Alfred Bem

Alfred Bem
Narození24. dubnajul. / 6. května 1886greg., 5. května 1886 nebo 23. dubna 1886
Kyjev
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí12. května 1945 (ve věku 59 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPetrohradská státní univerzita
Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníspisovatel, knihovník, literární historik, literární kritik, publicista a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfred Ljudvigovič Bem (rusky Альфред Людвигович Бем, někdy uváděn jako Alexej Fjodorovič Bem, 6. května 1886 Kyjev – pravděpodobně 1945) byl ruský literární historik a kritik, činovník společenského života ruské emigrace. Vynikl jako odborník na Dostojevského.

Život

Bem se narodil v Kyjevě v německé rodině.[1][2] Vzdělání získal na Kyjevské univerzitě, studoval i na filologickém oddělení historicko-filologické fakulty petrohradské univerzity, odkud ale byl vyloučen pro účast na studentských demonstracích. Pracoval v oddělení rukopisů knihovny ruské Carské akademie věd a také v knihovně Petrohradské duchovní akademie. Byl redaktorem a spoluautorem pětisvazkové bibliografie Přehled prací ze slovanských studií. V roce 1919[2] nebo 1920 opustil rodnou zemi, žil v Bělehradě a potom v letech 1920–1922 ve Varšavě, kde vedl literární společnost Taverna básníků.

V roce 1922 se usadil v Praze. Tam založil Společnost Dostojevského,[3] byl tajemníkem Ruského pedagogického byra a vydával jeho zpravodaj. Řídil literární společnost Poustevna básníků (1922–1940). Roku 1932 se stal doktorem věd na Německé univerzitě, ale již od roku 1922 učil ruský jazyk a literaturu na Karlově univerzitě (až do roku 1939) a v Ruském pedagogickém institutu J. A. Komenského v Praze. Přednášel také na Ruské svobodné univerzitě. Od roku 1925 do roku 1938 vedl seminář o studiu Dostojevského na Ruské lidové univerzitě v Praze. Dohlížel na vydání třísvazkového sborníku O Dostojevském. Sborník statí a materiálů, který vycházel v letech 1929, 1933 a 1936. Jeho článek Dostojevskij – geniální čtenář založil jeden z důležitých nových směrů zkoumání díla Dostojevského.

Politickým přesvědčením byl Bem blízký eserům.[4] V roce 1920 vstoupil do skupiny Rolnické Rusko a roku 1927 se stal jedním ze zakladatelů strany Rolnické Rusko – Rolnická strana práce, stal se jedním z jejích lídrů a členem ústředního výboru. Působil také jako redaktor jejího časopisu Věstník Rolnického Ruska. V roce 1934 ale stranu opustil.[3]

V květnu 1945 Bém byl zatčen sovětskou tajnou službou, další jeho osud není znám. Existuje více verzí konce jeho života, od sebevraždy, přes zastřelení na dvoře pražské věznice až po smrt na cestě do sovětského lágru.[zdroj?]

Bemova pozůstalost je uložena v archivu Muzea národního písemnictví v Praze, některé materiály ve Slovanské knihovně v Praze.[2]

Výběr z díla

  • K vyjasnění historicko-literárních pojmů (Petrohrad, 1918)
  • Tajemství osobnosti Dostojevského (Praha, 1928)
  • U zdrojů díla Dostojevského (Praha, 1936)
  • Puškin (Užhorod, 1937)
  • Dostojevskij. Psychoanalytické etudy (Praha – Berlín, 1938)
  • Dopisy o ruské literatuře, které vycházely v časopisech Rul' (Berlín, 1931), Molva (Varšava, 1932–1934) a Meč (Varšava, 1934–1939)
  • Články a kritiky v ruskojazyčných časopisech Novaja russkaja kniga, Volja Rossiji, Svojimi puťami, Sovremennyje zapiski.
  • Články a kritiky v českojazyčných časopisech Slavia, České slovo, Lumír, Listy pro umění a kritiku, Časopis pro moderní filologii.

Celé dílo čítá 535 titulů.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бем, Альфред Людвигович na ruské Wikipedii.

  1. ↑ Бем Archivováno 12. 5. 2018 na Wayback Machine. // «Банкетная кампания» 1904 — Большой Иргиз. — М. : Большая российская энциклопедия, 2005. — С. 302. — (Большая российская энциклопедия : [в 35 т.] / гл. ред. Ю. С. Осипов ; 2004–2017, т. 3). — ISBN 5-85270-331-1.
  2. ↑ a b c d Биография.
  3. ↑ a b Соколов 2011.
  4. ↑ Дубинская-Джалилова.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“