Alfred Jodl

Alfred Jodl
(c) Bundesarchiv, Bild 146-1971-033-01 / CC-BY-SA 3.0 Alfred Jodl
Narození	10. května 1890 Würzburg, Německé císařství
Úmrtí	16. října 1946 (ve věku 56 let) Norimberk, Německo
Choť	Luise Jodl
Příbuzní	Ferdinand Jodl (bratr)
Vojenská kariéra
Hodnost	Generaloberst (generálplukovník)
Doba služby	1910–1945
Sloužil	Německé císařství (do roku 1918) Výmarská republika (do roku 1933) Třetí říše
Složka	Reichsheer (do roku 1918) Reichswehr (do roku 1933) Wehrmacht
Velel	Šéf operačního štábu Wehrmachtu
Války	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Berlín
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi
Podpis
multimediální obsah na Commons

Alfred Josef Ferdinand Jodl (10. května 1890, Würzburg – 16. října 1946, Norimberk; rodným jménem Alfred Baumgärtler) byl německý důstojník zastávající funkci náčelníka operačního štábu německých ozbrojených sil (OKW) za druhé světové války a byl zástupcem Wilhelma Keitela.

Narodil se jako nemanželský syn Therese Baumgärtlerové a Johannese Jodla a teprve po 9 letech od jejich sňatku přijal příjmení po otci. Jeho mladším bratrem byl generál horských vojsk Ferdinand Jodl (1896–1956).^[1]

Sehrál zásadní roli v německých válečných akcích od roku 1939. Byl poradcem Adolfa Hitlera ve všech důležitých vojenských a technických záležitostech. Jako vyslanec Karla Dönitze podepsal bezpodmínečnou kapitulaci Německa 7. května 1945 v Remeši. Poté byl zatčen a uvězněn v zajateckém táboře ve Flensburgu.

Následně byl během Norimberského procesu souzen Mezinárodním vojenským tribunálem pro válečné zločiny. Byl odsouzen za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Hlavním bodem obžaloby bylo zejména to, že distribuoval některé zločinné rozkazy, například rozkaz o komisařích. Byl uznán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest smrti byl vykonán, jeho žádost o změnu způsobu popravy na zastřelení před popravčí četou byla zamítnuta.

Jeho odsouzení vyvolalo rozporuplné reakce, protestoval proti němu např. i hlavní francouzský soudce u tribunálu Henri Donnedieu de Vabres, který označil popravu vojáka, který nebyl nacistou, za naprosté selhání spravedlnosti. Britský válečný hrdina a politik Airey Neave, který sloužil u Norimberského tribunálu, napsal ve své knize, že si zasloužil vězení, ale ne smrt.

V roce 1953 soud v Mnichově, který přezkoumával rozhodnutí Norimberského tribunálu, dospěl k závěru, že se neprovinil válečnými zločiny trestanými podle mezinárodního práva smrtí a zprostil jej 2. března 1953 kompletně viny. Na vysoký nátlak vysokého komisaře USA byl však tento rozsudek napřed zrušen a až po mimosoudní dohodě advokátů Jodlovy vdovy s americkými okupačními úřady došlo 3. září 1953 k odvolání zrušení rozsudku^[zdroj⁠?!].

Jeho případ zůstává jedním z hlavních argumentů skupin^[kdo?] prosazujících názor, že Norimberský tribunál byl nespravedlivý a představuje typický příklad spravedlnosti vítězů. Přes všechny nedostatky však Norimberský proces zůstává přelomovou událostí v mezinárodním právu především proto, že vítězná strana iniciovala a uspořádala nezávislé soudní přelíčení proti válečným zločincům a neuplatnila spravedlnost vítězů.^[zdroj⁠?!]

• praporčík – 10. července 1910
• poručík – 28. říjen 1912
• nadporučík – 14. ledna 1916
• kapitán – 28. září 1921
• major – 1. února 1931
• podplukovník – 1. října 1933
• plukovník – 1. srpna 1935
• generálmajor – 1. dubna 1939
• generálporučík – 19. července 1940
• generál dělostřelectva – 19. července 1940
• generálplukovník – 30. ledna 1944

• Rytířský kříž železného kříže – 7. května 1945
• Dubové ratolesti k rytířskému kříži železného kříže (865. držitel) – 7. května 1945
• Zlatý stranický odznak – 30. ledna 1943
• Německý kříž – 30. dubna 1942
• Finský řád kříže svobody I. třídy s hvězdou a meči – 25. března 1942
• Spona k pruskému železnému kříži I. třídy – 23. prosince 1939
• Spona k pruskému železnému kříži II. třídy – 30. září 1939
• Pruský železný kříž I. třídy – 3. května 1918
• Pruský železný kříž II. třídy – 20. listopadu 1914
• Odznak na rány ve Sliveru (první světová válka)
• Bavorský vojenský řád za zásluhy IV. třídy s meči (první světová válka)
• Bavorská medaile prince regenta Luitpolda (první světová válka)
• Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou ozdobou (první světová válka)
• Odznak za zranění za 20. 7. 1944 v černém
• Královský rumunský řád Michala Vítěze II. třídy – 23. prosince 1943
• Královský rumunský řád Michala Vítěze III. třídy – 23. prosince 1943
• Německý sportovní odznak v bronzu
• Kříž cti
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• | | | Služební vyznamenání Wehrmachtu od IV. do I. třídy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Jodl na Wikimedia Commons