Alfred Pfeill-Scharffenstein

Alfred Pfeill-Scharffenstein
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[1]
Ve funkci:
1879 – 1884
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1891
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Strana konzervativního velkostatku)
Narození25. září 1836
Padova
Úmrtí30. dubna 1891
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfred Pfeill-Scharffenstein (25. září 1836[2] – 30. dubna 1891 Praha[3]) byl rakouský a český šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Jeho otec Karel August Pfeill-Scharffenstein byl důstojníkem druhého rakouského dragounského pluku.[4] Alfred vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1860 pracoval ve státní správě na Českém místodržitelství. V roce 1861 nastoupil k okresnímu soudu v Liberci. Byl aktuárem na okresním hejtmanství v Kutné Hoře. Roku 1862 odešel ze státní služby a působil jako velkostatkář. Patřil mu statek Nalžovice na Sedlčansku. V roce 1879 získal titul komořího. Od roku 1884 zastával funkci intendanta Německého divadla v Praze.[2][4]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[6] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883[7] a mandát obhájil i v zemských volbách roku 1889. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.[8] Byl náhradníkem zemského výboru, od roku 1883 do roku 1889 pak členem zemského výboru.[2] Podle jiného zdroje ale v zemském výboru zasedal až do své smrti roku 1891. Zasadil se o úpravu zemského sadu Královská obora.[4]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý. Uspěl pak v přímých volbách do Říšské rady roku 1879. Rezignaci oznámil na schůzi 22. ledna 1884.[9] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10]

Zemřel po krátké nemoci v dubnu 1891. Měl titul barona a byl posledním mužským členem rodu Pfeill-Scharffenstein.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Fakticky se na práci Říšské rady nepodílel.
  2. ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 230. 
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Františka, sign. FR Z8, s. 67
  4. ↑ a b c d Úmrtí. Národní listy. Květen 1891, roč. 31, čís. 119, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  8. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  9. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)