roz. Nasler
Manžel(ka)	Leopoldine
Děti	Karl Johann (nejstarší syn); Emanuela roz. Moser (snacha); Alfred Bayer (syn); Teresie roz. Taschler (snacha)
Příbuzní	Karl Bayer (bratr); Hildegard Worlicek (sestra); Josef Worlicek (švagr); Friedrich Worlicek (synovec)
Ovlivněný	Josefem Zítkem
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Alfred Bayer (10. února 1859, Karlovy Vary^[2] – 3. března 1916, Karlovy Vary^[3]) byl architekt a stavitel činný ve Vídni a Karlových Varech. Navrhoval stavby převážně ve stylu historismu. V Karlových Varech patřil k předním nejen tvůrčím osobnostem města, byl též členem karlovarské městské rady a poradcem města ve věcech stavebních. Pocházel ze slavné rodiny výrobců karlovarských oplatek značky Bayer.^[4]

Život

Mládí a studium

Narodil se 10. února 1859 v Karlových Varech v ulici Pod Jelením skokem v domě Walter Scott.^[1] Jeho otec Michael Bayer byl karlovarským policistou, tehdy jediným ve městě, a matka Barbara, roz. Nasler, pocházela z Lubence.^[2]^{[pozn. 1]} Po ukončení základní školní docházky v Karlových Varech vystudoval vysokou stavebně-technickou školu v německém Holzmindenu ve Vestfálsku. Studium architektury absolvoval na tehdy německé Vysoké škole technické v Praze u architekta Josefa Zítka. Kariéru stavitele zahájil v roce 1887 a v následujícím roce získal stavitelskou licenci.^[4]^[5]^[6]

Ve Vídni

Po ukončení studia na vysoké škole odešel do Vídně, kde se oženil s rodilou Vídeňačkou a založil rodinu. Měli dva syny.^[4]^{[pozn. 2]}

V letech 1888–1910 pracoval jako architekt a stavbyvedoucí v ateliéru Fellner & Helmer a získal zde vysoké odborné renomé. Působil např. na pozici vedoucího stavby Volksoper či Raimundtheater ve Vídni nebo městského divadla v Ústí nad Labem. Mnohé z projektů byly realizovány i v Karlových Varech, mj. slavnostní sál Grandhotelu Pupp a zřejmě i dům Quisisana. Autorsky se podílel na výstavbě Zítkovy Mlýnské kolonády.^[4]^[5]^[6]

V letech 1884–1886 dohlížel na stavbu karlovarského městského divadla. Zde se zasadil o elektrické osvětlení z vlastního generátoru, což bylo ve své době technickou novinkou. Divadlo mělo vůbec první elektrické osvětlení v Karlových Varech. Alfred Bayer dal pak před budovou vztyčit dva sloupy s lampami, které celé prostranství osvětlovaly. Pro místní obyvatele i lázeňské hosty to bylo skutečnou atrakcí.^[4]^[5]

Zpět v Karlových Varech

V roce 1911 se vrátil do Karlových Varů a otevřel vlastní projekční kancelář a navrhoval i stavěl pozoruhodné budovy. Jednou z jeho prvních prací byl čestný hrob zesnulého starosty Johanna Petera Knolla. Následovalo několik hotelů, základní škola, obytné budovy a vily. Též si zde v tehdejší Eduard Knoll-Strasse (dnes ulici Krále Jiřího) 20, č. p. 1178, nechal podle svého projektu postavit vlastní vilu. Objekt nese jeho jméno – vila Bayer. Jako městský architekt a vážený občan zastával též funkci člena městské rady.^[4]^[5]^[6]

Tvořil ve stylu pozdního historismu, často používal spojení novorenesance s novobarokem a uplatňoval manýristické detaily. Jeho zásluhou získaly Karlovy Vary lehký architektonický ráz.^[4]

Alfred Bayer onemocněl tvrdnutím jater (Cirhosis hepatis) a dne 3. března 1916 ve věku 57 let ve své karlovarské vile zemřel.^[3] Dne 6. března byl pohřben na Ústředním hřbitově v Karlových Varech v Drahovicích. Podle Karlsbader Zeitung jeho manželka Leopoldina (89) žila ještě v roce 1964 ve Stuttgartu v plné duševní svěžesti.^[1]^[4]^[6]

Dílo (výběr)

Stavba v Lublani

Vila Heinrich Wettach, Prešernova cesta 31 (1897)

Stavby ve Vídni

Dům ve Vídni 6, Strohmayergasse 7 (1899)
Mietpalais ve Vídni 4, Brahmsplatz 1 (1900)
Volksoper (1908)
Raimundtheater (1908)
Továrna, Vídeň 3, Baumgasse 42 (1900–1910)

Stavba v Ústí nad Labem

Městské divadlo

Stavby v Karlových Varech

Čestný hrob starosty Johanna Petera Knolla
Hotel Bílý lev, Tržiště 36/21 (stržen 1985)
Stadt Gotha čp. 472 a Quirinal 995/23, později Moskva a Neapol, dnes součástí hotelu Carlsbad Plaza, Mariánskolázeňská 19 až 23, projekty
Quisisana Palace, Mariánskolázeňská 298/3 (1883), projekt
II. obecná škola v Chebské ulici (1883–1884), (po druhé světové válce byla přejmenována na školu Jana Amose Komenského), zbořena v roce 1967 kvůli výstavbě hotelu Thermal
Městské divadlo, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
Městský dům, původně Stadthaus, Lázeňská 19/1 (1892–1893), projekt
Anglický dvůr, později Excelsior, Sadová 958/30 (1892–1893), projekt
Vila Charlotte, Petra Velikého 928/4 (1893), projekt; realizaci firma Damiana A. Klemma
Vila Rusalka, dříve Vila Klemm, Petra Velikého 1020/12 (1893), projekt; realizaci firma Damian A. Klemma
Výletní kavárna Myslivna, původně Jägerhaus, v karlovarských lázeňských lesích (1894), projekt
Dům Petr Veliký, původně Roter Adler, Stará louka 338/42 (1894), projekt společně s Josefem Waldertem; realizaci Josef Waldert
Dům Jiskra, původně Město Milano v Karlových Varech, Mariánskolázeňská 301/1 (1893–1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizaci Josef Waldert
Vila Kleopatra, původně vila Waldert v areálu Savoy Westend, Petra Velikého 990/14 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
Hotel Savoy Westend, později Thomayer, pak znovu Savoy Westend, Petra Velikého 583/16 (1897), projekt; realizaci Josef Waldert
Dům Pasteur, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 95/25 (1897), projekt
Dům Červená hvězda, dnes součástí lázeňského komplexu Astoria, Vřídelní 92/21 (1897), projekt
Dům Split, původně Stadt Bremen, později Ester, Tržiště 388/43 (1897), projekt(?)
Dostihové závodiště ve Dvorech, včetně tří tribun, věže rozhodčích, vážnice a stájí (1899), projekt
Dům Olympic Palace, původně Germania, později lázeňský dům Marx, lázeňský dům Olympic, Zámecký vrch 618/41 (1908?), dokončení finálního projektu
Vila Bayer, vlastní obytná budova dle svého projektu, Krále Jiřího 1178/20 (1908–1909), projekt i realizaci
Vila Fink, Krále Jiřího 1181/16 (1908–1909), projekt
Komerční banka, dříve Österreichisch-Ungarische Bank, roh ulic Bělehradská a Západní, nám. Republiky čp. 1229 (1912–1913), projekt(?)
Hotel Atlantic, Tržiště 37/23 (1912–1914), Alfred Bayer spolupracoval na přípravě projektu
Dům Esplanade, původně Deutsches Haus, později Horův dům, Stará louka 374/4 (1913), projekt

Galerie

Stavby, které Alfred Bayer projektoval, vedl jejich výstavbu nebo prováděl odborný dozor
Quisisana Palace (1883), projekt
Městské divadlo v Karlových Varech, jako architekt ateliéru Fellner & Helmer (1884–1886)
Městský dům/Stadthaus v Karlových Varech (1892–1893), projekt
Hotel Anglický dvůr (1892–1893), projekt
Vila Charlotte 1893, projekt
Vila Rusalka (1893), projekt
Vila Kleopatra (1893), projekt
Myslivna v Karlových Varech (1894), projekt
Dům Petr Veliký v Karlových Varech (1894), projekt společně s Josefem Waldertem
Dům Jiskra/Město Milano (1895), stavební plány podle projektu Emanuela Grimma a stavební dozor, realizace Josef Waldert
Hotel Savoy v Karlových Varech (1897), projekt
Hotel Pasteur v Karlových Varech (1897), projekt
Dům Split v Karlových Varech (1897), projekt(?)
Vila Heinrich Wettach v Lublani (Americká ambasáda) (1897), projekt
Hlavní tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
VIP tribuna Dostihového závodiště Dvory (1899), projekt
Vážnice a tribuna pro majitele koní, Dostihové závodiště Dvory (1899), projekt
Dům Olympic Palace v Karlových Varech (1908?), dokončení projektu
Vila Fink v Karlových Varech (1908–1909), projekt
Dům Dalibor v Karlových Varech (1910), instalace elektrického výtahu fy Wertheim & Comp.
Hotel Atlantic v Karlových Varech (1912–1914), spolupráce na projektu
Dům Esplanade (1913), projekt
Budova Komerční banky v Karlových Varech (1912–1913), projekt(?)

Odkazy

Poznámky

↑ Matka Alfreda Bayera v roce 1867 založila v Karlových Varech pekárnu na lázeňské oplatky a roku 1884 pro ni zajistila titul dvorní dodavatel. Firmu zdědil Alfredův bratr Karel. Sestra Hildegard se provdala za majitele karlovarské lékárny Josefa Worlicka.^[4]^[1]
↑ Nejstarší syn Karl Johann se oženil s Emanuelou roz. Moser. Další syn Alfred Bayer jun. se v roce 1912 oženil s Terezií Taschler, dcerou Fritze Taschlera, majitele tiskárny Lithos na Petersbergu (Petřín – lokalita a ulice v Karlových Varech). Firma Bayer a Taschler později přesídlila do vlastního domu Emilie na Panoramě a vydávala řadu místních i oborových novin. Jako redaktor zde spolupracoval Eugen de Witte. Fritz Taschler později nakladatelství svému zeti předal. Tiskárna Alfred Bayer, Na Vyhlídce 37, existovala ještě po druhé světové válce.^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Bayer (Architekt) na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d SVOBODA, Lukáš. Karlovarský architekt Alfred Bayer [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnost Karlovy Vary
↑ ^a ^b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Karlovy Vary
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola Architekti a stavitelé: Alfred Bayer – Vídeňák původem od Vřídla, s. 22–24.
↑ ^a ^b ^c ^d BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.
↑ ^a ^b ^c ^d SCHEIDL, Inge. Architektenlexikon Wien 1770–1945, Alfred Bayer [online]. Wien: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01, rev. 2007-04-24 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (německy)

Literatura

BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.
HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. S. 22–24.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Bayer na Wikimedia Commons

[5] Matka Alfreda Bayera v roce 1867 založila v Karlových Varech pekárnu na lázeňské oplatky a roku 1884 pro ni zajistila titul dvorní dodavatel. Firmu zdědil Alfredův bratr Karel. Sestra Hildegard se provdala za majitele karlovarské lékárny Josefa Worlicka.^[4]^[1]

[8] Nejstarší syn Karl Johann se oženil s Emanuelou roz. Moser. Další syn Alfred Bayer jun. se v roce 1912 oženil s Terezií Taschler, dcerou Fritze Taschlera, majitele tiskárny Lithos na Petersbergu (Petřín – lokalita a ulice v Karlových Varech). Firma Bayer a Taschler později přesídlila do vlastního domu Emilie na Panoramě a vydávala řadu místních i oborových novin. Jako redaktor zde spolupracoval Eugen de Witte. Fritz Taschler později nakladatelství svému zeti předal. Tiskárna Alfred Bayer, Na Vyhlídce 37, existovala ještě po druhé světové válce.^[4]

[KV_Muzeum-1] SVOBODA, Lukáš. Karlovarský architekt Alfred Bayer [online]. Karlovy Vary: Muzeum Karlovy Vary [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.

[matrikaN-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Karlovy Vary

[matrikaZ-3] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Karlovy Vary

[KV_domy-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. Kapitola Architekti a stavitelé: Alfred Bayer – Vídeňák původem od Vřídla, s. 22–24.

[Burachovič-6] BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Alfred Bayer, s. 8–10.

[Architektenlexikon-7] SCHEIDL, Inge. Architektenlexikon Wien 1770–1945, Alfred Bayer [online]. Wien: Architekturzentrum Wien, 2005-05-01, rev. 2007-04-24 [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[5]

[6]

[pozn. 2]

Navigation

Navigace

Tématické portály