Alfred Ter-Mkrtčjan
Alfred Ter-Mkrtčjan Alfred Ter-Mkrtyčjan Alfred Ter-Mkrttschjan | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Альфред Тер-Мкртчян Ալֆրեդ Տեր-Մկրտչյան |
Datum narození | 19. března 1971 (52 let) |
Stát | Sovětský svaz Rusko Německo |
Sportovní informace | |
Klub | Dinamo Moskva (vrch. do 1993) |
Kategorie | lehká váha |
Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
Účast na LOH | 1992, 1996, 2000 |
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
stříbro | LOH 1992 | řecko-římský do 52 kg |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1994 | muší váha |
bronz | MS 1993 | muší váha |
bronz | MS 1995 | muší váha |
bronz | MS 1997 | muší váha |
bronz | MS 1999 | muší váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
zlato | ME 1992 | muší váha |
stříbro | ME 1995 | muší váha |
bronz | ME 1991 | muší váha |
bronz | ME 1994 | muší váha |
bronz | ME 1996 | muší váha |
bronz | ME 2000 | muší váha |
Alfred Ter-Mkrtčjan (* 19. března 1971) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik arméno-íránského původu, který od roku 1993 reprezentoval Německo.
Sportovní kariéra
Připravoval se v Moskvě v tréninkovém centru Dinamo. Specializoval se na zápas řecko-římský. V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1991 ve váze do 52 kg.
V roce 1992 byl vybrán jako člen ruského[1] výběru do sjednoceného týmu postsovětských republik pro start na olympijských hrách v Barceloně.[2] Jako úřadující mistr Evropy potvrdil roli favorita a z prvního místa ve skupině postoupil do finále proti Noru Jonu Rønningenovi. Od úvodu pasivní finále se odehrávalo v boji o úchop a v parteru. Minutu před koncem poslal rozhodčí za pasivitu Nora do parteru a tehdy poprvé v zápase se prolomením jeho obrany ujal koršunem vedení 1:0 na technické body. Závěr zápasu však nezvládl, sedm sekund před koncem ho rozhočí poslal za pasivitu do parteru. Jeho soupeři se podařilo dostat do chvatu a sekundu před koncem podbřišákem otočil skóre na 1:2. Získal stříbrnou olympijskou medaili.
Po uvolenění sovětských hranic na přelomu devadesátých let dvacátého století často hostoval v německé bundeslize. V roce 1993 se dohodl s představiteli německého sportu na reprezentaci. V roce 1996 se kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě. V úvodním kole však zaváhal a prohrál 1:3 na technické body se Syřanem Chálidem al-Faradžem a přes opravný pavouk se do bojů o medaile neprobojoval.
Od roku 1997 startoval ve váze do 54 kg. V roce 2000 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Sydney. V základní skupině neztratil jediný technický bod a z prvního místa postoupil do čtvrtfinále proti jižnímu Korejci Sim Kwon-hoovi. Vyrovnané čtvrtfinále prohrál těsně 4:6 na technické body a obsadil 5. místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 2004 po nevydařené kvalifikaci na olympijské hry v Athénách. Věnuje se trenérské práci.
Výsledky
Turnaj | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
-52 | -54 | -58 | -55 | ||||||||||
Olympijské hry | 2. | úč. | 5. | ||||||||||
Mistrovství světa | — | — | 3. | 1. | 3. | 3. | — | 3. | úč. | úč. | |||
Mistrovství Evropy | — | 3. | 1. | — | 3. | 2. | 3. | — | úč. | úč. | 3. | — | — |
ME nadějí | 1. |
Odkazy
Reference
- ↑ při pozdějším medailovém ceremoniálu stoupala na žrď vlajka Ruské federace, nikoliv arménská
- ↑ Postsovětské republiky mimo pobaltských byly nuceny startovat pod sjednoceným týmem, protože jednotlivé národní olympijské výbory těchto zemí se v roce 1992 teprve utvářely. Mezinárodní olympijský výbor však v den startu olympiády povolil účastníkům startovat pod vlajkami svých zemí, resp. zemí kde se vrcholově připravovali. V případě zisku medaile byla vyvěšena vlajka jejich země a v případě vítězství hrála národní hymna.
Související články
- Zápas v Rusku
- Zápas v Arménii
Externí odkazy
- Alfred Ter-Mkrtčjan v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Alfreda Ter-Mkrtčjana na uni-leipzig.de
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.
Finská vlajka
flag of Russia, used between 1991 and 1993. Aspect ratio modified for projects that require an aspect ratio of 3:2.